Terrain Processing on Modern GPU - Computer Graphics Group ...

se ohraničí čtvercová oblast, kde je potřeba rozlišení zvýšit a vytvoří se pro ni nová menší
výšková mapa nahrazující odpovídající část méně detailní původní mapy. Tato se vyplní
modifikovanými či nově vytvořenými daty. Poté se pouze aktualizuje BTT struktura – vytvoří se
uzly reprezentující danou oblast a přepočítají se zdola-nahoru hodnoty chyby aproximace pro
jednotlivé úrovně. I přes nedostatky ROAM algoritmu se nám toto řešení zdá být zajímavé
zejména pro možnost dodatečného dělení každé oblasti terénu v jiném detailu.
BTT užívá nad výškovými mapami také algoritmus SOAR (36). Jeho základ tvoří pouhé sestavení
triangulace průchodem BTT shora-dolů, v čemž je implementačně velmi jednoduchý. Nepoužívá
žádné prioritní fronty jako ROAM a provádí triangulaci každý snímek od počátku (nulová
koherence mezi snímky). To ho pro nás staví do úrovně těžko použitelných algoritmů, neboť
extrémní nároky na CPU při větším terénu by se těžce odstraňovaly. Přínosem je však nově
nadefinovaná metrika, která je monotónní, má monotónní projekci a je snadno vyčíslitelná.
Algoritmus byl rozšířen v (37) o alternativní izotropní i anizotropní 17 metriku, podrobný popis
implementace, a především o návrh zpracování terénů, které se nevejdou do paměti.
V implementačních poznámkách najdeme také popis řešení viditelnosti a ořezání scény využitím
BTT stromu a elegantně řešené morfování, které parametr pro interpolaci odvozuje z metriky
chyby, což zajišťuje plynulý přechod závislý na pohybu pozorovatele. Ačkoli algoritmus řešení
LODu není kompetitivní vzhledem k ROAM nebo RUSTiC, práce je velmi bohatá, řeší všechny
detaily zobrazování terénu a nalezneme zde i pěknou rešerši předchozích prací.
Obrázek 2.14: Nerovnoměrné dělení povrchu strukturou QuadTIN. Při dělení se využívá
existujících vrcholů.
Trochu odlišné využití BTT přinesl algoritmus postavený na QuadTIN struktuře popsaný v (21).
Na rozdíl od ostatních zde zmíněných, tento algoritmus umí pracovat s TIN daty namísto výškové
mapy. Ve fázi předzpracování vytváří QuadTIN strukturu ze vstupních dat. Tato struktura
obsahuje informace o postupném binárním dělení terénu. Zvláštností je, že namísto pravidelného
dělení pomocí pravoúhlých trojúhelníků, jako to dělá např. (22), se zde k dělení používají vrcholy
původní sítě. Několik prvních dělení ukazuje Obrázek 2.14. Pokud žádný vhodný vrchol
neexistuje, ale plochu je z důvodu restrikce stromové struktury třeba dále dělit, doplňují se
náhradní vrcholy. Tato fáze je časově náročná (při každém dělení se hledá bod nejblíže středu
dělené hrany), ale provádí se off-line. Během zobrazování se prochází binární strom podle
aktuálního pohledu a volí se části k zobrazení. (21) v implementaci nepoužívá monotónní
17 Anizotropní metrika má odlišné hodnoty v různých směrech měření (pro různé pozice pozorovatele ve
stejné vzdálenosti). Například pokud je pozorovatel kolmo nad terénem, chyby jsou na něm daleko
méně patrné a izotropní metrika nedává optimální výsledky.
31