Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L Lesy<br />
Dm Fraxinus excelsior – jasan ztepil˘<br />
Dg Ribes uva-crispa – srstka angre‰t<br />
Rosa pendulina – rÛÏe pfievislá<br />
Sambucus nigra – bez ãern˘<br />
S. racemosa – bez hroznat˘<br />
Dg Taxus baccata – tis ãerven˘<br />
Dg Dm Tilia cordata – lípa srdãitá<br />
Dg Dm T. platyphyllos – lípa velkolistá<br />
Dg Dm Ulmus glabra – jilm drsn˘<br />
Bylinné patro<br />
Aconitum lycoctonum – omûj vlãí mor<br />
Actaea spicata – samorostlík klasnat˘<br />
Dg Dm Aruncus vulgaris – udatna lesní<br />
Athyrium filix-femina – papratka samiãí<br />
Campanula trachelium – zvonek kopfiivolist˘<br />
Epilobium montanum – vrbovka horská<br />
Festuca altissima – kostfiava lesní<br />
Galeobdolon luteum s. lat. – pitulník Ïlut˘<br />
Galium odoratum – mafiinka vonná<br />
Dg Impatiens noli-tangere – net˘kavka nedÛtklivá<br />
Dg Lamium maculatum – hluchavka skvrnitá<br />
Lathyrus vernus – hrachor lecha<br />
Dg Dm Lunaria rediviva – mûsíãnice vytrvalá<br />
Melica nutans – strdivka nicí<br />
Mercurialis perennis – baÏanka vytrvalá<br />
Oxalis acetosella – ‰Èavel kysel˘<br />
Petasites albus – devûtsil bíl˘<br />
Dg Phyllitis scolopendrium – jelení jazyk celolist˘<br />
Poa nemoralis – lipnice hajní<br />
Dg Polystichum aculeatum – kapradina laloãnatá<br />
Pulmonaria officinalis s. lat. – plicník lékafisk˘<br />
Dg Dm Sesleria albicans – pûchava vápnomilná<br />
Urtica dioica – kopfiiva dvoudomá<br />
Mechorosty<br />
Brachythecium rutabulum – baÀatka obecná<br />
Hypnum cupressiforme – rokyt cypfii‰ov˘<br />
Plagiomnium affine – mûfiík pfiíbuzn˘<br />
P. cuspidatum – mûfiík bodlav˘<br />
L5 Buãiny<br />
Beech forests<br />
TomበKuãera & Milan Chytr˘<br />
Struktura a druhové sloÏení. Lesy s dominantním<br />
bukem lesním (Fagus sylvatica) a nûkdy s pfiímûsí<br />
dal‰ích mezofilních listnáãÛ (napfi. Acer platanoides,<br />
A. pseudoplatanus a Tilia cordata) nebo jehliãnanÛ (Abies<br />
alba a Picea abies). Stromové patro je u hospodáfisky<br />
ovlivnûn˘ch stejnovûk˘ch porostÛ silnû zapojené.<br />
Pralesovité porosty mají rozrÛznûnou vûkovou<br />
strukturu, jejich zápoj je spí‰e nerovnomûrn˘<br />
s mnoÏstvím svûtlin a vyvinut˘m niωím stromov˘m<br />
patrem. Kefiové patro je silnû závislé na stavech<br />
zvûfie; v pfiezvûfien˘ch lesích chybí nebo je jen slabû<br />
vyvinuto. Bylinné patro je velmi variabilní. V závislosti<br />
na mnoÏství a kvalitû humusu a dostupn˘ch Ïivin je<br />
vût‰inou stfiednû zapojené, u tzv. nah˘ch buãin v‰ak<br />
mÛÏe úplnû chybût.<br />
Ekologie. Buãiny se vyskytují na svazích i plo‰inách<br />
v oblastech s mírnou a vlhkou zimou a nepfiíli‰<br />
such˘m létem. U nás mají optimum roz‰ífiení v suprakolinním<br />
aÏ submontánním stupni. Na severnû<br />
orientovan˘ch svazích sestupují do niωích poloh<br />
a na závûtrn˘ch svazích vystupují do poloh vy‰‰ích.<br />
Rostou na Ïivinami bohat˘ch i chud‰ích, zpravidla<br />
hlub‰ích, ãasto kamenit˘ch pÛdách.<br />
Roz‰ífiení. Buãiny jsou vázány na klimaticky<br />
pfiíhodné oblasti okrajov˘ch pohofií âeského masivu<br />
a na kopcovinu a vrchovinu ve vnitrozemí<br />
âech a Moravy. V Karpatech mají tûÏi‰tû roz‰ífiení<br />
v Moravskoslezsk˘ch Beskydech, Chfiibech a ve vy‰‰ích<br />
polohách Bíl˘ch Karpat.<br />
Poznámka k mapování. âasto se vyskytují<br />
tzv. nahé nebo holé buãiny („Fagetum nudum“),<br />
ve kter˘ch vlivem hospodáfisk˘ch zásahÛ chybí bylinné<br />
patro. Není-li zfiejmé, ze které podjednotky<br />
buãin se vyvinuly, mapují se v rámci podjednotky<br />
L5.4 Acidofilní buãiny. Pokud lze v terénu na základû<br />
sloÏení navazujících porostÛ s vysokou pravdûpodobností<br />
urãit v˘chozí podjednotku, mapuje se tato<br />
podjednotka.<br />
190
Change language