Česká politika v Evropské unii - Euroskop.cz

96 Česká politika v Evropské unii7.2.3 Pohled klíčových aktérů na schengenskou spolupráciČeské politická scéna není v pohledu na členství v EU, resp. na intenzitu spoluprácev jednotlivých oblastech, jednotná. Mezi aktéry české zahraniční politiky lze obecněvysledovat základní ideové proudy – atlantisty, internacionalisty, kontinentalistya autonomisty, přičemž se toto dělení úplně nepřekrývá s rozdělením do politických stran(Drulák 2006: 2). Dají se z nich však vyvodit obecné kategorie, ve kterých nás zajímáorientace klíčových politických stran: spíše atlantistická ODS odmítá posilovat evropsképolitické a bezpečnostní struktury z obav před narušením transatlantických vztahů,zatímco současná ČSSD tíhne k internacionalismu a mj. i k podpoře prohlubování evropskéintegrace. KSČM představuje autonomistický pohled na zahraniční politiku odmítánímjak NATO tak EU (Drulák 2006: 2). Tato zobecněná kategorizace se pochopitelně odrážíi v pohledu vnitropolitických aktérů na spolupráci v oblastech justice a vnitřních záležitostía na zapojení do Schengenského prostoru. Zatímco žádná z politických stran nevystupujeproti zapojení ČR do Schengenu, prohlubování spolupráce v tzv. třetím pilíři není přílišvítáno ani v ODS, ani v KSČM.Vláda Jiřího Paroubka deklarovala ve svém prohlášení, že příprava ČR na úspěšnéabsolvování schengenského hodnotícího procesu je pro ni prioritní. V návrhu koncepcesměřování ČR v rámci EU v letech 2004 – 2013 dokonce hovoří o co nejrychlejším zapojenído schengenské spolupráce a o jejím dalším prohloubení prostřednictvím SIS. Snahazapojit se co nejdříve do schengenského prostoru je také součástí koncepce zahraničnípolitiky ČR na léta 2003 – 2006. ČSSD podporuje jak rychlé začlenění ČR do Schengenu,tak prohloubení těsnější spolupráce v záležitostech justice a vnitra (kde by i podpořilapřechod na širší rozhodování kvalifikovanou většinou).Oproti tomu ODS podporuje začlenění do Schengenského prostoru, nikoliv však přesouváníněkterých záležitostí ze třetího – mezivládního – pilíře na komunitární úroveň. To byznamenalo zavedení většinového rozhodování, které by podle ODS mohlo ještě více omezitsuverenitu členských států ve prospěch EU, navíc ve velmi citlivých záležitostech justicea vnitra. Volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu je však podle některých představitelůODS projevem liberalizace, pozitivním programem, který přináší prospěch každémuobčanovi kteréhokoliv členského státu (Fajmon 2006). Podobný postoj zastává i KSČM,která ve volebním programu (2006) uvedla, že by prostřednictvím Schengenské úmluvypodporovala mezinárodní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti a veřejného pořádku.V zásadě však vyjádřila důvěru spíše multilaterální platformě spolupráce (předevšímv rámci OSN).7.2.4 Hodnocení Schengenu – etapy; současný stavSchengenské acquis I. kategorie ČR implementovala do svého právního řádu již v rámcipředvstupních procesů. Po vstupu do EU se nově přejímané schengenské acquis promítápřímo do připravované legislativy. V oblasti plnění tohoto acquis nebyly shledány žádnézávažné nedostatky s výjimkou implementace rámcového rozhodnutí o evropskémzatýkacím rozkazu (eurozatykači) (Rámcové rozhodnutí 2002/584/SVV ze dne 13. 6.2002). ČR implementovala eurozatykač až k 1. 11. 2004, ale jako jediný z členských státůjenom na trestné činy spáchané po tomto datu (zpráva Komise z konce roku 2005 tutoskutečnost velmi kritizovala). Ústavním soudem byla v květnu 2006 zamítnuta stížnostskupiny zákonodárců z ODS, podle kterých je – s odkazem na Listinu základních práva svobod – nepřípustné vydávat české občany do ciziny. Nález Ústavního soudu z května