Pamäť národa 02/2009 - Ústav pamäti národa

PAMÄŤ
NÁRODA
Štúdie
ranie veľkých poľnohospodárskych podnikov
bolo povýšené na jediný spôsob riešenia
agrárnych problémov v podmienkach
socializmu a kde boli absolutizované a fetišizované
technické prednosti veľkých podnikov
(...) zovšeobecnením platnosti tzv.
Stalinovej teórie kolektivizácie bolo práve
to, čo vzniklo v mimoriadnych a zvláštnych
pomeroch, prehlásené za trvalé a nemenné":
09
Československo však bolo krajinou priemyselne
vyspelejšou a československé poľnohospodárstvo
bolo pred kolektivizáciou produktivnejšie
ako predkolchozné sovietske, nehovoriac
o vyspelom domácom družstevníctve. 110
Je nevyhnutné poznamenať, že výsledkom
kolektivizácie neboli družstvá v pravom
zmysle slova. Používanie tohto pojmu nevyjadruje
skutočnú podstatu JRD, ktoré nespĺňali
základné princípy družstiev, majúcich na
našom území dlhoročnú históriu. Boli akýmisi
„špecifickými výrobnými poľnohospodárskymi
organizáciami", budovanými nie pre
ich propagovanú výhodnosť, ale preto, že
ich potreboval režim. 111 Dokazujú to aj známe
slová K. Gottwalda na IX. zjazde KSČ v máji
1949: „nebude u nás socializmu bez prechodu
dediny k socializmu".
Kolektivizácia neznamenala efektívnejšiu
formu výroby ako súkromné hospodárenie,
jej motívy boli predovšetkým politické. Tragédia
roľníckeho stavu vyplynula z jeho postavenia
ako nositeľa tradičných hodnôt, čím sa
stal prirodzenou prekážkou režimu v napĺňaní
jeho cieľa - podriadiť si život celej spoločnosti.
112
Summary
Way to Socialization of the Czechoslovak Agriculture
The communist regime that came to power in 1948 has brought deep changes into the Czechoslovak society. In
many cases these changes meant a breakup in development and the tradition lasting for whole generations.
Especially the great majority of agrarian workers were to experience this with unusual hardness. Accepting the
Soviet model of agrarian policy after the Inform-Bureau resolution in summer 1948 was preceded by thirty-year
period of complicated development and radical changes in the landed property. The presented study is primarily
concentrated on three stages of the land reform and main problems of the Czechoslovak agriculture after the
Second World War. It also pays attention to the communist agrarian policy as well as points out the changes
reaching up to the period of inter-war Republic.
109 Tamže, s. 53-55.
110 KRATOCHVÍLOVÁ, Ž.: Vliv specifického vývoje ruského zemědělství na formu kolchozů. In: KRATOCHVÍLOVÁ, Ž. (zost.): Československé
zemědělství očima historiků. Sympozium pořádané komisí pro agrární a rolnickou otázku v Československu po roce 1945 23. a 24.
května 1968 v Praze, s. 48.
111 Pozri bližšie VÁCLAVŮ, A.: Ke sporům o zemědělské družstevnictví a kolektivizaci v Československu, s. 53 - 54.
112 VÁCLAVŮ, A.: K iinii zemědělské politiky přijaté na zasedání ÚV KSČ v listopadu 1948. In: KRATOCHVÍLOVÁ, Ž. (zost.): Československé
zemědělství očima historiků. Sympozium pořádané komisí pro agrární a rolnickou otázku v Československu po roce 1945 23. a 24.
května 1968 v Praze, s. 87-104. RYCHLÍK, J.: Kolektivizace ve střední a východní Evropě, in: BLAŽEK, P. - KUBÁLEK, M. (zost.):
Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti, s. 20-25. PEXOVÁ, H.: Totalitarismus a kolektivizace
v politologické teorii. In: Kolektivizace venkova v Československu 1948-1960 a středoevropské souvislosti. Praha 2008, s. 64-65.