You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Úvod<br />
Katalog biotopÛ âeské republiky vznikl na objednávku<br />
Agentury ochrany pfiírody a krajiny âR, která<br />
na na‰em státním území koordinuje vytváfiení soustavy<br />
zvlá‰tû chránûn˘ch území pro zaãlenûní do dvou<br />
evropsk˘ch soustav znám˘ch jako Natura 2000<br />
a Emerald (ãesky Smaragd). Na zpracování katalogu<br />
se podílel autorsk˘ kolektiv z katedry botaniky<br />
Pfiírodovûdecké fakulty Masarykovy univerzity v Brnû<br />
a z Botanického ústavu AV âR, ve spolupráci s dal‰ími<br />
odborníky z oblasti fytocenologie, botaniky a lesnictví.<br />
Natura 2000 a Smaragd<br />
Natura 2000 je soustava chránûn˘ch území, kterou<br />
jsou státy Evropské unie (Evropsk˘ch spoleãenství)<br />
povinny vytváfiet podle smûrnice ã. 92/43/EHS,<br />
o ochranû pfiírodních stanovi‰È, volnû Ïijících ÏivoãichÛ<br />
a planû rostoucích rostlin, z roku 1992<br />
a smûrnice ã. 79/<strong>40</strong>9/EHS, o ochranû volnû Ïijících<br />
ptákÛ, z roku 1979 (Hora 1998). âeská republika<br />
by mûla je‰tû pfied vstupem do Evropské unie pfiedat<br />
Evropské komisi návrh území na zaãlenûní do soustavy<br />
Natura 2000. Podle pfiedbûÏn˘ch odhadÛ by tato<br />
chránûná území mûla v úhrnu zaujímat asi 15 % rozlohy<br />
republiky.<br />
Smaragd je soustava chránûn˘ch území budovaná<br />
Radou Evropy na základû Bernské úmluvy. V zemích<br />
Evropské unie se chránûná území soustavy<br />
Natura 2000 automaticky stávají chránûn˘mi územími<br />
soustavy Smaragd. Neformální v˘znam má tedy<br />
Smaragd hlavnû v tûch ãlensk˘ch zemích Rady<br />
Evropy, které souãasnû nejsou ãleny Evropské unie<br />
a nebudují soustavu Natura 2000. Dokud nebude<br />
âeská republika ãlenem Evropské unie, musí kromû<br />
pfiípravy soustavy Natura 2000 samostatnû budovat<br />
i soustavu Smaragd. Po vstupu do Evropské unie<br />
budou sice obû soustavy pravdûpodobnû sjednoceny,<br />
nicménû formální kritéria pro zaãlenûní území<br />
do jednotliv˘ch soustav, která je nutno dnes uplatÀovat,<br />
se do urãité míry li‰í.<br />
Problematika klasifikace biotopÛ<br />
Jedním z nejv˘znamnûj‰ích kritérií pro zaãlenûní<br />
území do soustav Natura 2000 nebo Smaragd je<br />
pfiítomnost vybran˘ch biotopÛ, tzv. typÛ pfiírodních<br />
stanovi‰È, které jsou jmenovitû uvedeny ve smûrnici<br />
92/43/EHS a v usnesení v˘boru Bernské úmluvy.<br />
V âeské republice bylo identifikováno 58 typÛ<br />
pfiírodních stanovi‰È programu Natura 2000 (z toho<br />
18 tzv. prioritních stanovi‰È) a 45 typÛ pfiírodních<br />
stanovi‰È programu Smaragd. Vymezení typÛ pfiírodních<br />
stanovi‰È v obou programech je pfieváÏnû zalo-<br />
Ïeno na fytocenologické (cury‰sko-montpellierské)<br />
klasifikaci vegetace. Tento princip je pro ochranu<br />
pfiírody v âeské republice nov˘. I kdyÏ pfii vytváfiení<br />
na‰í soustavy chránûn˘ch území byla ãasto brána<br />
v potaz pfiítomnost ohroÏen˘ch biotopÛ, na rozdíl<br />
od rostlinn˘ch nebo Ïivoãi‰n˘ch druhÛ nebyly nikdy<br />
stanoveny typy biotopÛ podléhající zákonné ochranû.<br />
Jako nejvhodnûj‰í pro úãely klasifikace biotopÛ<br />
byl v ãeské ochranû pfiírody tradiãnû chápán systém<br />
fytocenologick˘ (cury‰sko-montpelliersk˘), kter˘<br />
na rozdíl od systémÛ lesnické typologie a geobiocenologie<br />
umoÏÀuje efektivní hodnocení i nelesních<br />
biotopÛ a je ‰iroce pouÏíván také v zahraniãí<br />
(Chytr˘ & Kuãera 1999). BohuÏel v âeské republice<br />
neexistovala obecnû dostupná a ochranáfisky vyuÏitelná<br />
pfiíruãka s popisem fytocenologick˘ch jednotek.<br />
Seznam rostlinn˘ch spoleãenstev ve dvou vydáních<br />
(Moravec et al. 1983, 1995) sice definoval stupeÀ<br />
ohroÏení jednotliv˘ch asociací a v˘raznû pfiispûl<br />
ke stabilizaci nomenklatury, vymezení jednotek v‰ak<br />
bylo srozumitelné pouze odborníkÛm na základû<br />
studia dal‰í speciální literatury. Jiné fytocenologické<br />
pfiíruãky pfiiná‰ely kvalitní popisy vegetaãních jednotek,<br />
ale zahrnovaly jen nûkteré typy vegetace, nejãastûji<br />
lesy (Miky‰ka et al. 1968, Moravec et al. 1982,<br />
2000, Rybníãek et al. 1984, Kopeck˘ & Hejn˘ 1992,<br />
Neuhäuslová et al. 1998, Moravec 1998). Tento dluh<br />
akademick˘ch badatelÛ v oboru fytocenologie se<br />
pracovníci ochrany pfiírody snaÏili napravit rÛzn˘mi<br />
nouzov˘mi fie‰eními, napfi. tvorbou jednoduchého<br />
klasifikaãního systému vycházejícího z fytocenologické<br />
klasifikace, tzv. fyziotypÛ (Petfiíãek 1982,<br />
Petfiíãek et al. 1999), nebo doplÀováním popisÛ<br />
k jednotkám uveden˘m v Moravcovû seznamu rostlinn˘ch<br />
spoleãenstev (¤epka et al. 1994). Nejnovûji<br />
6
Change language