You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
T Sekundární trávníky a vfiesovi‰tû<br />
Dg<br />
Rumex acetosella – ‰Èovík men‰í<br />
Scirpoides holoschoenus – kam˘‰ek obecn˘<br />
Silene otites s. lat. – silenka u‰nice<br />
Trifolium arvense – jetel rolní<br />
T. campestre – jetel ladní<br />
Thymus serpyllum – matefiídou‰ka úzkolistá<br />
Verbascum phoeniceum – divizna brunátná<br />
Mechorosty a li‰ejníky<br />
Brachythecium albicans – baÀatka bûlavá<br />
Ceratodon purpureus – rohozub nachov˘<br />
Cladonia furcata – dutohlávka rozsochatá<br />
Polytrichum juniperinum – ploník jalovcov˘<br />
P. piliferum – ploník chluponosn˘<br />
T5.4 Panonské stepní trávníky<br />
na písku<br />
Pannonian sand steppe grasslands<br />
Natura 2000. 6260 * Pannonic sand steppes – prioritní<br />
stanovi‰tû<br />
Smaragd. 34.A Sand steppes<br />
CORINE. –<br />
Pal. Hab. 34.A1 Pannonic sand steppes<br />
EUNIS. E1.1/P-34.A1 Pannonic sand steppes<br />
Fytocenologie. Svaz Plantagini-Festucion ovinae Passarge<br />
1964 (viz také T5.3): Diantho serotini-Festucetum<br />
vaginatae Klika 1934<br />
Fyziotyp. SP Spoleãenstva skal, sutí, písãin a primitivních pÛd<br />
Struktura a druhové sloÏení. Rozvolnûné<br />
trávníky, nejãastûji s dominancí paliãkovce ‰edavého<br />
(Corynephorus canescens), kostfiavy pochvaté<br />
Dominovy (Festuca vaginata subsp. dominii) a kavylu<br />
píseãného (Stipa borysthenica). V porostech se mísí<br />
druhy kysel˘ch a pohybliv˘ch píseãn˘ch dun<br />
(Agrostis vinealis, Corynephorus canescens, Jasione<br />
montana, Rumex acetosella, Thymus serpyllum) s teplomiln˘mi<br />
druhy zpevnûn˘ch písãit˘ch pÛd (Carex<br />
stenophylla, C. supina, Cynodon dactylon, Erysimum diffusum,<br />
Euphorbia cyparissias, Festuca vaginata subsp.<br />
dominii, Helichrysum arenarium, Linaria genistifolia,<br />
Minuartia viscosa, Silene otites s. lat., S. viscosa, Stipa<br />
borysthenica aj.). V druhé skupinû je zastoupeno nûkolik<br />
panonsk˘ch prvkÛ dosahujících na jiÏní<br />
Moravû severozápadní hranice areálu. Hojné jsou<br />
li‰ejníky, hlavnû rodu Cladonia, a vrcholoplodé<br />
mechy (napfi. Ceratodon purpureus a Polytrichum<br />
piliferum).<br />
Písãiny s kavylem píseãn˘m (Stipa borysthenica) na protipoÏárním<br />
odlesnûném pásu podél Ïelezniãní trati mezi Hodonínem<br />
a Moravsk˘m Pískem.<br />
Ekologie. Sekundární vegetace such˘ch a Ïivinami<br />
chud˘ch kfiemiãit˘ch pískÛ na místû pÛvodních<br />
acidofilních, pfiípadnû borov˘ch doubrav. Vyskytuje<br />
se na ãasto naru‰ovan˘ch místech jako jsou protipoÏární<br />
bezlesé pruhy podél Ïelezniãních tratí<br />
a vojenská cviãi‰tû. V sukcesi navazuje na druhovû<br />
chudé otevfiené trávníky s paliãkovcem ‰edav˘m<br />
(Corynephorus canescens), u nichÏ se díky v˘voji<br />
vegetaãního krytu postupnû zpevÀuje dfiíve pohybliv˘<br />
písãit˘ substrát. Po mechanickém naru‰ení,<br />
napfi. po opakovan˘ch pfiejezdech vozidel nebo po po-<br />
Ïáru, se vegetace zapojenûj‰ího stepního trávníku<br />
zase navrací do pfiedchozího stadia a sukcese<br />
probíhá znovu. Naopak pfii dlouhodobûj‰ím neru-<br />
‰eném v˘voji se vytváfiejí zapojené kostfiavové<br />
trávníky, z nichÏ ustupují mnohé psamofilní druhy.<br />
Roz‰ífiení. Pouze jiÏní Morava v oblasti lesa<br />
Doubrava mezi Bzencem a Hodonínem.<br />
OhroÏení. Spontánní zarÛstání dfievinami, zámûrné<br />
zalesÀování, tûÏba písku, eutrofizace.<br />
148
Change language