Terrain Processing on Modern GPU - Computer Graphics Group ...

trojúhelníky a každý z nich rozdělíme ještě jednou za podmínky, že sousední oblast je dělená
stejně nebo více. Příklad triangulace ukazuje Obrázek 2.8. Zde se nám už ukazuje zásadní
problém čistě dynamického LODu nad kvadrantovým stromem, a to je sestavení dat pro GPU.
Řešení, které se intuitivně nabízí při rekurzivním procházení stromu, tedy zobrazit právě
zpracovávaný čtverec v podobě například vějíře trojúhelníků, je dnes neakceptovatelné. Muselo
by nevyhnutelně vést k „small batch problem“ zmiňovanému dříve.
Obrázek 2.8: Triangulace omezeného kvadrantového stromu.
Jeden z významnějších algoritmů využívajících omezený kvadrantový strom navrhli Lindstrom a
další (20); často ho v literatuře najdeme pod označením CLOD. Procházení stromu v něm probíhá
směrem zdola-nahoru a během něj dochází ke spojování sousedních trojúhelníků z jednoho
čtverce. Přínos spočíval v zavedení závislostí mezi vrcholy stromu, jejichž použití zabraňuje
vzniku prasklin v geometrii. Závislosti mezi vrcholy utváří binární strom, ve kterém je snadné
rekurzivním způsobem zjistit, zda je daný vrchol možné přidat do sítě, resp. jaké jiné vrcholy jsou
k tomu potřeba (viz Obrázek 2.9).
Obrázek 2.9: Středový vrchol čtverce je závislý na koncových vrcholech diagonály. Vrcholy na hraně
čtverce jsou závislé na středových vrcholech okolních čtverců.
Jako metriku chyby zvolili autoři (20) velikost projekce vzdálenosti diskutovaného vrcholu od
jeho umístění v úrovni o jeden stupeň méně detailní. Tato jde získat interpolací sousedních
vrcholů, jak ukazuje Obrázek 2.10. Metrika není zcela ideální, protože zohledňuje pouze vztah
vrcholu k sousední hrubší úrovni, namísto originálních dat. Nelze ji tedy použít pro garanci
maximální chyby. Jiné algoritmy naopak využívají faktu, že při použití ryze monotónní metriky
není třeba definovat závislosti vrcholů a při běžném průchodu stromu shora-dolů se zachová
korektní struktura omezeného kvadrantového stromu (21), (22), (23).
25