Terrain Processing on Modern GPU - Computer Graphics Group ...

sebou. Spočítáme, které z výsečí jsou viditelné, a právě toto rozmezí necháme zobrazit grafickou
kartou.
Protože jsme situaci představou dvourozměrné scény příliš zjednodušili, musíme ji vrátit zpět do
trojrozměrného světa. Zorný prostor pozorovatele tvoří pohledový jehlan. Spočítáme tedy jeho
projekci do roviny 0 a následně vzniklou omezenou plochu uzavřeme kruhovou výsečí se
středovým vrcholem umístěným do pozice pozorovatele (resp. jeho projekce do téže roviny).
Trojrozměrný případ připouští také komplikovanější situaci, při které se pozorovatel dívá
směrem k zemi. Tehdy si nevystačíme s kruhovou výsečí, protože někdy je pokryt plný úhel
kolem pozorovatele. Naproti tomu do dálky je vidět pouze několik prvních prstenců. Tuto situaci
do jisté míry řeší fakt, že ringmapa se skládá ze dvou částí. Centrální kruh zobrazujeme za
všechno okolností celý, a proto, není-li pozorovatel příliš vysoko nad povrchem, není třeba ani
vnější část ringmapy zobrazovat. Obrázek 4.10 schematicky znázorňuje, co je v obecné situaci
zobrazováno.
Obrázek 4.10: Projekce pohledového jehlanu do roviny , ve které se uzavře vzniklá plocha
kruhovou výsečí. Výseč se aplikuje na vnější okruhy ringmapy, zatímco centrální kruh se zobrazuje
vždy celý.
Rozdělení ringmapy do dvou částí tedy řeší dva problémy – vysokou frekvenci vzorkování
v blízkosti pozorovatele a komplikovaný výpočet viditelnosti při některých pohledech. Velikost
centrální ringmapy je proto dobré nastavit tak, aby porývala všechen terén, který je vidět
z maximální výšky pozorovatele při pohledu do země. To není těžké zajistit v případě chodce
nebo vozidla, ale v případě leteckého simulátoru bychom museli vytvořit robustnější řešení i na
centrální kruh, aby se nezobrazoval stále ve stejné úrovni detailu.
Je také vhodné mít pro vnější oblasti ringmapy dva index buffery. Jeden, který indexuje vrcholy
po prstencích, a druhý, který je indexuje po výsečích. V případě, že se pozorovatel dívá spíše do
země, je dobré mít možnost zobrazit jen několik málo vnějších prstenců. Pokud se naopak dívá
do dálky, je efektivnější zobrazovat terén po výsečích. Pohled na horizont je sice daleko častější
případ, přesto se vyplatí jednoduchým testem zjistit, kterým typem indexace v danou chvíli
dosáhneme menšího počtu trojúhelníků pro vykreslení.
75