You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
A Alpínské bezlesí<br />
A7 Kosodfievina<br />
Pinus mugo scrub<br />
Martin Koãí<br />
Natura 2000. <strong>40</strong>70 * Bushes with Pinus mugo and Rhododendron<br />
hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) – prioritní stanovi‰tû<br />
Smaragd. –<br />
CORINE. 31.5 Dwarf mountain pine scrub<br />
Pal. Hab. 31.55 Hercynian dwarf mountain pine scrub<br />
EUNIS. F1.2/P-31.55 Hercynian dwarf mountain pine scrub<br />
Fytocenologie. Svaz Pinion mugo Paw∏owski et al. 1928:<br />
Myrtillo-Pinetum mugo Hadaã 1956. – Svaz Athyrio alpestris-<br />
Pinion mugo Jirásek 1996: Athyrio distentifolii-Pinetum mugo<br />
(Hadaã 1956) Hadaã in Mucina et al. 1985<br />
Potenciální vegetace. 46 Komplex spoleãenstev kosodfieviny<br />
a alpínské vegetace<br />
Fyziotyp. SK Subalpínská kefiová a kefiíãková spoleãenstva<br />
Lesnická typologie. 9Z Kleã<br />
Geobiocenologie. 8 A 1 Pineta mugo lichenosa (li‰ejníková<br />
kleã), 8 A–AB 3 Pineta mugo (kleã),<br />
8 BC–C 3–4 Ribi-pineta mugo (meruzalková kleã)<br />
Cicerbita alpina, Dryopteris dilatata, Gentiana asclepiadea,<br />
Geranium sylvaticum, Bistorta major aj. Mechové<br />
patro je zpravidla vyvinuto, ãastûji se vyskytují<br />
napfi. mechy Dicranum scoparium, Polytrichum commune,<br />
P. formosum a Sphagnum spp. a li‰ejníky<br />
Cetraria islandica a Cladonia bellidiflora.<br />
Ekologie. Kosodfievina roste na horsk˘ch svazích,<br />
plo‰inách i hfiebenech nad horní hranicí lesa<br />
v nadmofisk˘ch v˘‰kách od 1200 do 1450 m, extrazonálnû<br />
také v lesním stupni na ménû frekventovan˘ch<br />
lavinov˘ch drahách ãi suÈov˘ch polích, kde sestupuje<br />
aÏ do nadmofiské v˘‰ky 1050 m. PÛdy jsou nejãastûji<br />
kamenité, silnû kyselé horské podzoly aÏ mûlké<br />
rankery s vyvinutou vrstvou surového humusu, obãas<br />
také zazemnûné sutû.<br />
Roz‰ífiení. Pfiirozené porosty se vyskytují pouze<br />
v Krkono‰ích a v men‰í mífie na ·umavû.<br />
Fyziognomií a druhov˘m sloÏením shodné, av‰ak<br />
nepÛvodní porosty se nacházejí také na Králickém<br />
SnûÏníku a v Hrubém Jeseníku.<br />
50<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
55<br />
Plánû a vrcholové hfibety Krkono‰ jsou porostlé mozaikou kosodfieviny<br />
se zapojen˘mi alpínsk˘mi trávníky. Severní svah Kotle.<br />
60<br />
65<br />
50°<br />
Struktura a druhové sloÏení. Porosty kfiovité<br />
borovice kleãe (Pinus mugo) nad horní hranicí lesa.<br />
V kefiovém patfie o v˘‰ce 0,5–2 m se spolu s kleãí<br />
ãastûji vyskytují smrk ztepil˘ (Picea abies) a jefiáb<br />
ptaãí olysal˘ (Sorbus aucuparia subsp. glabrata), ménû<br />
ãasto vrba slezská (Salix silesiaca). Bylinné patro je<br />
pomûrnû druhovû chudé a uplatÀují se v nûm pfiedev‰ím<br />
nenároãné acidofilní rostliny Avenella<br />
flexuosa, Calamagrostis villosa, Homogyne alpina,<br />
Melampyrum pratense, Nardus stricta, Solidago virgaurea<br />
subsp. minuta, Trientalis europaea, Vaccinium<br />
myrtillus aj. Na vlhãích místech s bohat‰í pÛdou rostou<br />
statnûj‰í ‰irokolisté druhy vysokobylinn˘ch niv,<br />
napfi. Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium,<br />
70<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení kosodfieviny. V mapû jsou zahrnuty jen pfiirozené porosty.<br />
Variabilita. Lze rozli‰it dva typy porostÛ kosodfieviny,<br />
a to jednak plo‰nû pfievládající druhovû<br />
chudé porosty s acidofyty v bylinném patfie a bohatû<br />
vyvinut˘m mechov˘m patrem, jednak lokálnû se vyskytující<br />
porosty s vysok˘mi ‰irokolist˘mi bylinami<br />
a slabû vyvinut˘m mechov˘m patrem. Druh˘ typ je<br />
vázán pfiedev‰ím na chránûné polohy s déle trvající<br />
snûhovou pokr˘vkou a Ïivinami bohat‰ími, vlhãími<br />
pÛdami.<br />
49°<br />
104
Change language