fulltext pdf file (40 MB)

R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû
R3 Vrchovi‰tû
Raised bogs
Michal Hájek & Kamil Rybníãek
Struktura a druhové sloÏení. Vrchovi‰tní
ra‰elini‰tû se vyznaãují charakteristick˘m, nad úroveÀ
okolního povrchu vyklenut˘m tvarem s vrcholovou
plo‰inou, okrajov˘m stupnûm (rand) a obvodovou
zónou (lagg). Povrch mÛÏe b˘t ãlenûn na vyv˘‰ené
bulty a zvodnûlé sníÏeniny (‰lenky, flarky nebo jezírka).
Na tvorbû ra‰elinného loÏiska se podílejí pfiedev‰ím
ra‰eliníky, které jsou i dominantní sloÏkou vegetace.
Na porost ra‰eliníkÛ jsou vázány nízké kefiíãky z ãeledí
Empetraceae, Ericaceae a pfiedev‰ím Vacciniaceae,
a také nûkolik málo druhÛ ‰áchorovit˘ch travin.
Vzácnû, ve vy‰‰ím montánním a subalpínském stupni,
vstupuje na vrchovi‰tû borovice kleã (Pinus mugo s. lat.).
Na vrchovi‰tích se rovnûÏ ãasto vyskytují li‰ejníky
rodÛ Cetraria a Cladonia.
Ekologie. Ombrotrofní, tj. pouze nebo pfieváÏnû
sráÏkovou vodou zásobená, zpravidla horská ra‰elini‰tû,
jejichÏ Ïivá vrstva se dlouhodob˘m pfiirÛstáním
dostala mimo dosah povrchové a podzemní vody.
V centrální ãásti vrchovi‰tû se vytváfií obvykle více
neÏ 2 m mocná vrstva humolitu s vysok˘m podílem
organick˘ch ãástic (aÏ 90 % v horních vrstvách
ra‰elinného profilu). Prostfiedí je kyselé aÏ silnû kyselé
a voda obsahuje jen stopová mnoÏství Ïivin.
K jednotce rovnûÏ patfií kyselá, minerálních iontÛ
prostá vysokohorská ra‰elini‰tû pramenného pÛvodu,
jejichÏ druhové sloÏení odpovídá vrchovi‰tím.
Roz‰ífiení. PfieváÏnû horské oblasti s vysok˘m
úhrnem sráÏek, v komplexech s ra‰elinn˘mi lesy
i ve stfiedních polohách.
Poznámka k mapování. Vrchovi‰tû porostlá
stromy se fiadí k podjednotkám jednotky L10
Ra‰elinné lesy.
R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû
Open raised bogs
Natura 2000. 7110 * Active raised bogs – prioritní
stanovi‰tû (viz také R3.3)
Smaragd. 51.1 Near-natural raised bogs (viz také R3.3 a R3.4)
CORINE. 51.11 Bog hummocks, ridges and lawns
Pal. Hab. 51.11 Bog hummocks, ridges and lawns
EUNIS. D1.1/P-51.11 Raised bog hummocks, ridges and lawns
Fytocenologie. Svaz Oxycocco-Empetrion hermaphroditi
Nordhagen ex Hadaã et VáÀa 1967 (viz také R3.2):
Scirpo caespitosi-Sphagnetum compacti Warén 1926,
Sphagno robusti-Empetretum hermaphroditi Hadaã
et VáÀa 1967, Empetro hermaphroditi-Sphagnetum
fusci Du Rietz 1926, Chamaemoro-Empetretum hermaphroditi
Soukupová et al. 1991. – Svaz Sphagnion medii
Kästner et Flössner 1933 (viz také R3.2, R3.4, L10.3
a L10.4): Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi Hueck 1925,
Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici
Bogdanovskaja-Gienev 1928. – Svaz Oxycocco-Ericion
Nordhagen ex Tüxen 1937 (viz také R3.4):
Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi Osvald 1923
Potenciální vegetace. 50 Komplex horsk˘ch vrchovi‰È,
zãásti s Pinus mugo agg. a/nebo ra‰elinnou smrãinou
Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È
Ve vlhãích a Ïivinami bohat‰ích typech vrchovi‰È pfievládá ra‰eliník
Sphagnum fallax a suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum).
Rejvíz v Hrubém Jeseníku.
Struktura a druhové sloÏení. Dominantní
sloÏkou vegetace jsou ra‰eliníky, napfi. vínovû ãervené
Sphagnum magellanicum, hnûdavé S. papillosum, drobnûj‰í
a ãervenû zbarvené S. rubellum, hnûdé S. fuscum
a na vlhãích místech zelenavé druhy ze sekce
Cuspidata. Bylinné patro je tvofieno jen nûkolika
druhy (Carex pauciflora, Drosera rotundifolia,
Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris s. lat.,
Trichophorum cespitosum aj.), dále zde rostou kefiíãky
a ojedinûlé vy‰‰í dfieviny. Stromy se objevují jen
vzácnû, jednotlivû a neovlivÀují v˘raznûji ani pfiízemní
71