You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
L6.5 Acidofilní teplomilné doubravy<br />
L6.5 Acidofilní teplomilné<br />
doubravy<br />
Acidophilous thermophilous oak forests<br />
Natura 2000. 91I0 * Euro-Siberian steppe oak woods<br />
– prioritní stanovi‰tû (jen L6.5A, viz také L6.2, L6.3 a L6.4)<br />
Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak<br />
woods (viz také L6.1, L6.2, L6.3 a L6.4)<br />
CORINE. 41.712 Sub-Mediterranean Quercus petraea-Q. robur<br />
woods, 41.7A13 Pannonic hairy greenweed sessile oak woods<br />
Pal. Hab. 41.712 Sub-Mediterranean Quercus petraea-Q. robur<br />
woods, 41.7A13 Pannonic hairy greenweed sessile oak woods<br />
EUNIS. G1.9/P-41.71 Western white oak woods and related<br />
communities, G1.9/P-41.7A Euro-Siberian steppe oak woods<br />
Fytocenologie. Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs<br />
ex Jakucs 1960 (viz také L6.4): Sorbo torminalis-Quercetum<br />
Svoboda ex BlaÏková 1962, Genisto pilosae-Quercetum petraeae<br />
Zólyomi et al. ex Soó 1963, Asplenio cuneifolii-Quercetum<br />
petraeae Chytr˘ et Horák 1997. – Svaz Genisto germanicae-<br />
Quercion Neuhäusl et Neuhäuslová-Novotná 1967<br />
(viz také L7.1, L7.2, L7.3 a L7.4): Viscario-Quercetum<br />
Stöcker 1965<br />
Potenciální vegetace. 34 Bfieková doubrava, 35 Hadcová<br />
sleziníková doubrava<br />
Fyziotyp. XD Xerotermní doubravy<br />
Lesnická typologie. 1Z Zakrslá doubrava (1 – tolitová,<br />
2 – s ostfiicí nízkou, 3 – kostfiavová, 7 – s váleãkou<br />
prapofiitou, viz také L6.4), 1C1 Suchá doubrava biková<br />
teplomilná (ochuzená) (viz také L3.1, L6.1, L6.2 a L6.4),<br />
1K Kyselá doubrava (1 – kostfiavová, 2 – kostfiavová<br />
s kruãinkou chlupatou, 4 – metlicová, 5 – psineãková,<br />
7 – biková, 9 – svahová) (viz také L7.1)<br />
Geobiocenologie. 1 AB 3 Querceta (doubravy),<br />
1–2 A–AB 1–2 Querceta pinea humilia inf. et sup. (zakrslé<br />
borodoubravy n. a v. st.) (viz také K4), 1 D 1 Cerasi-querceta<br />
pini humilia (zakrslé boro-mahalebkové doubravy)<br />
(viz také L8.3), 1–2 (A)AB–B 1–2 Querceta humilia inf. et sup.<br />
(zakrslé doubravy n. a v. st.) (viz také K3, K4, L3.1 a L7.1)<br />
Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy<br />
s dominancí dubu zimního (Quercus petraea s. lat.)<br />
za hranicí areálu ‰ipáku (Q. pubescens s. lat.) nebo na pÛdách,<br />
které tomuto druhu nevyhovují pro svou vy‰‰í<br />
kyselost. V podúrovni mÛÏe b˘t pfiimí‰en habr<br />
obecn˘ (Carpinus betulus). Stromové patro je v nûkter˘ch<br />
porostech velmi rozvolnûné a nízkého<br />
vzrÛstu, jen 4–6 m vysoké. Kefiové patro je zpravidla<br />
vyvinuto slabûji a mnohdy je tvofieno niωími jedinci<br />
dubu zimního (Quercus petraea s. lat.). Bylinné patro<br />
je druhovû bohaté, nemá v‰ak v˘raznûj‰í diagnostické<br />
druhy, protoÏe druhy submediteránního<br />
a panonského roz‰ífiení v nûm chybûjí nebo jsou<br />
vzácné. Dominantou je zpravidla kostfiava ovãí (Festuca<br />
ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo tolita lékafiská<br />
(Vincetoxicum hirundinaria). V porostech na skalnat˘ch<br />
svazích jsou hojnûji zastoupeny mechy a li‰ejníky.<br />
Ekologie. V˘slunné, strmé, ãasto skalnaté svahy,<br />
v nejteplej‰ích a nejsu‰‰ích oblastech také plo‰iny<br />
a svahy o mírném sklonu. Geologick˘m podkladem<br />
jsou kyselé silikátové horniny, nejãastûji Ïula, rula,<br />
granulit, prvohorní a starohorní bfiidlice, vzácnû<br />
i hadce, na nichÏ se vyvíjejí pÛdy typu ranker<br />
nebo mûlãí kambizemû.<br />
Roz‰ífiení. Údolí Vltavy, Berounky a Sázavy ve stfiedních<br />
âechách, okolí Prahy a âesk˘ kras, okolí Brna,<br />
jihov˘chodní okraj âeského masivu mezi Brnem<br />
a Znojmem, v˘chodní okraj Drahanské vrchoviny,<br />
Chfiiby, vzácnû i jinde.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení acidofilních teplomiln˘ch doubrav.<br />
Poznámka k mapování. Pfii mapování pro program<br />
Natura 2000 je nutno rozli‰ovat doubravy<br />
s kruãinkou chlupatou (Genista pilosa) (L6.5A),<br />
které jsou prioritním stanovi‰tûm, od ostatních<br />
typÛ (L6.5B), které do Natura 2000 nespadají.<br />
Doubravy s kruãinkou chlupatou se vyskytují na Ïulov˘ch,<br />
rulov˘ch nebo granulitov˘ch skalnat˘ch<br />
svazích a skalních ostroÏnách jihozápadní Moravy,<br />
hlavnû v údolí fiek Oslavy, Jihlavy, Rokytné,<br />
Jevi‰ovky a Dyje, vzácnû i na strmûj‰ích svazích<br />
mimo údolí. Jde o velmi rozvolnûné porosty nízk˘ch<br />
zakrsl˘ch dubÛ, v podrostu s v˘raznûj‰ím<br />
zastoupením kruãinky chlupaté a bohatû vyvinut˘m<br />
mechov˘m patrem s acidofilními mechy a li‰ejníky.<br />
OhroÏení. Zavádûní borov˘ch kultur, invaze<br />
akátu (Robinia pseudacacia), oborní chov zvûfie<br />
a pfiezvûfiení i mimo obory, tracheomykózy, eutrofizace.<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
205
Change language