fulltext pdf file (40 MB)

L6.4 Stfiedoevropské bazifilní teplomilné doubravy
Dg
Valeriana stolonifera subsp. angustifolia – kozlík
ukrajinsk˘ chlumní
Veronica vindobonensis – rozrazil vídeÀsk˘
Viola reichenbachiana – violka lesní
Mechorosty
Hypnum cupressiforme – rokyt cypfii‰ov˘
L6.4 Stfiedoevropské bazifilní
teplomilné doubravy
Central European basiphilous thermophilous
oak forests
Natura 2000. 91I0 * Euro-Siberian steppe oak woods
– prioritní stanovi‰tû (viz také L6.2, L6.3 a L6.5)
Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak
woods (viz také L6.1, L6.2, L6.3 a L6.5)
CORINE. –
Pal. Hab. 41.7A11 Western white cinquefoil sessile oak
woods
EUNIS. G1.9/P-41.7A Euro-Siberian steppe oak woods
Fytocenologie. Svaz Quercion petraeae Zólyomi et Jakucs
ex Jakucs 1960 (viz také L6.5): Potentillo albae-Quercetum
Libbert 1933, Brachypodium pinnatum-Quercus robur spol.
Potenciální vegetace. 30 Nerozli‰ené bazifilní teplomilné
doubravy, 33 Mochnová doubrava
Fyziotyp. XD Xerotermní doubravy
Lesnická typologie. 1X Dfiínová doubrava (3 – na rankeru,
5 – s habrem na svazích a svahov˘ch Ïebrech, PLO 36 a 38)
(viz také L6.1 a L6.2), 1Z Zakrslá (habrová) doubrava
(7 – s váleãkou prapofiitou, viz také L6.5, 8 – lipnicová),
1C Suchá habrová doubrava (viz také L3.1, L3.4, L6.1,
L6.2 a L6.5), 1I Uléhavá habrová doubrava (viz také L3.1),
1H Spra‰ová habrová doubrava (viz také L3.1, L6.1 a L6.2),
1B Bohatá habrová doubrava (1 – lipnicová s ostfiicí
horskou, 4 – srhová) (viz také L3.1 a L3.4), 1D Obohacená
habrová doubrava (4 – konvalinková, 6 – strdivková,
8 – váleãková na jílech) (viz také L3.1, L3.4 a L6.3),
1W Bohatá habrová doubrava vápencová, 1O Lipová
doubrava (viz také L3.1 a L3.4), 2Z Zakrslá buková
doubrava (4 – s váleãkou prapofiitou, viz také L8.2, 8
– lipnicová), 2A9 Javorobuková doubrava, PLO 10
(viz také L4), 2C Vys˘chavá buková doubrava (viz také L7.1
a L8.2), 2S SvûÏí buková doubrava (viz také L3.1, L3.3
a L7.1), 2H Hlinitá buková doubrava (viz také L3.1 a L3.3),
2B Bohatá buková doubrava (viz také L3.1 a L3.3),
2W Vápencová buková doubrava
Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typické doubravy)
(viz také K3, L3.1, L3.4 a L6.2), 1 BD 3 Ligustri-querceta
(doubravy s ptaãím zobem) (viz také K3, K4, L3.4 a L6.4),
1–2 BD 1–2 Ligustri-querceta humilia inf. et sup. (zakrslé
doubravy s ptaãím zobem n. a v. st.) (viz také K3 a K4),
2 BD 3x Carpini-querceta tiliae (lipo-habrové doubravy)
(viz také K3 a L3.1)
Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné
teplomilné doubravy s dubem letním (Quercus robur)
nebo zimním (Q. petraea s. lat.) a v souãasn˘ch
obhospodafiovan˘ch a pfiezvûfien˘ch porostech
ãasto spí‰e se slabû vyvinut˘m kefiov˘m patrem.
Bylinné patro je druhovû bohaté, obsahuje druhy
teplomiln˘ch doubrav (Brachypodium pinnatum,
Tanacetum corymbosum aj.), dubohabfiin (Anemone
nemorosa, Hepatica nobilis aj.), acidofilních doubrav
a buãin (Festuca ovina, Luzula luzuloides subsp.
luzuloides, Melampyrum pratense aj.) a druhy indikující
tûÏké, stfiídavû vlhké pÛdy (Betonica officinalis,
Potentilla alba, Serratula tinctoria aj.). V ponûkud
specifick˘ch typech této vegetace na vápencích
v Po‰umaví se vyskytují i perialpínské druhy Epipactis
atrorubens, Polygala chamaebuxus, Viola collina aj.
Ekologie. Rovinaté terény, mírné svahy nebo i mûlké
terénní sníÏeniny na mûkk˘ch horninách, nejãastûji
zvûtralinách kfiídov˘ch slínÛ a slínovcÛ, neogénních
jílovit˘ch sedimentech, paleogénních fly‰ov˘ch jílovcích
a spra‰ov˘ch hlínách. PÛdy jsou tûÏké, zpravidla
ilimerizované a nûkdy oglejené, v povrchov˘ch vrstvách
odvápnûné, ve spodinû v‰ak vápníkem bohaté.
V chladnûj‰ím a vlhãím klimatu na vápencích
v Po‰umaví je tato vegetace vyvinuta i na krystalick˘ch
vápencích s pÛdami typu rendzina.
50
55
60
65
70
40 45 50 55 60 65 70 75
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení stfiedoevropsk˘ch bazifilních
teplomiln˘ch doubrav.
Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, dolní Poohfií, okolí
Prahy, âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, okolí Plznû, po‰umavské
vápence, Kokofiínsko, stfiední Pojizefií,
povodí Cidliny, v˘chodoãeské Polabí, okolí Brna
a Znojma, vzácnû Litenãické vrchy a jihozápadní
ãást Bíl˘ch Karpat.
Variabilita. Od základního, ‰iroce roz‰ífieného
a pomûrnû málo promûnlivého typu, odpovídajícího
51°
50°
49°
203