fulltext pdf file (40 MB)

K4 Nízké xerofilní kfioviny
Poa pratensis s. lat. – lipnice luãní
Securigera varia – ãiãorka pestrá
Torilis japonica – tofiice japonská
Trifolium medium – jetel prostfiední
Urtica dioica – kopfiiva dvoudomá
Viola canina – violka psí
V. riviniana – violka Rivinova
Veronica chamaedrys – rozrazil rezekvítek
K4 Nízké xerofilní kfioviny
Low xeric scrub
Milan Chytr˘ & Jifií Sádlo
Natura 2000. 40A0 * Continental deciduous thickets
– prioritní stanovi‰tû (jen K4A a K4B)
Smaragd. 31.8B1 Pannonic and sub-Pannonic thickets
CORINE. –
Pal. Hab. 31.8B1 Central European subcontinental thickets
EUNIS. F1.3/P-31.8B Subcontinental and continental
deciduous thickets
Fytocenologie. Svaz Prunion spinosae Soó 1951: Prunetum
fruticosae Dziuba∏towski 1925, Junipero communis-
Cotoneastretum integerrimae Hofmann 1958, Prunetum
tenellae Soó 1951
Fyziotyp. KR Mezofilní aÏ xerofilní kfioviny
Geobiocenologie. 1–2 (A)AB 1 Querceta pinea humilia
inf. et sup. (zakrslé borodoubravy n. a v. st.) (viz také L6.5),
1–2 B 1–2 Querceta humilia inf. et sup. (zakrslé
doubravy n. a v. st.) (viz také K3, L3.1, L6.5 a L7.1),
1–2 BD 1–2 Ligustri-querceta humilia inf. et sup. (zakrslé
doubravy s ptaãím zobem n. a v. st.) (viz také K3 a L6.4),
1 D 1 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia (zakrslé
dfiínové doubravy) (viz také L6.1), 1 BD 3 Ligustri-querceta
(doubravy s ptaãím zobem) (viz také K3, L3.4, L6.2 a L6.4),
1 B–BD 2–3 Ligustri-querceta arenosa (doubravy s ptaãím
zobem na píscích) (viz také L6.3), 2–3 D 2–3 Cerasi-querceta
pini (boro-mahalebkové doubravy) (viz také L8.3)
svûtlinách v doubravách a suÈov˘ch lesích. V komplexech
sekundárních such˘ch trávníkÛ se nízké
kfioviny vyvíjejí na místech po del‰í dobu neobhospodafiovan˘ch,
sukcesí v‰ak po ãase pfiecházejí
ve vysoké kfioviny.
Struktura a druhové sloÏení. Nízké kfioviny
s Cotoneaster integerrimus, C. melanocarpus, Prunus
✕eminens, P. fruticosa, P. tenella, Rosa gallica a R. pimpinellifolia.
Porosty b˘vají ãasto maloplo‰né (asi
do 30 m 2 ), tvofiené jedin˘m klonem kefie. Zpravidla
se vyvíjejí v kontaktu se such˘mi trávníky a such˘mi
bylinn˘mi lemy, z nichÏ vznikají pfiirozenou sukcesí.
V porostech jsou zastoupeny rÛzné bylinné druhy
pfiesahující z okolní vegetace, jejich pokryvnost je
v‰ak nízká vlivem konkurence kefiÛ.
Ekologie. V˘slunné svahy na rÛzn˘ch typech
hornin a pÛdách o rÛzné mocnosti, od skalních
hran s málo vyvinutou mûlkou pÛdou po hluboké
pÛdy na spra‰i. Na strm˘ch svazích jde o souãást
vegetace skal a such˘ch trávníkÛ na pfiirozen˘ch
V˘slunné skalní hrany v tepl˘ch a such˘ch oblastech porÛstá nízk˘ kefi
skalník celokrajn˘ (Cotoneaster integerrimus). Úho‰È u Kadanû.
169