You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
L Lesy<br />
Ekologie. Podmáãené rovinaté polohy a mírné<br />
terénní sníÏeniny, kde hladina podzemní vody<br />
alespoÀ po ãást roku stagnuje tûsnû pfii povrchu<br />
pÛdy. PÛdy jsou zpravidla ra‰elinné, ale na místech<br />
regenerace po b˘valé tûÏbû ra‰eliny mohou b˘t<br />
jen mûlké zra‰elinûlé pÛdy na minerálním podloÏí.<br />
Ra‰elinné lesy se vyskytují ve sráÏkovû bohat‰ích<br />
oblastech a na minerálnû chud˘ch horninách<br />
od suprakolinního do montánního stupnû.<br />
Roz‰ífiení. TûÏi‰tû v˘skytu je v submontánních<br />
polohách vût‰iny na‰ich hercynsk˘ch pohofií, v jihoãesk˘ch<br />
pánvích a na Dokesku, zatímco v karpatské<br />
oblasti se ra‰elinné lesy vyskytují jen ojedinûle.<br />
Maloplo‰n˘ v˘skyt byl zaznamenán na vhodn˘ch<br />
místech, napfi. na údolních prameni‰tích, i v dal‰ích<br />
oblastech.<br />
L10.1 Ra‰elinné bfieziny<br />
Birch mire forests<br />
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland – prioritní stanovi‰tû<br />
(viz také R3.2, L9.2, L10.2, L10.3 a L10.4)<br />
Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz také R3.2,<br />
L9.2, L10.2, L10.3 a L10.4)<br />
CORINE. 44.A1 Sphagnum birch woods<br />
Pal. Hab. 44.A1 Sphagnum birch woods<br />
EUNIS. G1.6/P-44.A1 Sphagnum birch woods<br />
Fytocenologie. Svaz Betulion pubescentis Lohmeyer et<br />
Tüxen in Tüxen 1955: Betuletum pubescentis Tüxen 1937<br />
Fyziotyp. LO Hygrofilní (mokfiadní a pobfieÏní) kfioviny a lesy<br />
Lesnická typologie. 0O9 SvûÏí bfiezodubov˘ bor<br />
(viz také L7.2), 0T Chud˘ bfiezov˘ bor (viz také L10.3),<br />
0R7 Borová bfiezina<br />
Geobiocenologie. 2–4 (A)AB 5b Betuli-alneta sup. (bfiezové<br />
ol‰iny v. st.) (viz také L1 a K1)<br />
Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné<br />
lesy s dominantní bfiízou p˘fiitou (Betula pubescens),<br />
borovicí lesní (Pinus sylvestris), ol‰í lepkavou (Alnus<br />
glutinosa) a pfiímûsí nenároãn˘ch listnáãÛ (Betula<br />
pendula, Populus tremula, Quercus robur a Sorbus<br />
aucuparia subsp. aucuparia). Pokryvnost se pohybuje<br />
kolem 50 % a v˘‰ka porostÛ nepfiesahuje zpravidla<br />
5 m. Kefiové patro tvofií kromû zmlazujících se<br />
dfievin stromového patra je‰tû Frangula alnus a Salix<br />
aurita, v jihozápadních âechách nûkdy doprovázené<br />
tavolníkem vrbolist˘m (Spiraea salicifolia). Vzhledem<br />
k rÛznovûkosti porostÛ je mezi kefiov˘m a stromov˘m<br />
patrem plynul˘ pfiechod. Bylinnému patru<br />
Ra‰elinné bfieziny se suchop˘rem pochvat˘m (Eriophorum vaginatum)<br />
se vyskytují maloplo‰nû na okrajích ra‰elini‰È. âasto jde o sekundární<br />
vegetaci vzniklou na místû pÛvodních ra‰elinn˘ch jehliãnat˘ch lesÛ.<br />
dominují trávy (napfi. Molinia caerulea), pfii sníÏení<br />
hladiny podzemní vody a po naru‰ení v‰ak ãasto<br />
expanduje Calamagrostis canescens. Dále zde rostou<br />
druhy typické pro ra‰elinné bory a vrchovi‰tû<br />
(napfi. Oxycoccus palustris s. lat. a Vaccinium uliginosum)<br />
a pro montánní smrãiny (Blechnum spicant,<br />
Calamagrostis villosa, Trientalis europaea aj.). Bohatû<br />
vyvinuté je mechové patro s druhy Leucobryum<br />
glaucum, Polytrichum commune a zejména s ra‰eliníky<br />
(Sphagnum spp.).<br />
Ekologie. Vlhké aÏ mokré gleje a kyselé ra‰elinné<br />
pÛdy ve zvodnûl˘ch terénních sníÏeninách ãi na okrajích<br />
ra‰elini‰È. Ra‰elinné bfieziny zpravidla zaujímají<br />
pÛdy s obdobn˘m vodním reÏimem jako mokfiadní<br />
ol‰iny, ol‰e je v‰ak na pÛdách s nízk˘m obsahem<br />
bazick˘ch iontÛ, zejména vápníku, konkurenãnû<br />
potlaãena. Ve srovnání s borov˘mi ra‰elinn˘mi<br />
porosty pfiedstavují ra‰elinné bfieziny atlantiãtûj‰í<br />
224
Change language