Česká politika v Evropské unii - Euroskop.cz

16 Česká politika v Evropské uniik možnostem fondu EAFRD disponuje značným finančním potenciálem) jednalo ještědo značné míry o otevřený problém, v němž navzdory již existujícímu programu někteříaktéři nevylučovali možnost změn.1.4 Budoucnost změn SZP a úloha ČR jako členského státu EUV příštích letech EU a její členy s největší pravděpodobností v oblasti SZP očekává opětvelmi bolestivá diskuse o změnách týkajících se financování a rozpočtové podpory SZP.Její nutnost vyplývá z faktorů vnitřní i vnější povahy.V rámci finanční perspektivy, která byla součástí Agendy 2000 a určovala finanční stropypro rozpočtové roky období 2000 – 2006, zaujímá finanční podpora SZP v jednotlivýchrozpočtových letech pravidelně zhruba 45% – 46% podíl na výdajích EU. U nové finančníperspektivy klesá podíl podpory zemědělské produkce i rozvoje venkova na přibližně38 %. 15 EU v současnosti stále častěji vyjadřuje ambice vynakládat finanční prostředky napodporu jiných oblastí (věda a výzkum, oblast justice a vnitra, vnější vztahy a předevšímjednotlivé cíle Lisabonské agendy). Vysoký podíl výdajů svázaných se SZP je proto i nadálepředmětem kritiky.Do finální verze meziinstitucionální dohody, která právně zaštiťuje finanční perspektivu,byla včleněna tzv. revizní klauzule. Podle ní by na přelomu let 2008 a 2009 mělo dojítk zásadní diskusi o střednědobé reformě rozpočtové politiky i parametrů financováníSZP mezi klíčovými rozhodovacími institucemi EU, Komisí, Evropskou radou a EP (vizInterinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtovékázni a řádném finančním řízení (2006/C 139/01).EU je nucena k reformám financování SZP i vnějšími faktory. K nejdůležitějším patřítlak ze strany WTO. Summit v Hongkongu, který měl být původně jakousi závěrečnou„kapitolou“ kola v Dauhá, dospěl k závěru, že by EU měla do roku 2010 částečně a doroku 2013 zcela odbourat tyto exportní subvence, stejně jako zrušit vstupní celní zátěž provětšinu produktů dovážených do EU z 50 nejchudších zemí světa.Zda tyto vnější i vnitřní faktory povedou k nějakým převratným změnám ohledně SZP,to ukáže budoucnost a politická síla jednotlivých aktérů vně i mimo EU. Každopádně jedůležité, že v první polovině roku 2009 bude předsedat EU Česká republika. Na tomtopostu bude střídat Francii, zemi, která v oblasti zájmů na řadě aspektů SZP i její podstatějako takové sehrávala jednu z hlavních rolí. Pokud by klíčová rozhodnutí o změnách v SZPpadala za jejího předsednictví, snažila by se zřejmě uchovat některé prvky, které považujeza důležitou součást zájmů svých zemědělců, včetně citlivé otázky přetrvávajících podporzemědělské produkce, nyní majoritně ve formě přímých plateb. Možnost, že by právěčeské předsednictví mohlo významným způsobem zasahovat do podoby dalších reforemjedné z nejcitlivějších, nejproblematičtějších a klíčových politik EU, klade další nárokyna precizaci české pozice a priorit jakožto budoucí předsednické země v jednotlivýchpolitických oblastech včetně zemědělství v nadcházejících dvou letech. Je přitom zajímavé,že důležitost českého předsednictví a přípravy na ně po stránce programové i personálnípředstavuje téma, na němž se shodnou aktéři napříč prezentovaným názorovými politickým spektrem. Zdůrazňuje ji ministerstvo zemědělství, 16hovořily o ní závěry8. valné hromady ASZ z června 2009, na její důležitosti se shodují i reprezentanti pravicovéopozice (před parlamentními volbami z června 2009) i reprezentanti zájmových skupinz řad Agrární komory.