Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L Lesy<br />
L4 SuÈové lesy<br />
Ravine forests<br />
Milan Chytr˘<br />
Natura 2000. 9180 * Tilio-Acerion forests of slopes, screes<br />
and ravines – prioritní stanovi‰tû<br />
Smaragd. 41.4 Mixed ravine and slope forests<br />
CORINE. 41.42 Hercynian slope forests, 41.45 Thermophilous<br />
Alpine and peri-Alpine mixed lime forests<br />
Pal. Hab. 41.42 Hercynian slope forests, 41.45 Thermophilous<br />
Alpine and peri-Alpine mixed lime forests<br />
EUNIS. G1.H/P-41.42 Hercynian slope forests, G1.H/P-41.45<br />
Thermophilous Alpine and peri-Alpine mixed lime forests<br />
Fytocenologie. Svaz Tilio-Acerion Klika 1955: Aceri-Carpinetum<br />
Klika 1941, Lunario-Aceretum Schlüter in Grüneberg et<br />
Schlüter 1957, Scolopendrio-Fraxinetum Schwickerath 1938,<br />
Arunco-Aceretum Moor 1952, Mercuriali-Fraxinetum<br />
(Klika 1942) Husová in Moravec et al. 1982, Seslerio<br />
albicantis-Tilietum cordatae Chytr˘ et Sádlo 1997<br />
Potenciální vegetace. 13 SuÈové a roklinové lesy kolinních<br />
aÏ montánních poloh<br />
Fyziotyp. SU SuÈové a roklinové lesy<br />
Lesnická typologie. 1J Habrová javofiina, 1A Javorohabrová<br />
doubrava (kromû 1A9, PLO 35), 2A Javorobuková<br />
doubrava (viz také L6.4), 3J Lipová javofiina, 3U Javorová<br />
jasenina (viz také L2.2), 5J SuÈová (jilmojasanová) javofiina,<br />
5U Vlhká jasanová javofiina, 6J SuÈová jilmovosmrková<br />
javofiina<br />
Geobiocenologie. 1 BC–C 1–2 Aceri campestris-querceta<br />
humilia (zakrslé babykové doubravy) (viz také K3),<br />
1–2 C 3 Carpini-acereta inf. et sup. (habrové javofiiny<br />
n. a v. st.), 2 BC–C 1–2 Carpini-acereta humilia (zakrslé<br />
habrové javofiiny) (viz také K3), 1–2 CD 2–3 Corni-acereta<br />
inf. et sup. (dfiínové javofiiny n. a v. st.), 2 D 1–2 Fagiquerceta<br />
dealpina (dealpínské bukové doubravy),<br />
3 C 3 Tili-acereta (lipové javofiiny), 3 CD (1)2–3 Corniacereta<br />
fagi (buko-dfiínové javofiiny), 3 BC–C 1–2 Tiliacereta<br />
humilia (zakrslé lipové javofiiny), 3 D (1)2 Quercifageta<br />
dealpina (dealpínské dubové buãiny), 4 C 3 Tiliacereta<br />
fagi (buko-lipové javofiiny), 4 BC–C 1–2 Tili-acereta<br />
fagi humilia (zakrslé buko-lipové javofiiny), 4 CD (2)3<br />
Acereta fagi (javofiiny s bukem), 4 D (1)2 Fageta dealpina<br />
(dealpínské buãiny) (viz také L5.3), 5 C 3 Fagi-acereta inf.<br />
(bukové javofiiny n. st.), 5 BC–C 1–2 Fagi-acereta humilia<br />
inf. (zakrslé bukové javofiiny n. st.), 5 CD 3 Fraxini-acereta<br />
(jasanové javofiiny)<br />
sylvatica) a naopak ustupují lípy. Vzácnû se v suÈov˘ch<br />
lesích vyskytuje i tis ãerven˘ (Taxus baccata).<br />
RovnûÏ kefiové patro s Corylus avellana, Ribes uvacrispa,<br />
Sambucus nigra, S. racemosa a dal‰ími druhy<br />
je bohatû vyvinuto. V bylinném patfie je málo ekologicky<br />
specializovan˘ch druhÛ, spí‰e se vyskytují<br />
druhy pfiesahující z buãin, dubohabfiin, údolních jasanovo-ol‰ov˘ch<br />
luhÛ a vzácnûji i z teplomiln˘ch doubrav.<br />
Typické je zastoupení nitrofilních druhÛ, napfi.<br />
Geranium robertianum a Urtica dioica, a druhÛ nároãn˘ch<br />
na vlhkost jako Lamium maculatum a Stellaria<br />
nemorum. Jako v˘razné dominanty bylinného patra<br />
se v nûkter˘ch porostech uplatÀují stín sná‰ející<br />
Struktura a druhové sloÏení. Stromové<br />
patro je druhovû bohat‰í neÏ u jin˘ch typÛ mezofilních<br />
listnat˘ch lesÛ. Pfievládají v nûm suÈové dfieviny<br />
Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Fraxinus excelsior,<br />
Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus glabra. V niωích<br />
nadmofisk˘ch v˘‰kách je hojnû zastoupen habr<br />
obecn˘ (Carpinus betulus), zatímco v podhorsk˘ch<br />
a horsk˘ch polohách je pfiimí‰en i buk lesní (Fagus<br />
SuÈov˘ les s javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a habrem<br />
obecn˘m (Carpinus betulus) na skalnatém svahu v údolí Bílé vody<br />
v Moravském krasu.<br />
188
Change language