Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L Lesy<br />
Stipa capillata, S. joannis aj.) a lesními acidofyty<br />
(Antennaria dioica, Genista tinctoria, Hieracium murorum<br />
aj.). Mechové patro není vÏdy pfiítomno a má<br />
velmi kolísavou pokryvnost.<br />
Ekologie. Lesostepní bory se vyskytují na nepfiíli‰<br />
strm˘ch svazích jiÏní orientace i v rovinat˘ch<br />
polohách v nadmofisk˘ch v˘‰kách do <strong>40</strong>0 m.<br />
Geologick˘m podkladem jsou slínovce, resp. opuky<br />
a vápnité pískovce. PÛdy jsou mûlké rendziny, pararendziny<br />
a vápnité slinovatky se ‰patn˘m provzdu‰-<br />
nûním, vysok˘m podílem skeletu a s tendencí<br />
stfiídavého zamokfiování a vys˘chání.<br />
Roz‰ífiení. âeská kfiídová tabule a Ralská pahorkatina<br />
s pfiesahem do Polabí, zachovalé porosty<br />
nejãastûji v Ú‰tûcko-lomské pahorkatinû a v okolí<br />
Bûlé pod Bezdûzem. Vût‰ina pÛvodních porostÛ,<br />
zejména pfii okraji bíl˘ch strání, v‰ak byla sm˘cena<br />
nebo nahrazena kulturními lesy. Není vylouãen<br />
v˘skyt i jinde na vápnit˘ch substrátech.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení lesostepních borÛ.<br />
Poznámka k mapování. Souãasné lesní porosty<br />
jsou vesmûs borové kultury a je velmi obtíÏné<br />
odli‰it lesy s pfiirozen˘m v˘skytem borovice od sekundárních<br />
v˘sadeb na místû pÛvodních teplomiln˘ch<br />
doubrav. Jako lesostepní bory se mapují pouze<br />
porosty s v˘skytem v˘‰e uveden˘ch boreokontinentálních,<br />
lesostepních a perialpidsk˘ch druhÛ,<br />
zatímco bory s váleãkou prapofiitou (Brachypodium<br />
pinnatum), v nichÏ tyto druhy chybûjí, jsou povaÏovány<br />
za degradované porosty odvozené od podjednotky<br />
L6.4 Stfiedoevropské bazifilní teplomilné doubravy.<br />
OhroÏení. Holoseãná tûÏba a následná degradace<br />
porostÛ.<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
Management. OdstraÀování bujného kefiového<br />
patra, které zpÛsobuje pokles druhové bohatosti<br />
bylinného patra, obãasná lesní pastva.<br />
Literatura. Kolbek & Petfiíãek 1985,<br />
Petfiíãek & Kolbek 1986a, b, 1994,<br />
Kolbek et al. in Neuhäuslová et al. 1998.<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dg<br />
Betula pendula – bfiíza bûlokorá<br />
Cornus sanguinea – svída krvavá<br />
Frangula alnus – kru‰ina ol‰ová<br />
Juniperus communis – jalovec obecn˘<br />
Ligustrum vulgare – ptaãí zob obecn˘<br />
Dg Dm Pinus sylvestris – borovice lesní<br />
Viburnum opulus – kalina obecná<br />
Bylinné patro<br />
Dg Anemone sylvestris – sasanka lesní<br />
Antennaria dioica – kociánek dvoudom˘<br />
Dg Dm Anthericum ramosum – bûlozáfika vûtvitá<br />
Aster amellus – hvûzdnice chlumní<br />
A. linosyris – hvûzdnice zlatovlásek<br />
Biscutella laevigata subsp. varia – dvoj‰títek<br />
hladkoplod˘ promûnliv˘<br />
Dm Brachypodium pinnatum – váleãka prapofiitá<br />
Briza media – tfieslice prostfiední<br />
Campanula glomerata – zvonek klubkat˘<br />
Dg Dm Carex flacca – ostfiice chabá<br />
Dm C. humilis – ostfiice nízká<br />
Centaurea scabiosa – chrpa ãekánek<br />
Dm Cirsium acaule – pcháã bezlodyÏn˘<br />
Dg Epipactis atrorubens – kru‰tík tmavoãerven˘<br />
Genista tinctoria – kruãinka barvífiská<br />
Dg Globularia bisnagarica – koulenka prodlouÏená<br />
Dg Gymnadenia conopsea – pûtiprstka ÏeÏulník<br />
Gypsophila fastigiata – ‰ater svazãit˘<br />
Hieracium murorum – jestfiábník zední<br />
Dg Inula salicina – oman vrbolist˘<br />
Linum flavum – len Ïlut˘<br />
Listera ovata – bradáãek vejãit˘<br />
Dg Ophrys insectifera – tofiiã hmyzonosn˘<br />
Peucedanum cervaria – smldník jelení<br />
P. oreoselinum – smldník ole‰níkov˘<br />
Platanthera bifolia – vemeník dvoulist˘<br />
Primula veris – prvosenka jarní<br />
Dg Prunella grandiflora – ãernohlávek velkokvût˘<br />
Dg Pulsatilla patens – koniklec otevfien˘<br />
216