Česká politika v Evropské unii - Euroskop.cz

Vznik evropského politického prostoru a pohled České republiky125volit a být volen či k zásadě poměrnosti jako základu pro volební systém do EP). Snahyo sjednocení volebního systému nebyly v historii příliš úspěšné a není pravděpodobné, žeby nějaké takové dohody mělo být v budoucnu dosaženo. Na druhou stranu odlišný volebnísystém, kterým jsou jednotliví poslanci voleni, nijak neovlivňuje fungování EP.Druhý problém spojený s politickými stranami a stranickým systémem je otázka politickésoutěže mezi aktéry. V případě poslanců EP dochází většinou ke hledání konsensu mezinejsilnějšími frakcemi, tedy mezi zástupci Evropské lidové strany/Evropských demokratůa Evropské strany socialistické, tedy skupin, které by měly mít výrazně odlišný pohled navětšinu témat, pokud by situace odpovídala národním arénám. Není sporu o tom, že politickásoutěž mezi pravicí a levicí existuje na národní úrovni, ale existují vážné pochyby o tom, žeprobíhá na evropské úrovni. 8 Přitom je pravděpodobné, že „jediný způsob, jak zajistit, že EUbude skutečně demokratickým systémem, je soutěž mezi soupeřícími politickými stranamina evropské úrovni, soutěž o kontrolu nad politickou agendou v EU – aby bylo zajištěno,že politiky EU odráží přání občanů a aby byli politici na evropské úrovni odpovědní zasvé jednání“ (Hix 2004: 8). Nabízí se zde nicméně otázka, jestli mají vzhledem k rozsahupravomocí, kterými EP disponuje, skutečně o co soutěžit.9.3 Pohled České republiky – pozice hlavních aktérůJak již bylo nastíněno výše, pohled ČR bude reprezentován názory vybraných českýchpolitických stran. Následující kapitola se bude věnovat názorům stran, které ČRreprezentují buď v českém politickém prostoru, tj. českém parlamentu, nebo v evropskémpolitickém prostoru, tj. v EP. Půjde tedy o Občanskou demokratickou stranu (ODS), Českoustranu sociálně demokratickou (ČSSD), Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM),Křesťanskou a demokratickou unii – Československou stranu lidovou (KDU – ČSL),Sdružení nezávislých kandidátů – Evropští demokraté (SNK – ED), Politické hnutí Nezávislía Stranu Zelených (SZ).V programech těchto stran, volebních (k volbám do EP 2004 a volbám do Poslaneckésněmovny Parlamentu ČR 2006) i dlouhodobých, explicitní vyjádření k problematiceevropského politického prostoru chybí, proto zde budou reprodukovány postoje a názory,které se EPP dotýkají až sekundárně a primárně směřují např. k problematice budoucnostiEU, míře integrace či k tzv. evropské ústavní smlouvě.Pokud přeskočíme samotnou otázku vstupu ČR do EU, se kterou souhlasily v podstatěvšechny strany, s výjimkou KSČM, pozice stran se poprvé výrazně promítly do jejichchování a přístupu při volbách do EP v roce 2004. ODS a KSČM byly jediné parlamentnístrany, které v těchto volbách jako lídra volební kandidátky zvolily klasického politika, kterýje zároveň členem vedení a jedním z vrcholových představitelů strany. Kandidátní listiny provolby do EP svým složením potvrdily, že tyto volby nemohou logicky konkurovat volbámdo Poslanecké sněmovny. Vrcholové vedení všech politických stran dalo jednoznačněpřednost volbám do Poslanecké sněmovny, kde jde z jejich pohledu o mnohem více,o větší politickou moc, než lze získat v EP a evropském politickém prostoru. Z tohotodůvodu není možné očekávat, že přitažlivost voleb do EP měla být konkurenceschopnávůči volbám do PS.Dalším testem pozic stran byla a je již zmíněná tvorba politických programů. Ve volbáchdo EP bylo poprvé potřeba vytvořit programy, které se netýkají výhradně národních,regionálních či komunálních témat. I když existují frakce evropských stran v EP, takv podstatě nejsou vypracované žádné ideologicky založené dlouhodobé evropské