Česká politika v Evropské unii - Euroskop.cz

74 Česká politika v Evropské uniimá nepominutelný význam vytvoření srozumitelného a vhodně členěného rámce prokvalifikace jak na úrovni evropské, tak i národní. Funkcí rámce pro kvalifikace je shrnoutobecné kompetence absolventů jednotlivých stupňů vzdělávání bez ohledu na konkrétníoborové zaměření. Z hlediska zachování národní kontroly nad obsahovou stránkouvzdělávání je přitom zásadní, aby evropský rámec pro kvalifikace nebyl ideologicky zatížen.Význam rámce pro kvalifikace je klíčový pro racionalizaci struktury vzdělávacího systémui pro formování požadavků na absolventy na trhu práce a je v zájmu České republiky (takéz hlediska její konkurenceschopnosti v Evropě) ovlivnit jeho podobu.Volného pohybu pracovních sil a mobility studentů se týká rovněž i možnost a v jistémsmyslu nutnost rozumné harmonizace sociálního postavení studentů v Evropské unii.Regulace v této oblasti se vyvíjela posledních 30 letech v podstatě parciálně, z valné částipod vlivem evropské judikatury. Ve společnosti založené na celoživotním učení je třebauznat specifický sociální status studenta zejména bez ohledu na jeho věk. Pro prostupnostvzdělávacích systémů mezi členskými státy by dále bylo více než žádoucí vyjasnit rozsahpráv a nároků osob v postavení studentů na systémy sociálního zabezpečení včetněsociální podpory a pomoci, kde současná nejednoznačnost pravidel představuje jednuz nejvýznamnějších překážek rozvoje mobility. Tato problematika se zvlášť naléhavě týkádoktorských studentů jako mladých výzkumníků (přičemž Česká republika poskytuje v tétooblasti dané kategorii osob relativně vysoký standard v evropském srovnání a nemusí setudíž obávat konkurenční nevýhody z hlediska sociální dimenze tohoto typu studia).Se strukturací vzdělávacího systému na úrovni terciárního vzdělávání souvisí také nutnostpochopení nového pojetí role vysokých škol a jejich soutěže v Evropském prostoruvysokoškolského vzdělávání. Subjekty této soutěže jsou totiž stále méně národní systémyjako takové a úměrně tomu vzrůstá význam jednotlivých vysokoškolských institucíi v evropském měřítku. Národní systém může dosáhnout kvality resp. excelence pouzeprostřednictvím vynikajících institucí. Snaha rozvíjet celý systém rovnoměrně může vést(a logicky povede) k jeho celkovému zaostání v evropském kontextu. Z hlediska národníchzájmů je proto klíčové podpořit ty vysokoškolské instituce v České republice, které majípotenciál dosáhnout vynikajících úspěchů na evropské úrovni, a kolem nichž se následněmohou vytvořit sítě dalších domácích institucí na této excelenci se podílejících nebo z níprofitujících. Důkazem, že tato logika byla do české politiky v oblasti vzdělávání a výzkumusnad již alespoň částečně inkorporována, je mimo jiné přístup vlády k projektu Evropskéhotechnologického institutu (ETI) a úsilí České republiky o získání dislokace jeho sídlav Brně, resp. zahrnutí sítě brněnských vysokých škol do evropské sítě vytvářející ETI.5.6 ZávěrČeská republika má řadu důvodů vstupovat do nadcházejícího období vývoje evropskéintegrace a rozvoje evropské dimenze vzdělávací politiky jako sebevědomá země. Jakkoliprobíhající evropské (i v širším smyslu globalizační) trendy mění postavení vzdělávacíchinstitucí (zejména pak vysokých škol – resp. univerzit) a kontext, v němž institucei jednotlivci vstupují do mezinárodní konkurence, mnohé indikátory nasvědčují tomu, žeČeská republika na úrovni svých státních i nestátních aktérů ve vysokém školství tento vývojchápe a je s to uchopit ve vlastní prospěch. Transformace systému terciárního vzdělávání nanárodní úrovni směřuje k vytvoření diverzifikované soustavy vysokých škol, z nichž některébudou schopny dosáhnout excelence v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávánía Evropském prostoru výzkumu. Kromě toho je Česká republika v řadě aspektů mezi