fulltext pdf file (40 MB)

L Lesy
Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz také L3.1, L3.2
a L3.3): Primulo veris-Carpinetum Neuhäusl et Neuhäuslová ex
Neuhäuslová-Novotná 1964, Fraxino pannonicae-Carpinetum
Soó et Borhidi in Soó 1962
Potenciální vegetace. 9 Prvosenková dubohabfiina
Fyziotyp. HD Habrové a lipové doubravy
Lesnická typologie. 1A9 Javorohabrová doubrava vápencová
se strdivkou jednokvûtou, PLO 35, 1C Suchá habrová
doubrava (2 – s lipnicí, 3 – s váleãkou) (viz také L3.1, L6.1,
L6.2 a L6.4), 1S Habrová doubrava na píscích (2 – váleãková,
4 – se strdivkou, 5 – s tolitou, 6 – druhotná kostfiavová
s lipnicí úzkolistou, 8 – na oglejen˘ch pÛdách vát˘ch pískÛ)
(viz také L3.1, L6.3 a L7.4), 1B1 Bohatá habrová doubrava
lipnicová (viz také L6.4), 1D Obohacená habrová doubrava
(1 – váleãková na píscích, 3 – br‰licová v depresích,
PLO 36, 4 – konvalinková, 5 – baÏanková, 6 – strdivková,
8 – váleãková) (viz také L3.1, L6.3 a L6.4), 1V2 Vlhká
habrová doubrava br‰licová (viz také L3.1), 1O3 Lipová
doubrava se tfitinou rákosovitou, PLO 35, 1P3 SvûÏí
bfiezová doubrava vát˘ch pískÛ (viz také L3.1 a L7.2),
2X Dfiínová doubrava s bukem (viz také L3.1)
Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typické doubravy)
(viz také K3, L3.1, L6.2 a L6.4), 1 BD 3 Ligustri-querceta
(doubravy s ptaãím zobem) (viz také K3, K4, L6.2 a L6.4),
1 BC 3 Aceri campestris-querceta (babykové doubravy)
(viz také K3, L6.2 a L6.3), 1 BC–C (3)4 Ulmi-fraxineta
carpini inf. (habro-jilmové jaseniny n. st.) (viz také L2.3),
1 B–BD (3)4 Tili-querceta roboris inf. (lipové doubravy n. st.)
(viz také L2.3 a L3.1)
Struktura a druhové sloÏení. Lesy s pfievahou
habru obecného (Carpinus betulus), dubu zimního
a letního (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a s pomûrnû
ãastou pfiímûsí babyky (Acer campestre) a bfieku
(Sorbus torminalis) v niωí úrovni stromového patra.
V kefiovém patfie jsou v˘znaãnû zastoupeny teplomilné
kefie Cornus mas, Euonymus verrucosa, Ligustrum
vulgare, Rhamnus cathartica aj. Bylinné patro nemá
vût‰inou v˘raznûj‰í dominanty, snad s v˘jimkou
strdivky jednokvûté (Melica uniflora) v nûkter˘ch
porostech. Dále se vyskytují bûÏné hájové druhy,
napfi. Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare,
Convallaria majalis, Dactylis polygama, Festuca
heterophylla, Galium odoratum, Lathyrus vernus, Melica
uniflora, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum a Viola
reichenbachiana. V˘znamné zastoupení mají teplomilné
druhy Carex michelii, Corydalis pumila, Lathyrus
niger, Lithospermum purpurocaeruleum, Melittis melissophyllum,
Primula veris, Pulmonaria mollis a Viola
mirabilis, které v ostatních typech dubohabfiin spí‰e
chybûjí. Mechové patro je vyvinuto málo nebo schází.
Ekologie. Hlub‰í a Ïivinami bohaté, ãasto vápnité
pÛdy na fly‰ov˘ch pískovcích a jílovcích, na miocén-
Pozdnû jarní aspekt panonské dubohabfiiny. Vícekmenné báze stromÛ
jsou dokladem dfiívûj‰ího v˘mladkového hospodafiení v lesích. Úpatí vrchu
Dûvína v Pavlovsk˘ch vr‰ích.
ních sedimentech a spra‰ov˘ch hlínách, vzácnûji
na nivních pÛdách v komplexech tvrd˘ch luhÛ.
Panonské dubohabfiiny se vyskytují nejãastûji v niωích
ãástech svahÛ nebo v men‰ích údolích a roklích,
zatímco su‰‰í místa v horních ãástech svahÛ a plo‰iny
jsou zpravidla porostlé teplomiln˘mi doubravami.
186