Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní kfioviny<br />
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní kfioviny<br />
Tall mesic and xeric scrub<br />
Jifií Sádlo<br />
Natura 2000. –<br />
Smaragd. –<br />
CORINE. 31.81 Medio-European rich-soil thickets<br />
Pal. Hab. 31.81 Medio-European rich-soil thickets<br />
EUNIS. F1.3/P-31.81 Medio-European rich-soil thickets<br />
Fytocenologie. Svaz Berberidion Br.-Bl. 1950: Pruno-<br />
Ligustretum Tüxen 1952, Roso gallicae-Prunetum<br />
Miky‰ka 1968, Antherico-Coryletum Kaiser 1926,<br />
Rhamno catharticae-Cornetum sanguineae Passarge 1962,<br />
Violo hirtae-Cornetum maris Hilbig et Klotz in Rauschert 1990,<br />
Prunetum mahaleb Nevole ex Müller 1986. – Svaz<br />
Pruno-Rubion radulae Weber 1974: Prunus spinosa-<br />
Rubus fruticosus spol.<br />
Fyziotyp. KR Mezofilní aÏ xerofilní kfioviny<br />
Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typické doubravy)<br />
(viz také L3.1, L3.4, L6.2 a L6.4), 1 BC–C 1–2 Aceri<br />
campestris-querceta humilia (zakrslé babykové doubravy)<br />
(viz také L4), 1 BC 3 Aceri campestris-querceta (babykové<br />
doubravy) (viz také L3.4, L6.2 a L6.3), 1 BD 3 Ligustriquerceta<br />
(doubravy s ptaãím zobem) (viz také K4, L3.4,<br />
L6.2 a L6.4), 1–2 AB–B 1–2 Querceta humilia inf. et sup.<br />
(zakrslé doubravy n. a v. st.) (viz také K4, L3.1, L6.5<br />
a L7.1), 1–2 BD 1–2 Ligustri-querceta humilia inf. et sup.<br />
(zakrslé doubravy s ptaãím zobem n. a v. st.) (viz také K4<br />
a L6.4), 1–2 D 2(3) Corni-querceta petraeae-pubescentis<br />
inf. et sup. (dfiínové doubravy n. a v. st.) (viz také L6.1),<br />
2 (A)AB–B 1–2 Fagi-querceta humilia (zakrslé bukové<br />
doubravy) (viz také L7.1), 2 B 3 Fagi-querceta typica<br />
(typické bukové doubravy) (viz také L3.1 a L3.3), 2 B 3x<br />
Carpini-querceta typica (typické habrové doubravy)<br />
(viz také L3.1), 2 BC–C 1–2 Carpini-acereta humilia<br />
(zakrslé habrové javofiiny) (viz také L4), 2 BC 3 Fagiquerceta<br />
aceris (javoro-bukové doubravy) (viz také L3.1<br />
a L3.3), 2 BC 3x Carpini-querceta aceris (javoro-habrové<br />
doubravy) (viz také L3.1), 2 BD 3 Fagi-querceta tiliae<br />
(lipo-bukové doubravy) (viz také L3.1 a L3.3), 2 BD 3x<br />
Carpini-querceta tiliae (lipo-habrové doubravy) (viz také<br />
L3.1 a L6.3), 3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové<br />
buãiny) (viz také L3.1, L3.3 a L5.1), 3 BC 3 Querci-fageta<br />
aceris (javoro-dubové buãiny) (viz také L3.1 a L5.1),<br />
3 BD 3 Querci-fageta tiliae (lipo-dubové buãiny) (viz také<br />
L3.1 a L5.3), 3 BC–BD 3 Querci-fageta tiliae-aceris<br />
(lipo-javoro-dubové buãiny) (viz také L3.3 a L5.3),<br />
4 AB 3 Fageta abietino-quercina (jedlo-dubové buãiny)<br />
(viz také L5.4), 4 B 3 Fageta typica (typické buãiny)<br />
(viz také K5.1), 4 BC 3 Fageta aceris (javorové buãiny)<br />
(viz také K5.1), 4 BD 3 Fageta tiliae (lipové buãiny)<br />
(viz také L5.3), 4 BC–BD 3 Fageta tiliae-aceris<br />
(lipo-javorové buãiny) (viz také L5.3)<br />
Struktura a druhové sloÏení. Husté, ãasto<br />
trnité kfioviny, vysoké kolem 2–5 m, druhovû bohaté,<br />
ãasto velkoplo‰né nebo liniové. Vesmûs mají více<br />
dominantních druhÛ, nejãastûji Corylus avellana,<br />
Crataegus spp., Ligustrum vulgare, Prunus spinosa<br />
a Rosa spp., na bazick˘ch podkladech v nejteplej‰ích<br />
oblastech také Cornus mas a Prunus mahaleb. V podrostu<br />
je v˘raznû odli‰en svûtl˘ a such˘ okraj kfioviny<br />
s v˘skytem druhÛ sousedních trávníkÛ nebo lemÛ<br />
od stinného, ménû zarostlého vnitfiku s nitrofilními<br />
a mezofilními druhy a ãasto i s druhy hájov˘mi<br />
(napfi. Mercurialis perennis a Stellaria holostea).<br />
Ekologie. âerstvû vlhké aÏ suché pÛdy na rÛzn˘ch<br />
podkladech na rovinách i svazích v‰ech orientací<br />
od níÏin do podhorsk˘ch poloh. âasto jde o meziãtûj‰í<br />
enklávy v primárním bezlesí, napfi. skalní<br />
rozsedliny, dále o pfiirozené i sekundární lesní plá‰tû<br />
na rozhraní se skálami, such˘mi trávníky ãi loukami,<br />
velmi hojnû o meze podél cest a opu‰tûné louky,<br />
pastviny nebo pole.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení vysok˘ch mezofilních a xerofilních<br />
kfiovin.<br />
Roz‰ífiení. Vût‰ina území âR, nejhojnûji v tepl˘ch<br />
a such˘ch oblastech s mozaikovitou kulturní krajinou<br />
na ãlenitûj‰ím reliéfu. Tato vegetace je v‰ak vzácná<br />
nebo chybí v moderní agrárnû-prÛmyslové krajinû<br />
níÏin, v podmáãen˘ch pánvích, jako je TfieboÀsko,<br />
v pohraniãních pohofiích a v nejvy‰‰ích ãástech<br />
âeskomoravské vrchoviny.<br />
Variabilita. Jednotka zahrnuje jednak husté porosty<br />
s pfievahou silnû klonálních kefiÛ (napfi. Ligustrum<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
167
Change language