You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
L Lesy<br />
OhroÏení. Naru‰ení vodního reÏimu krajiny,<br />
vysekávání dfievin, m˘cení, v˘sadba smrkov˘ch a jin˘ch<br />
monokultur.<br />
Management. Zachování pfiirozeného vodního<br />
reÏimu krajiny a pfiirozené dfievinné skladby porostÛ.<br />
Literatura. Neuhäuslová-Novotná in Moravec<br />
et al. 1982, Neuhäuslová in Neuhäuslová et al. 1998,<br />
Neuhäuslová in Moravec et al. 2000.<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Acer platanoides – javor mléã<br />
A. pseudoplatanus – javor klen<br />
Alnus glutinosa – ol‰e lepkavá<br />
Alnus incana – ol‰e ‰edá<br />
Fraxinus excelsior – jasan ztepil˘<br />
Prunus padus subsp. padus – stfiemcha obecná pravá<br />
Salix fragilis – vrba kfiehká<br />
Sambucus nigra – bez ãern˘<br />
S. racemosa – bez hroznat˘<br />
Bylinné patro<br />
Dm Aegopodium podagraria – br‰lice kozí noha<br />
Caltha palustris – blatouch bahenní<br />
Cardamine amara – fiefii‰nice hofiká<br />
Dm Chaerophyllum hirsutum – krabilice chlupatá<br />
Dg Chrysosplenium alternifolium – mokr˘‰ stfiídavolist˘<br />
Dg C. oppositifolium – mokr˘‰ vstfiícnolist˘<br />
Dg Circaea alpina – ãarovník alpsk˘<br />
Dg C. intermedia – ãarovník prostfiední<br />
C. lutetiana – ãarovník pafiíÏsk˘<br />
Crepis paludosa – ‰karda bahenní<br />
Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá<br />
Dg Equisetum sylvaticum – pfiesliãka lesní<br />
Festuca gigantea – kostfiava obrovská<br />
Filipendula ulmaria subsp. ulmaria – tuÏebník jilmov˘<br />
prav˘<br />
Galium aparine – svízel pfiítula<br />
Geum rivale – kuklík potoãní<br />
G. urbanum – kuklík mûstsk˘<br />
Glechoma hederacea – popenec obecn˘<br />
Dm Impatiens noli-tangere – net˘kavka nedÛtklivá<br />
Leucojum vernum – bledule jarní<br />
Dg Lysimachia nemorum – vrbina hajní<br />
Ranunculus repens – pryskyfiník plaziv˘<br />
Stachys sylvatica – ãistec lesní<br />
Dm Stellaria nemorum – ptaãinec hajní<br />
Urtica dioica – kopfiiva dvoudomá<br />
L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek<br />
Hardwood forests of lowland rivers<br />
Natura 2000. 91F0 Riparian mixed forests of Quercus robur,<br />
Ulmus laevis and Ulmus minor, Fraxinus excelsior or Fraxinus<br />
angustifolia, along the great rivers of the Atlantic and Middle-<br />
European provinces (Ulmenion minoris)<br />
Smaragd. 44.41 Great medio-European fluvial forests<br />
CORINE. 44.4 Mixed oak-elm-ash forests of great rivers<br />
Pal. Hab. 44.4 Mixed oak-elm-ash forests of great rivers<br />
EUNIS. G1.4/P-44.4 Mixed oak-elm-ash woodland of great<br />
rivers<br />
Fytocenologie. Svaz Alnion incanae Paw∏owski et al. 1928,<br />
podsvaz Ulmenion Oberdorfer 1953: Querco-Populetum<br />
Neuhäuslová-Novotná 1965, Querco-Ulmetum Issler 1926,<br />
Fraxino-Populetum Jurko 1958, Fraxino pannonicae-Ulmetum<br />
Soó in Aszód 1936 corr. Soó 1963<br />
Potenciální vegetace. 2 Stfiemchová doubrava a ol‰ina s ostfiicí<br />
tfieslicovitou (Carex brizoides), místy v komplexu s mokfiadními<br />
ol‰inami a spoleãenstvy rákosin a vysok˘ch ostfiic,<br />
4 Topolová doubrava, místy v komplexu s jilmovou doubravou,<br />
5 Jilmová doubrava, 6 Jilmová jasenina<br />
Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy<br />
Lesnická typologie. 1L Jilmov˘ luh, 1U1 Topolov˘ luh<br />
kopfiivov˘<br />
Geobiocenologie. 1–3 BC–C (3)4 Ulmi-fraxineta carpini inf.<br />
et sup. (habro-jilmové jaseniny n. a v. st.), 1–3 BC–C (4)5a<br />
Querci roboris-fraxineta inf. et sup. (dubové jaseniny n. a v. st.),<br />
1–3 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi inf. et sup. (topolo-jilmové<br />
jaseniny n. a v. st.) (viz také L3.4), 1–2 B–BD (3)4<br />
Tili-querceta roboris inf. et sup. (lipové doubravy n. a v. st.)<br />
(viz také L3.1 a L3.4), 3 (4) BC–C (3)4 Fraxini-querceta<br />
roboris-aceris (javoro-jasanové doubravy)<br />
Tvrd˘ luh v lese Rájeãek u Brna v období jarního vysokého stavu vody.<br />
Na místech s dlouhotrvající záplavou se v podrostu rozvíjí vegetace<br />
s mokfiadními druhy, zatímco na mírn˘ch vyv˘‰eninách rostou druhy hájové.<br />
Struktura a druhové sloÏení. Zpravidla<br />
tfiípatrové jilmové a topolové doubravy a jaseniny<br />
s dominancí dubu letního (Quercus robur) a jilmu<br />
habrolistého (Ulmus minor), kter˘ v‰ak v posledních<br />
desetiletích ustoupil vlivem grafiózy, a na jiÏní<br />
176
Change language