Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L5.4 Acidofilní buãiny<br />
luzuloides a Vaccinium myrtillus) a pravidelnû se<br />
vyskytují druhy vázané na buãiny (Gymnocarpium<br />
dryopteris, Polygonatum verticillatum, Prenanthes<br />
purpurea aj.). Ve vy‰‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách<br />
dominuje nejãastûji tfitina chloupkatá (Calamagrostis<br />
villosa) a vyskytují se dal‰í horské druhy (Blechnum<br />
spicant, Dryopteris dilatata, Homogyne alpina, Huperzia<br />
selago, Luzula sylvatica, Lycopodium annotinum aj.).<br />
V acidofilních buãinách Ostravské pánve se ãastûji<br />
vyskytuje ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa) a v podrostu<br />
pfievládají Carex brizoides, Impatiens noli-tangere<br />
a Oxalis acetosella. Mechorosty (napfi. Dicranum<br />
scoparium a Polytrichum spp.) rostou v men‰ích<br />
pol‰táfiích hlavnû na kamenech a padl˘ch kmenech.<br />
Ekologie. Mírné i strmûj‰í svahy s minerálnû<br />
chud˘mi pÛdami na kysel˘ch silikátov˘ch horninách<br />
krystalinika, hlavnû na Ïulách, rulách, svorech a fylitech,<br />
dále na proterozoick˘ch a paleozoick˘ch<br />
bfiidlicích, kfiemencích, buliÏnících, slepencích, paleoryolitech,<br />
znûlcích a pískovcích. Na minerálnû<br />
bohat‰ích horninách rostou acidofilní buãiny na exponovan˘ch<br />
svazích a hfibetech ochuzen˘ch o Ïiviny.<br />
Mineralizace opadu a kolobûh Ïivin jsou pomalé.<br />
Acidofilní buãiny se vyskytují v nadmofisk˘ch v˘‰kách<br />
450–1200 m a v˘jimeãnû sestupují na severních<br />
svazích a ve stinn˘ch roklích i do niωích poloh<br />
(napfi. v Labsk˘ch pískovcích). V Ostravské pánvi v‰ak<br />
rostou na kysel˘ch pseudoglejích jiÏ od 200 m n. m.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení acidofilních buãin.<br />
Roz‰ífiení. Hojnû v suprakolinních aÏ montánních<br />
polohách âeského masivu, hlavnû v âeském<br />
a Slavkovském lese, na ·umavû, v Kru‰n˘ch,<br />
LuÏick˘ch a Jizersk˘ch horách, Krkono‰ích<br />
a Podkrkono‰í, Orlick˘ch horách, na Kfiivoklátsku,<br />
v Îelezn˘ch horách, na âeskomoravské vrchovinû,<br />
v Hrubém Jeseníku, Rychlebsk˘ch horách,<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
Nahé buãiny s pÛdou krytou souvislou vrstvou bukového listí<br />
a bez bylinného patra se mapují jako acidofilní buãiny.<br />
Ostravské pánvi a vzácnûji i jinde. V moravsk˘ch<br />
Karpatech jsou vzhledem k charakteru geologického<br />
podloÏí roz‰ífieny spí‰e kvûtnaté buãiny;<br />
men‰í oblasti v˘skytu acidofilních buãin jsou<br />
v Moravskoslezsk˘ch Beskydech.<br />
Variabilita. Podle nadmofiské v˘‰ky a zastoupení<br />
montánních druhÛ se rozli‰ují podhorské acidofilní<br />
buãiny s bikou hajní pravou (Luzula luzuloides subsp.<br />
luzuloides) a horské acidofilní smrkové buãiny<br />
s tfitinou chloupkatou (Calamagrostis villosa). Na severní<br />
Moravû, zvlá‰tû v Beskydech, se v horsk˘ch<br />
acidofilních buãinách vyskytuje hojnûji tfitina rákosovitá<br />
(Calamagrostis arundinacea), která je ãastá<br />
i v acidofilních buãinách na vrcholech severoãesk˘ch<br />
vulkanick˘ch kopcÛ. Na kamenit˘ch pÛdách<br />
a sutích silikátov˘ch hornin rostou druhovû chudé<br />
acidofilní buãiny s vysokou pokryvností kapradin.<br />
Na pseudoglejích v Ostravské pánvi mají acidofilní<br />
buãiny v˘raznou pfiímûs dubu letního (Quercus<br />
robur), pfiípadnû i ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa),<br />
a v jejich bylinném patfie pfievládá ostfiice tfieslicovitá<br />
(Carex brizoides).<br />
Poznámka k mapování. K acidofilním buãinám<br />
jsou fiazeny také druhovû chudé acidofilní jedliny.<br />
Kromû vy‰‰ího podílu jedle ve stromovém patfie<br />
jsou indikovány v˘skytem druhÛ Carex brizoides,<br />
C. digitata, C. pilulifera, C. remota, C. sylvatica, Galium<br />
197
Change language