You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
A Alpínské bezlesí<br />
Struktura a druhové sloÏení. Kfioviny o v˘‰ce<br />
0,5–2 m s dominantní vrbou laponskou (Salix<br />
lapponum). Tato kfiovitá vrba vytváfií rozsáhlé polykormony,<br />
které jsou jiÏ zdálky identifikovatelné<br />
podle ‰edozelené barvy listÛ. Z dal‰ích druhÛ dfievin<br />
se ãastûji vyskytuje pouze vrba slezská (Salix silesiaca).<br />
Bylinné patro je druhovû chudé, tvofiené nejãastûji<br />
vlhkomilnûj‰ími druhy vysokobylinn˘ch niv<br />
(Adenostyles alliariae, Bistorta major, Deschampsia<br />
cespitosa, Veratrum album subsp. lobelianum aj.).<br />
Mechové patro je zpravidla vyvinuto; bohat‰í je pfiedev‰ím<br />
na místech s vlhãími pÛdami. âastûji jsou zastoupeny<br />
napfi. Rhizomnium punctatum a Sphagnum spp.<br />
Ekologie. Porosty se Salix lapponum se vyskytují<br />
v karech, ãasto na jejich hranách, kde dochází k v˘razné<br />
akumulaci snûhu, na zra‰elinûl˘ch plochách<br />
karov˘ch stûn a také na obvodech ra‰elini‰È na hfiebenov˘ch<br />
plo‰inách.<br />
Roz‰ífiení. Nûkolik lokalit v Krkono‰ích (hrana<br />
a svahy Navorské jámy a jámy Velkého rybníka,<br />
hrana Úpské jámy, podél Panãavy na Panãavské<br />
louce a pod Labskou boudou) a u Tabulov˘ch skal<br />
v Hrubém Jeseníku.<br />
Velké polykormony vrby laponské (Salix lapponum) se vyskytují<br />
na trvale vlhk˘ch zra‰elinûl˘ch pÛdách v karech a na okrajích<br />
vrcholov˘ch ra‰elini‰È. Panãavské ra‰elini‰tû v Krkono‰ích.<br />
Management. Îádn˘.<br />
Literatura. Matuszkiewicz & Matuszkiewicz 1975,<br />
Hadaã & ·tursa 1983.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
50°<br />
Druhová kombinace<br />
Kefiové patro<br />
Dg Dm<br />
Salix lapponum – vrba laponská<br />
Salix silesiaca – vrba slezská<br />
65<br />
70<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení subalpínsk˘ch kfiovin s vrbou laponskou (Salix lapponum).<br />
Variabilita. SloÏení bylinného patra je dáno pfiedev‰ím<br />
vlhkostí a charakterem pÛdy. Na su‰‰ích místech<br />
pfievládají Bistorta major, Deschampsia cespitosa,<br />
Rumex alpestris, Senecio hercynicus a Veratrum album<br />
subsp. lobelianum, na vlhk˘ch místech, kde dochází<br />
k ra‰elinûní, je moÏno nalézt druhy prameni‰tní<br />
a ra‰elini‰tní, napfi. Crepis paludosa, Epilobium nutans,<br />
Swertia perennis a Viola biflora nebo mechy<br />
Rhizomnium punctatum, Sphagnum spp. a dal‰í.<br />
49°<br />
Bylinné patro<br />
Aconitum callibotryon – omûj ‰alamounek<br />
Adenostyles alliariae – havez ãesnáãková<br />
Bistorta major – rdesno hadí kofien<br />
Calamagrostis villosa – tfitina chloupkatá<br />
Crepis paludosa – ‰karda bahenní<br />
Dm Deschampsia cespitosa – metlice trsnatá<br />
Rumex alpestris – ‰Èovík áronolist˘<br />
Veratrum album subsp. lobelianum – k˘chavice bílá<br />
Lobelova<br />
Viola biflora – violka dvoukvûtá<br />
Mechorosty<br />
Rhizomnium punctatum – mûfiík teãkovan˘<br />
Sphagnum spp. – ra‰eliník<br />
OhroÏení. Bez ohroÏení.<br />
106
Change language