Terrain Processing on Modern GPU - Computer Graphics Group ...

zpracovávají zvlášť. Bohužel navrhované řešení při spojování těchto oblastí nezachovává
spojitost, neboť při výpočtu hranic nepoužívá informace ze sousedních oblastí.
Obrázek 3.5: Maska modifikovaného Butterfly schématu pro hranu s výjimečným vrcholem.
3.2.4 Jiná schémata
Schémat a jejich modifikací již byla navržena celá řada. Ty nejčastěji používané jsme již zmínili.
Srovnání jejich výstupu ukazuje Obrázek 3.8. Zde chceme ještě vzpomenout dvě méně obvyklá,
ale neméně zajímavá, a někam je zařadit společně s ostatními.
Obrázek 3.6: Kobbeltovo schéma √. Vlevo původní síť s nově přidávanými vrcholy. Uprostřed jsou
přidané vrcholy spojeny hranami s původními vrcholy. Vpravo vidíme výsledek druhého kroku -
vznikla opět pravidelná trojúhelníková síť, avšak smrštěná s koeficientem √ a otočená o 30°.
Kobbelt navrhl trojúhelníkové aproximační schéma, které je spojité na regulárních sítích (92).
Zatímco ostatní trojúhelníková schémata zpravidla rozdělují trojúhelník na čtyři menší za
pomoci dělení hrany, a tím zčtyřnásobí počet trojúhelníků původní sítě, Kobbeltovo schéma tento
počet pouze ztrojnásobí. Funguje dvoukrokově. V prvním kroku se do středů stěn vloží nové
vrcholy, které se spojí s vrcholy trojúhelníku, kterému patří. Tím vznikne požadované množství
primitiv. V druhém kroku se odstraní původní hrany a vzniklé čtyřúhelníky se rozdělí opačnou
diagonálou (tzv. záměna hrany). Lépe to popisuje Obrázek 3.6.
Toto zvláštní schéma má velkou výhodu v pomalejší konvergenci. To se hodí například v případě,
že potřebujeme odlišit více úrovní dělení, než překročíme nějakou mez povoleného počtu
vrcholů. Protože hrana nově vzniklého trojúhelníku má √3 délky hrany původního, bylo toto
schéma Kobbeltem pojmenováno √3.
51