Česká politika v Evropské unii - Euroskop.cz

126 Česká politika v Evropské uniiprogramy. I když na nich frakce pracují, tak nejsou navíc pro národní strany závazné, cožvede k dalšímu prohlubování rozdílů mezi evropským a národním politickým prostorem.Většinou nepříliš propracované volební programy také přispěly k tomu, že výrazným rysemvolební kampaně do EP byla absence evropských témat, většina stran se soustředila nadomácí témata a obecná politická hesla.V zásadě podobná byla situace při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2006, kdyproblematika zahraniční politiky, včetně působení ČR v EU, zůstávala přinejlepšímna okraji zájmu jednotlivých politických stran, které se snažily voliče zaujmout jinýmitématy. V oblasti evropské integrace se programy většinou poměrně stručně věnovalyzásadním či aktuálním otázkám evropské integrace – budoucímu vývoji Unie, rozšiřování,rovnoprávnosti členských států, společné zahraniční politice aj..ODS na základě svých ideologických pozic, které za základní pilíř mezinárodních vztahůpovažují národní stát a brání zachování jeho suverenity, odmítá další prohlubování evropskéintegrace včetně prohlubování politické unie. Ostatně už před volbami v roce 2002 ODSdeklarovala, že nevidí budoucnost integrace ve společném politickém rámci, z čehož jemožné vyvodit i úvahu o odmítnutí vytváření evropského politického prostoru. ZájmemODS je zastavit další komunitarizaci a federalizaci Unie a strana počítá spíše s tím, že těžištěpolitického rozhodování by se mělo z evropské úrovně přesouvat na bilaterální úroveňjednání mezi jednotlivými členy (Modrá šance pro českou diplomacii), tedy pravý opakvytváření evropského politického prostoru. Ve vztahu k evropským politickým stranámODS deklarovala před volbami do EP zájem vstoupit do nejsilnější frakce EPP – ED, do částiEvropští demokraté, stejně jako britští konzervativci, které ODS považuje za ideově nejbližšístranu (Modrá šance pro Evropu), což se posléze i stalo. 9ČSSD je možné na české národní úrovni považovat za stranu nejpozitivněji naladěnouk dalšímu prohlubování integrace. Česká sociální demokracie podporuje těsnějšíspolupráci mezi členskými státy, větší sdílení suverenity a zavádění federativních prvků.Demokratický deficit lze podle ČSSD odstranit vytvořením celoevropské veřejnosti, v nížbude zakotven proces demokratického vytváření vůle a vědomí – politická tvorba míněnía vůle by se pak odehrávala v prostoru národních veřejností a současně by byla společná,neboť by je překračovala. Celoevropská politická veřejnost předpokládá aktivní občanskouspolečnost a společnou politickou kulturu, která podle ČSSD již existuje. Na základě taktosjednoceného multikulturního společenství by pak bylo možné vytvářet celoevropskoupolitiku (Základní (dlouhodobý) program ČSSD, 2005). Z postoje ČSSD vyplývá, že směřujek podpoře evropského politického prostoru, který by měl být blíže propojen s národním.ČSSD se považuje za aktivního člena Evropské socialistické strany (PES).KSČM je zaměřená proti dalšímu prohlubování integrace v její současné podobě. PodleKSČM by měl proces integrace v Evropě pokračovat, ale měla by do něj být začleněna takovátémata jako politická neutralita celého procesu a posílení demokracie, rovná práva účastníkůa účast občanů s odstraněním současného demokratického deficitu, aj. (Stanovisko 14.Výkonného výboru ÚV KSČM k ratifikaci Smlouvy o Ústavě pro Evropu, 10. 7. 2005). KSČModmítla Smlouvu o ústavě pro Evropu s tím, že by vedla k dalšímu omezení demokraciev Evropě, přičemž v zájmu KSČM je zajištění rovnoprávného postavení všech členskýchstátů v EU tak, aby menší státy nemohly být přehlasovány. KSČM se velmi výrazně hlásíke spolupráci s komunistickými a dělnickými i radikálně ekologickými stranami, jejichžspolečná frakce Evropské sjednocené levice/Severské zelené levice (GUE-NGL) je nutná ke