You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
L5.2 Horské klenové buãiny<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Dg<br />
Polygonatum verticillatum – kokofiík pfieslenit˘<br />
Prenanthes purpurea – vûsenka nachová<br />
Pulmonaria officinalis s. lat. – plicník lékafisk˘<br />
Scrophularia nodosa – krtiãník hlíznat˘<br />
Senecio ovatus – starãek vejãit˘<br />
Viola reichenbachiana – violka lesní<br />
L5.2 Horské klenové buãiny<br />
Montane sycamore-beech forests<br />
Natura 2000. 91<strong>40</strong> Medio-European subalpine beech woods<br />
(with Acer and Rumex arifolius)<br />
Smaragd. 41.1 Beech forests (viz také L5.1, L5.3 a L5.4)<br />
CORINE. 41.15 Subalpine beech woods<br />
Pal. Hab. 41.15 Medio-European subalpine beech woods<br />
EUNIS. G1.7/P-41.15 Medio-European subalpine beech woods<br />
Fytocenologie. Svaz Fagion Luquet 1926, podsvaz Acerenion<br />
Oberdorfer 1957: Aceri-Fagetum J. et M. Bartsch 19<strong>40</strong>,<br />
Daphno mezerei-Aceretum pseudoplatani Jeník et al. 1980<br />
Fyziotyp. BU Jedliny a buãiny<br />
Lesnická typologie. 6A Klenosmrková buãina, 6V Vlhká<br />
smrková buãina (viz také L5.1), 7V Vlhká buková smrãina<br />
(viz také L9.3), 8A Klenová smrãina (viz také L9.3),<br />
8V Podmáãená klenová smrãina (viz také L9.3)<br />
Geobiocenologie. 6 C 3 Fagi-acereta sup. (bukové javofiiny<br />
v. st.), 6 BC–C 2v Fagi-acereta humilia sup. (zakrslé bukové<br />
javofiiny v. st.)<br />
Struktura a druhové sloÏení. Listnaté aÏ smí-<br />
‰ené lesy s pfievládajícím bukem lesním (Fagus<br />
sylvatica) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus),<br />
s pfiímûsí smrku ztepilého (Picea abies) a nûkter˘ch<br />
dal‰ích druhÛ stromÛ. Kefiové patro b˘vá chud‰í,<br />
vût‰inou jen se zmlazujícími se dfievinami stromového<br />
patra. Naopak velmi bohaté a dosti zapojené<br />
je bylinné patro, v nûmÏ kromû mezofilních lesních<br />
druhÛ (Actaea spicata, Athyrium filix-femina, Dryopteris<br />
filix-mas, Festuca altissima, Galium odoratum,<br />
Gymnocarpium dryopteris, Lilium martagon, Mercurialis<br />
perennis, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum<br />
verticillatum, Prenanthes purpurea aj.) rostou druhy<br />
horsk˘ch vysokobylinn˘ch niv (Aconitum callibotryon,<br />
Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium,<br />
Chaerophyllum hirsutum, Cicerbita alpina, Petasites<br />
albus, Ranunculus aconitifolius, R. platanifolius aj.).<br />
âasto jsou pfiítomny také acidofyty (Oxalis acetosella<br />
a Vaccinium myrtillus) a montánní druhy (Homogyne<br />
alpina, Luzula sylvatica a Poa remota). Mechorosty<br />
rostou spí‰e na padl˘ch kmenech a na jednotliv˘ch<br />
kamenech ãi kamenit˘ch sutích.<br />
Horská klenová buãina s devûtsilem bíl˘m (Petasites albus) a vysok˘mi<br />
bylinami na Bukovci v Jizersk˘ch horách.<br />
Ekologie. Svahové polohy na sutích minerálnû<br />
chud˘ch i bohat‰ích hornin s pÛdami typu mezotrofního<br />
aÏ eutrofního rankeru nebo rankerové<br />
kambizemû. PÛdy jsou dostateãnû vlhké díky vysok˘m<br />
sráÏkám nebo vodû z tajícího snûhu, nedochází<br />
v‰ak k dlouhodobému zamokfiování. Dekompozice<br />
organické hmoty je velmi dobrá. Jde ãasto o maloplo‰né<br />
porosty, nejãastûji na návûtrn˘ch svazích<br />
v montánním aÏ supramontánním stupni sudetsk˘ch<br />
pohofií, kde vystupují aÏ do nadmofiské v˘‰ky kolem<br />
1100 m.<br />
Roz‰ífiení. Vzácnû v oblastech s v˘skytem buãin,<br />
zejména na ·umavû, v Jizersk˘ch horách,<br />
Krkono‰ích, Orlick˘ch horách, Hrubém Jeseníku<br />
a v Moravskoslezsk˘ch Beskydech.<br />
OhroÏení. Pfievod na smrkové kultury, pfiezvûfiení,<br />
ruderalizace.<br />
193
Change language