Česká politika v Evropské unii - Euroskop.cz

Perspektivy dalšího rozšiřování EU z hlediska zájmů ČR113se svojí početnou armádou a klíčovou polohou mezi Balkánem, Blízkým Východema Střední Asií vojensky velmi důležitou zemí. Pokud bezpečnostní otázku rozšíříme takéo aspekt energetické bezpečnosti, tak i v tomto ohledu sehrává Turecko významnou roli.Vzhledem k budoucí potenciální hrozbě energetické krize a závislosti EU na dodávkáchz Ruska představuje Turecko jakožto spojnice a případná tranzitní země pro dodávkyropy a zemního plynu z oblasti Blízkého Východu a Kaspického moře mimořádně důležitéúzemí. Naopak bezpečnostním rizikem tureckého členství je posun vnějších hranic k Sýrii,Iráku a Íránu a z toho vyplývající vyšší příliv ilegálních imigrantů.Také další skupina zájemců o členství v EU – Chorvatsko a posléze ostatní země bývaléJugoslávie společně s Albánií se nacházejí v teritoriu bezpečnostně citlivého balkánskéhoregionu. Skoro všechny zmíněné státy byly zataženy do jugoslávských válek a na řešenítěchto konfliktů se ČR podílela a podílí už jako člen NATO. Mezi těmito státy jsou rozdílya do jisté míry je nutné rozlišovat mezi státy bývalé Jugoslávie a Albánií. Ta sice nebylazatím do žádného konfliktu přímo zatažena, ale existence albánské menšiny v Kosovua Makedonii způsobila napětí, které nakonec řešilo jak NATO, tak EU. Proto by vyčleněnítéto země ze západoevropských struktur nebylo příliš šťastné a mohlo být potenciálněnebezpečné.Vzhledem ke geografické blízkosti i podílu na řešení tamních konfliktů je obecně v českémzájmu, aby byl balkánský region stabilizovaný a na evropském kontinentu v budoucnunedocházelo k válečným konfliktům.8.3.3 Ekonomické zájmyFinanční otázky a ekonomické záležitosti týkající se fungování EU se dostávají v posledníchletech stále více do popředí. Zvlášť pro nové členské státy je otázka přerozdělovánífinančních prostředků v rámci jednotlivých politik a situace rozpočtových bilancí (kategoriečistých plátců a příjemců do rozpočtu EU) jednou z nejzásadnějších. Projevilo se to jakpři ukončení přístupových jednání Česka a ostatních států v Kodani v prosinci 2002, takpři schvalování nové finanční perspektivy EU na léta 2007 – 2013, kdy všechny členskéstáty tvrdě hájily svoje zájmy. Prosazování ekonomické dimenze zahraniční politiky je takéjednou z českých priorit. (Koncepce české zahraniční politiky 2003)Česku bude bezpochyby záležet na tom, aby zůstalo jako jedna z chudších zemí EUv pozici čistého příjemce a aby v této kategorii zůstalo co nejdéle. Další rozšiřování EUse bude ovšem ubírat směrem k zemím – pokud nedojde mezitím k posunu případnéhočlenství Norska –, jejichž výchozí hospodářská situace je, jak ukazuje Tabulka 2, napodstatně horší úrovni. Z tohoto hlediska není pro ČR vstup dalších zemí relativněpříliš výhodný. Česko se bude nacházet fakticky v podobné situaci jako před rozšířenímv roce 2004 chudší státy EU (Portugalsko, Španělsko, Řecko), které se v důsledku rozšířenío nové, ekonomicky slabší země obávaly ztrát dosavadních příjmů z fondů EU. Vzhledemk nastavenému mechanismu čerpání, vycházejícího zejména z regionální nebo celostátnívýše HDP vztaženého k průměru EU, dojde rozšířením o chudší země k tomu, že klesnecelkový průměrný HDP Unie na jednoho obyvatele. Na základě tohoto nového průměruněkteré dosavadní podporované regiony opticky zbohatnou a část regionů ze seznamupodporovaných oblastí prostě vypadne. Další ekonomický rozestup mezi členskými státyproto bude pro rozšiřovací proces velkou zátěží a pro některé státy značným rizikem.Na druhé straně stát, který se stává členem EU, nemůže počítat s tím, že bude regionálnía další pomoc z fondů EU pobírat věčně. Tyto finanční transfery mají podporovat zvýšení