Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L9.1 Horské tfitinové smrãiny<br />
L9.1 Horské tfitinové smrãiny<br />
Montane Calamagrostis spruce forests<br />
Natura 2000. 9410 Acidophilous spruce forests (Vaccinio-<br />
Piceetea) (viz také L9.2 a L9.3)<br />
Smaragd. 42.23 Hercynian subalpine spruce forests<br />
(viz také L9.2 a L9.3)<br />
CORINE. 42.23 Subalpine Hercynian forests<br />
Pal. Hab. 42.23 Hercynian subalpine spruce forests<br />
EUNIS. G3.2/P-42.23 Hercynian subalpine spruce forests<br />
Fytocenologie. Svaz Piceion excelsae Paw∏owski et al. 1928<br />
(viz také L9.2): Calamagrostio villosae-Piceetum Hartmann<br />
in Hartmann et Jahn 1967, Anastrepto-Piceetum Stöcker 1967,<br />
Dryopterido dilatatae-Piceetum (S˘kora 1971) Sofron 1981<br />
Potenciální vegetace. 43 Tfitinová smrãina<br />
Fyziotyp. SM Smrãiny<br />
Lesnická typologie. 7Z Zakrslá buková smrãina, 7Y Skeletová<br />
buková smrãina, 7N Kamenitá kyselá buková smrãina,<br />
7M Chudá buková smrãina, 7K Kyselá buková smrãina,<br />
7S SvûÏí buková smrãina (viz také L9.3), 8Z Zakrslá<br />
smrãina, 8Y Skeletová smrãina, 8N Kamenitá kyselá<br />
smrãina, 8M Chudá smrãina, 8K Kyselá smrãina,<br />
9K Kleãová smrãina<br />
Geobiocenologie. 7 A–AB 3 Sorbi-piceeta (jefiábové smrãiny),<br />
7 A–AB 2v Sorbi-piceeta humilia (zakrslé jefiábové smrãiny)<br />
pseudoplatanus, Fagus sylvatica a zejména Sorbus<br />
aucuparia subsp. aucuparia. Bylinné patro je zastínûné,<br />
takÏe jeho pokryvnost mÛÏe silnû kolísat. Dominantními<br />
druhy tfitinov˘ch smrãin jsou Avenella flexuosa,<br />
Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata a Vaccinium<br />
myrtillus. Dále se vyskytují plavunû Huperzia selago<br />
a Lycopodium annotinum a rÛzné montánní druhy<br />
(napfi. Blechnum spicant, Homogyne alpina, Luzula<br />
sylvatica, Streptopus amplexifolius a Trientalis europaea).<br />
Mechové patro je dobfie vyvinuto a dosahuje pokryvnosti<br />
aÏ 90 %.<br />
Ekologie. Tfitinové smrãiny rostou na svazích<br />
a vrcholech kopcÛ v supramontánním stupni v nadmofiské<br />
v˘‰ce (950–)1100–1350 m. Tvofií horní<br />
hranici lesa, v jejíÏ blízkosti jsou porosty následkem<br />
extrémních klimatick˘ch pomûrÛ a pfiípadnû i pastvy<br />
rozvolnûnûj‰í. PÛdy jsou kamenité podzoly na minerálnû<br />
chud˘ch silikátov˘ch horninách. Na skalních<br />
v˘chozech a vrcholech kopcÛ se mohou tfitinové<br />
smrãiny maloplo‰nû vyskytovat i v niωích nadmofisk˘ch<br />
v˘‰kách; zde v‰ak b˘vá jejich charakter silnû<br />
ovlivnûn smrkov˘m hospodafiením, takÏe vût‰inou<br />
spl˘vají s okolními kulturními smrãinami.<br />
Roz‰ífiení. Montánní aÏ supramontánní polohy<br />
·umavy, Kru‰n˘ch hor, Jizersk˘ch hor, Krkono‰,<br />
Orlick˘ch hor, Králického SnûÏníku, Rychlebsk˘ch<br />
hor, Hrubého Jeseníku a Moravskoslezsk˘ch Beskyd,<br />
vzácnû v âeském lese, Brdech a Adr‰pa‰sko-<br />
Teplick˘ch skalách.<br />
50<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
55<br />
60<br />
50°<br />
65<br />
70<br />
49°<br />
Horská tfitinová smrãina se sedmikvítkem evropsk˘m (Trientalis<br />
europaea) na R˘chorách v Krkono‰ích.<br />
Struktura a druhové sloÏení. RÛznovûké<br />
smrãiny s nûkolika stromov˘mi patry. Korunov˘<br />
zápoj dosahuje ãasto aÏ 90 %, rozvolnûnûj‰í je v‰ak<br />
na v˘chozech hornin, kde má smrk niωí vitalitu<br />
a zakmenûní. Ve stromovém a kefiovém patfie se<br />
kromû smrku mohou uplatÀovat i listnáãe Acer<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení horsk˘ch tfitinov˘ch smrãin.<br />
Variabilita. Kromû pfievládajícího typu smrãin<br />
s tfitinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) a borÛvkou<br />
(Vaccinium myrtillus) se maloplo‰nû vyskytují<br />
také druhovû chudé porosty s kapradí rozloÏenou<br />
(Dryopteris dilatata) na svaÏit˘ch kamenit˘ch sutích.<br />
219
Change language