Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky<br />
A1 Alpínské trávníky<br />
Alpine grasslands<br />
Martin Koãí<br />
Struktura a druhové sloÏení. Nízké trávníky<br />
o v˘‰ce zpravidla do 25 cm, v nichÏ se jen zfiídka<br />
vyskytují zakrslé exempláfie dfievin (Picea abies a Pinus<br />
mugo). V bylinném patfie se nejvíce uplatÀují trávy<br />
vytváfiející trsy nebo kompaktní porosty (Avenella<br />
flexuosa, Festuca supina a Nardus stricta) a s niωí pokryvností<br />
se ãasto vyskytují kefiíãky (Calluna vulgaris,<br />
Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea). Typick˘ vzhled<br />
porostÛ dotváfií pfiítomnost nemnoha bylin (Bistorta<br />
major, Hieracium alpinum s. lat., Solidago virgaurea<br />
subsp. minuta, Veratrum album subsp. lobelianum aj.).<br />
Ekologie. Oblasti nad horní hranicí lesa, typicky<br />
na vrcholov˘ch plo‰inách, ploch˘ch hfiebenech<br />
a vrcholech.<br />
Roz‰ífiení. Krkono‰e, Králick˘ SnûÏník a Hrub˘<br />
Jeseník.<br />
A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky<br />
Wind-swept alpine grasslands<br />
Natura 2000. 6150 Siliceous alpine and boreal grasslands<br />
(viz A1.2 a A3)<br />
Smaragd. –<br />
CORINE. 36.34 Crooked-sedge swards and related<br />
communities<br />
Pal. Hab. 36.34 Alpigenous acidophilous grasslands<br />
EUNIS. E4.2/P-36.34 Alpigenous acidophilous grasslands<br />
Fytocenologie. Svaz Juncion trifidi Krajina 1933 (viz také<br />
A2.1 a A6): Carici rigidae-Juncetum trifidi ·marda 1950,<br />
Cetrario-Festucetum supinae Jeník 1961 (s v˘jimkou C.-F. s.<br />
callunetosum Bure‰ová 1976)<br />
Potenciální vegetace. 46 Komplex spoleãenstev kosodfieviny<br />
a alpínské vegetace<br />
Fyziotyp. SH Subalpínské a alpínské nivy a hole<br />
Struktura a druhové sloÏení. Zpravidla<br />
nezapojené jednopatrové porosty, v nichÏ jsou plochy<br />
s vegetací ãasto pfieru‰ovány plochami holé pÛdy,<br />
kameny nebo obnaÏen˘m skalním podloÏím. V bylinném<br />
patfie se jako dominanty uplatÀují trsnaté trávy<br />
(Avenella flexuosa a Festuca supina) a hojnû jsou<br />
Vyfoukávan˘ alpínsk˘ trávník s kostfiavou nízkou (Festuca supina)<br />
a brusnicemi u Tabulov˘ch skal na hfiebeni Hrubého Jeseníku.<br />
vtrou‰eny kefiíãky (Calluna vulgaris a Vaccinium vitisidaea).<br />
Mechové patro je zpravidla bohatû vyvinuto,<br />
nejãastûji je tvofií li‰ejníky rodÛ Cetraria a Cladonia<br />
a mechy rodÛ Polytrichum a Racomitrium.<br />
Ekologie. Deflaãní vrcholové plo‰iny, vrcholy<br />
a osamûlé skalní útvary (mrazové sruby) v hfiebenov˘ch<br />
polohách alpínského stupnû. PÛdy jsou mûlké,<br />
kamenité, silnû vys˘chavé, s nízk˘m obsahem organick˘ch<br />
i minerálních látek. Extrémní ekologické<br />
podmínky nejvy‰‰ích horsk˘ch poloh v˘raznû<br />
umocÀuje zejména úãinek vûtru, kter˘ mechanicky<br />
i fyziologicky ovlivÀuje rostliny, zpÛsobuje vysu‰ování<br />
pÛd a odnos pÛdních ãástic. Úãinkem vûtru je<br />
v zimû vegetace kryta jen tenkou vrstvou snûhu,<br />
coÏ umoÏÀuje promrzání pÛdy a aktivní kryopedogenetické<br />
procesy, jejichÏ v˘sledkem je napfi. tvorba<br />
mrazov˘ch pÛdních forem.<br />
Roz‰ífiení. Nejvy‰‰í polohy Krkono‰, Hrubého<br />
Jeseníku a Králického SnûÏníku.<br />
Poznámka k mapování. Porosty s dominancí<br />
vfiesu a brusnic (Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus<br />
a V. vitis-idaea) odpovídající této charakteristice jsou<br />
fiazeny do jednotky A2 Alpínská a subalpínská<br />
kefiíãková vegetace. Alpínské trávníky tvofií ãasto<br />
s kefiíãkovou vegetací mozaiku a pfii jejím jemnûj‰ím<br />
zrnu se mapují dohromady.<br />
89