fulltext pdf file (40 MB)

L Lesy
Ra‰elinn˘ brusnicov˘ bor s rojovníkem bahenním (Ledum palustre) na ra‰elini‰ti âervené blato na TfieboÀsku.
Struktura a druhové sloÏení. Bory ra‰elinn˘ch
pÛd s dominantní borovicí lesní (Pinus sylvestris)
a pfiimí‰en˘m smrkem ztepil˘m (Picea abies) nebo bfiízou
(Betula pubescens, pfiípadnû B. pendula); v kontaktu
s blatkov˘mi bory b˘vá pfiimí‰ena i borovice blatka
(Pinus rotundata). Stromové patro je na rozdíl
od dvou následujících podjednotek dosti zapojené
a mÛÏe dosahovat v˘‰ky aÏ 25 m. Kefiové patro je
tvofieno stejn˘mi druhy niωího vzrÛstu, k nimÏ
pfiistupuje kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus). Bylinné
patro má zpravidla vysokou pokryvnost. Dominují
v nûm kefiíãky (Calluna vulgaris, Ledum palustre
a Vaccinium spp.) a zvlá‰tû na odvodnûn˘ch ra‰elini‰tích
je hojnûji zastoupena Molinia caerulea.
Ojedinûle se vyskytují i vrchovi‰tní druhy Andromeda
polifolia, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris
s. lat. a ra‰eliníky (Sphagnum spp.). V mechovém
patfie se dále vyskytují druhy rodÛ Dicranum,
Hylocomium, Pleurozium a Polytrichum.
Ekologie. Ra‰elinné brusnicové bory pfiedstavují
závûreãné sukcesní stadium na vrchovi‰tních ra‰elini‰tích
niωích poloh. PÛvodnû se vyskytovaly asi jen
na okrajích vrchovi‰È a pfiechodov˘ch ra‰elini‰È.
S postupujícím odvodÀováním docházelo k pfiemûnû
pÛvodních rozvolnûn˘ch blatkov˘ch a borovicov˘ch
vrchovi‰È v zapojenûj‰í ra‰elinné brusnicové bory.
Dnes se tyto bory vyskytují pfieváÏnû na odvodnûn˘ch
vrchovi‰tích a pfiechodov˘ch ra‰elini‰tích se
silnû rozloÏenou ra‰elinou, vzácnû i na zra‰elinûl˘ch
minerálních pÛdách. PÛdy jsou silnû kyselé a mají
velmi nízkou zásobu Ïivin a bazick˘ch iontÛ. Hladina
podzemní vody se nachází 30 cm pod povrchem
a hloubûji.
50
55
60
65
70
40 45 50 55 60 65 70 75
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
Roz‰ífiení ra‰elinn˘ch brusnicov˘ch borÛ.
51°
50°
49°
226