Česká politika v Evropské unii - Euroskop.cz

Pozice a zájmy ČR v evropské a transatlantické bezpečnostní dimenzi79Efektivní prosazování zájmů a upevňování mezinárodního postavení České republikyznamená především na jedné straně sladění českých zájmů s evropskými partnery, sekterými sdílíme ekonomické, politické a bezpečnostní zájmy v rámci EU, na straně druhéskloubení našich zájmů se státy v transatlantické oblasti, především s USA, s nimiž sdílímebezpečnostní a politické zájmy v rámci NATO. Tyto zájmy jsou do značné míry provázány,ale nejsou homogenní z důvodu různorodosti členských států. Následující text se zaměří nazhodnocení pozice ČR v kontextu evropské (EU) a transatlantické (NATO) bezpečnostnídimenze se zohledněním širší debaty o budoucnosti vztahů v transatlantické oblasti.6.1 Přijetí výzvy evropeizace formou akomodační politikyDosavadní zkušenosti s předvstupním obdobím a členstvím ČR v EU vedou k hodnocení,podle něhož vykazuje česká politika vůči EU řadu prvků charakteristických pro zastávánípozice, která by mohla být pracovně nazvána jako „akomodační“. Jaké jsou hlavní atributyakomodační pozice? Za akomodační pozici je možné označit takovou pozici, která kladedůraz na co nejúspěšnější etablování v rámci existujících unijních struktur a pravidel.Vychází z přesvědčení o potřebě maximálního zvládnutí funkčních mechanismů tak, abyzemě dokázala využívat potenciál, jenž se v prostoru EU otevírá. Akomodační poziceznamená, že ze strany státu je vyvíjen tlak na dílčí změny uvnitř většího celku, kteréodpovídají zájmům tohoto státu, ale tyto změny nejsou prosazovány radikálně a jejichprezentace probíhá v souladu s dalšími zeměmi se stejným nebo velmi podobným názorem;platí s určitými výjimkami, jež budou zmíněny. Zároveň je patrná snaha o poměrněvysokou míru koherence zastávaného postoje s širším unijním konsenzem. Neprojevuje setendence o nějaký zvrat dosavadního vývoje či o úplnou změnu pojetí principů, na nichžse společenství vytvořilo. (Dančák 2004: 16-18)V duchu akomodační pozice je také formulován Návrh koncepce směřování ČR v rámciEvropské unie, zveřejněný 12. února 2004 Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Z textudokumentu je i následující citace: „ČR je vzhledem ke své ekonomické pozici, geograficképoloze, velikosti a historii zastáncem evropské integrace a komunitárního přístupu, kterýnejlépe zajišťuje rovné postavení členských států. ČR bude podporovat soudržnost EU přivývoji evropské integrace. V případě zvyšování heterogenity Unie bude ČR usilovat, abysvými aktivitami byla co nejblíže těžiště integrace a neocitla se na její případné periferii.“ 2Tento přístup se někdy může jevit jako částečně pasivní a vedoucí k souhlasu takés podmínkami ne zcela výhodnými. Na druhou stranu však vytváří předpoklady pro to,aby etablování ČR v EU proběhlo rychle a při omezeném napětí, které přirozeně z povahyintegrace plyne. Jedním z atributů akomodačního přístupu je také to, že není vedenpotřebou, aby byl „český hlas“ slyšet vždy a všude, ale že respektuje skutečný potenciálzemě a reálné možnosti vlivu. V tomto pojetí se za přínos považuje stabilní místo v Unii.(Dančák 2004: 16-18)Z hlediska současného konceptuálního pojetí evropeizace, které prezentuje C. M. Radaelli,lze vysledovat několik možných reakcí na evropeizační výzvu (EU) a to absorpci (tj. přijetíevropeizační výzvy bez podstatné změny domácích podmínek), transformaci (tj. skutečnáadaptace na podněty evropeizace), dále netečnost (tj. absence změny) nebo dokonce staženíse (v tomto případě je reakcí na adaptační tlak odvrat směrem k méně evropeizovanýmřešením než na počátku). (Radaelli 2003: 37-38, dále více Hloušek 2004)V tomto smyslu vypovídá akomodační pozice ČR spíše o možnosti adaptace(Schimmelfennig, Sedelmeier 2005: 7) na podmínky požadované vývojem další evropské