Česká politika v Evropské unii - Euroskop.cz

Pozice ČR ve Smlouvě o Ústavě pro Evropu: rizika a výhody plynoucí pro ČR155Soudního dvora, a předkládá vše v jednom textu, obohaceném o některé důležité změny.Celkově se však z obsahového hlediska nejedná navzdory symbolicky velmi údernémunázvu o skok revoluční povahy, nýbrž o další evoluční krok v dějinách evropské integrace.Poněkud revoluční povahy je však samotný titul, jenž obsahuje třaskavé slovo „Ústava“.Třebaže Konvent neměl podle znění Laekenské deklarace žádný dokument s názvemÚstava vytvořit, jeho předseda Giscard d’Estaing jej prosadil již na prvním zasedání. Lze sedůvodně domnívat, že pokud by se text nazýval jinak a symbolická stránka věci ustoupila dopozadí, odsouhlasený dokument by nevyvolával natolik vzrušené emoce. Ostatně ohledněvhodnosti užití termínu „ústava“ pro předložený text se vedou nejen na akademické půděspory, protože formálně se stále jedná o mezinárodní smlouvu. 5 Tímto se však rozhodněnepodceňuje význam změn, které evropská ústava přináší a které zejména v institucionálnírovině znamenají výrazný posun v evropské integraci.Přestože jeden z vytčených cílů představovalo zjednodušení smluvního rámce, nacelkové délce dokumentu se to příliš neprojevilo. Výtisk evropské ústavy z Úřadu proúřední tisky ES čítá bezmála pět set stran. Vlastní dokument se skládá z Preambulea čtyř částí (základní ustanovení vymezující cíle a pravomoci Unie, Listina základníchpráv Unie, Politiky a fungování Unie, Obecná a závěrečná ustanovení), které doplňujírozsáhlé Protokoly a přílohy a Závěrečný akt, obsahující prohlášení k jednotlivým článkůma protokolům a rovněž prohlášení jednotlivých zemí. Mimochodem, samotný rozsaha podrobnost zpracování nás jen utvrzuje v názoru, že se jedná o mezinárodní smlouvua nikoliv o ústavu. Nicméně i navzdory přetrvávající složitosti a délce textu znamená, co sepřístupnosti a pochopitelnosti pro veřejnost týče, ústavní smlouva krok vpřed.Se zahrnutím veškeré unijní problematiky do jediného dokumentu velmi úzce souvisíi opuštění současné pilířové koncepce, na jejímž základě stojí slavný „maastrichtskýchrám“. Do budoucna bychom se tak vyhnuli nesrovnalostem a nástrahám při rozlišovánípojmů Evropská unie a Evropské společenství, protože Evropské společenství by serozpustilo v pojmu Evropská unie. S touto systémovou změnou korespondují i dalšínovinky, mezi něž patří například nová systematika právních nástrojů či zavedení právnísubjektivity pro Evropskou unii.Poměrně důležitou inovaci představuje zahrnutí Charty základních práv Evropskéunie přímo do primárního práva. Charta doposud disponovala statutem právně nezávaznédeklarace, 6 avšak tímto aktem by získala právní sílu a propříště chránila jednotlivce přednepřiměřenými zásahy orgánů Unie a vnitrostátních orgánů při provádění evropskéhopráva. Zahrnutí Charty do evropské ústavy představuje silný symbolický moment, jakýsikonstitucionalizační prvek, protože typickým znakem státních ústav je právě skutečnost,že obsahují katalogy základních práv (viz např. ústavy Německa, Itálie, Španělskaatd.). Samotná Charta může prakticky působit zejména jako právně závazná báze prorozhodování jednotlivých institucí, především Soudního dvora, jelikož podobný závaznýkatalog doposud Evropské unii chybí. Jakékoliv rozšiřování unijních kompetencí neníkvůli zahrnutí mnoha pojistek příliš pravděpodobné, a pro Českou republiku by tudížzávazná Charta neměla znamenat žádné výrazné riziko.Mírné zjednodušení přináší nová systematika právních nástrojů Unie, která původníchpřibližně patnáct instrumentů redukuje na pouhých šest, dělí je na právně závaznéa nezávazné a navíc jim uděluje nová, výstižnější pojmenování (evropské zákony, evropskérámcové zákony, evropská nařízení, evropská rozhodnutí; doporučení a stanoviska). 7Svou terminologií i pojetím se právní arzenál Evropské unie posouvá o krok směrem kestátnímu.