fulltext pdf file (40 MB)

T3.3 Úzkolisté suché trávníky
Subpanonské stepní trávníky (T3.3A) s v˘skytem
druhÛ vázan˘ch v âR v˘hradnû nebo pfieváÏnû
na panonskou oblast jiÏní Moravy, napfi. Allium flavum,
Chamaecytisus austriacus, Cytisus procumbens,
Dianthus pontederae, Dorycnium germanicum, Inula
ensifolia, I. oculus-christi, Linaria genistifolia, Polygala
major a Pulsatilla grandis. Vyskytují se na jiÏní Moravû
na jih od Brna, a to na spra‰ích a vápnit˘ch paleogénních
a neogénních sedimentech v ‰ir‰ím okolí
Buãovic, âejãe, Hustopeãí, Mikulova a na jihozápadních
v˘bûÏcích Bíl˘ch Karpat od Velké nad Veliãkou
smûrem na západ, na vápencích Pavlovsk˘ch vrchÛ
a jiÏního okraje Moravského krasu, na permokarbonsk˘ch
slepencích a bazick˘ch horninách krystalinika
vãetnû hadcÛ v údolí Dyje, Rokytné,
Jihlavy a Oslavy. Z fytocenologického hlediska jde
o asociace Astragalo austriaci-Brachypodietum pinnati,
Dorycnio sericei-Caricetum humilis, Inulo oculi-christi-
Stipetum pulcherrimae, Ranunculo illyrici-Festucetum
valesiacae, Scabioso suaveolentis-Caricetum humilis,
Verbasco austriaci-Inuletum ensifoliae a jihomoravské
v˘skyty asociace Avenastro besseri-Stipetum joannis.
Suché trávníky asociace Avenulo pratensis-Festucetum
valesiacae na kysel˘ch horninách krystalinika (Ïula,
rula a granulit) v území mezi Brnem a Znojmem
rovnûÏ obsahují panonské druhy Allium flavum,
Linaria genistifolia a Pulsatilla grandis, vzhledem
k v˘znaãnému zastoupení acidofytÛ v‰ak je pro úãely
programu Natura 2000 za subpanonské stepní
trávníky nepovaÏujeme.
Úzkolist˘ such˘ trávník s kavylem vláskovit˘m (Stipa capillata)
a katránem tatarsk˘m (Crambe tataria) na svazích tvofien˘ch
vápnit˘mi pískovci s pfiekryvem spra‰e, tzv. ‰pidlácích, u âejãe
na Hodonínsku. V programu Natura 2000 je tento biotop hodnocen
jako panonsk˘ spra‰ov˘ stepní trávník.
Panonské spra‰ové stepní trávníky (T3.3B)
s dominancí kavylu vláskovitého (Stipa capillata)
nebo kavylu sliãného (S. pulcherrima) a v˘skytem
druhÛ Astragalus onobrychis, Campanula sibirica,
Chamaecytisus austriacus, Crambe tataria, Dianthus
pontederae, Dorycnium germanicum, Iris pumila,
Jurinea mollis, Taraxacum serotinum a Viola ambigua.
Vyskytují se na hlub‰ích ãernozemích nebo pararendzinách
na spra‰i, pfiípadnû vápnit˘ch paleogénních
ãi neogénních sedimentech v ‰ir‰ím okolí Buãovic,
Sokolnic, Hustopeãí, âejãe, Velk˘ch Bílovic
a Mikulova na jiÏní Moravû. Z fytocenologického
hlediska jde o asociace Astragalo exscapi-Crambetum
tatariae a Astragalo austriaci-Stipetum capillatae.
V rámci ostatních, „nepanonsk˘ch“ typÛ se dále
rozli‰ují porosty s v˘znaãn˘m v˘skytem vstavaãovit˘ch
(T3.3C) a porosty bez v˘znaãného v˘skytu
vstavaãovit˘ch (T3.3D).
OhroÏení. Neobhospodafiování pozemkÛ, spad
atmosférického dusíku a následná expanze trav
Arrhenatherum elatius a Calamagrostis epigejos, spojená
s vymizením vzrÛstovû niωích druhÛ rostlin,
zarÛstání invazními dfievinami Ailanthus altissima,
Lycium barbarum a Robinia pseudacacia, v˘sadby
Pinus sylvestris, pfiípadnû P. nigra.
Management. OdstraÀování dfievin, pastva ovcí
a koz.
Literatura. Vicherek & Unar 1971, Kolbek
1975, 1978a, 1979, Chytr˘ & Vicherek 1996,
Chytr˘ et al. 1997, Tich˘ et al. 1997.
Druhová kombinace
Bylinné patro
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg
Dg Dm
Dg
Achillea collina – fiebfiíãek chlumní
A. pannonica – fiebfiíãek panonsk˘
Artemisia campestris – pelynûk ladní
A. pontica – pelynûk pontick˘
Asperula cynanchica – mafiinka psí
Aster linosyris – hvûzdnice zlatovlásek
Astragalus austriacus – kozinec rakousk˘
A. exscapus – kozinec bezlodyÏn˘
A. onobrychis – kozinec viãencovit˘
Bothriochloa ischaemum – vousatka prstnatá
Campanula sibirica – zvonek sibifisk˘
Carex humilis – ostfiice nízká
C. supina – ostfiice drobná
135