Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L5.1 Kvûtnaté buãiny<br />
L5.1 Kvûtnaté buãiny<br />
Herb-rich beech forests<br />
Natura 2000. 9130 Asperulo-Fagetum beech forests<br />
Smaragd. 41.1 Beech forests (viz také L5.2, L5.3 a L5.4)<br />
CORINE. 41.13 Neutrophilous beech forests<br />
Pal. Hab. 41.13 Medio-European neutrophile beech forests<br />
EUNIS. G1.7/P-41.13 Medio-European neutrophile beech forests<br />
Fytocenologie. Svaz Fagion Luquet 1926, podsvaz<br />
Eu-Fagenion Oberdorfer 1957: Tilio platyphylli-Fagetum<br />
Klika 1939, Tilio cordatae-Fagetum Mráz 1960, Melico-Fagetum<br />
Seibert 1954, Carici pilosae-Fagetum Oberdorfer 1957,<br />
Dentario enneaphylli-Fagetum Oberdorfer ex W.<br />
et A. Matuszkiewicz 1960, Dentario glandulosae-Fagetum<br />
Matuszkiewicz ex Guzikowa et KornaÊ 1969, Violo reichenbachianae-Fagetum<br />
Moravec 1979, Festuco altissimae-Fagetum<br />
Schlüter in Grüneberg et Schlüter 1957; – podsvaz Galio-<br />
Abietenion Oberdorfer 1962: Carici remotae-Abietetum<br />
Husová 1998, Saniculo europaeae-Abietetum Husová (1968)<br />
1998<br />
Potenciální vegetace. 14 Lipová buãina s lípou velkolistou,<br />
15 Lipová buãina s lípou srdãitou, 16 Strdivková buãina,<br />
17 Ostfiicová buãina, 18 Buãina s kyãelnicí devítilistou,<br />
19 Buãina s kyãelnicí Ïláznatou, 20 Kostfiavová buãina,<br />
21 Violková buãina, 23 Îindavová jedlina<br />
Fyziotyp. BU Jedliny a buãiny<br />
Lesnická typologie. 3X Dfiínová buãina (na ãediãích, PLO 4),<br />
3Z8 Zakrslá dubová buãina lipnicová, 3F Svahová dubová<br />
buãina (viz také L3.2), 3A Lipodubová buãina (kromû 3A9),<br />
3C Vys˘chavá dubová buãina (kromû 3C4) (viz také L3.2),<br />
3S SvûÏí dubová buãina (kromû 3S8) (viz také L3.2),<br />
3H Hlinitá dubová buãina (viz také L3.2), 3B Bohatá dubová<br />
buãina, 3D Obohacená dubová buãina (viz také L3.2),<br />
3V Vlhká dubová buãina, 3O Jedlodubová buãina (kromû<br />
3O6, 3O7 a 3O8), 4Z8 Zakrslá buãina lipnicová, 4F Svahová<br />
buãina, 4A Lipová buãina (kromû 4A9), 4C Vys˘chavá<br />
buãina (kromû 4C1), 4S SvûÏí buãina (kromû 4S5),<br />
4H Hlinitá buãina, 4B Bohatá buãina, 4D Obohacená buãina,<br />
4V Vlhká buãina, 4O SvûÏí dubová jedlina (viz také L5.4),<br />
5Z8 Zakrslá jedlová buãina Ïivná, 5F Svahová jedlová<br />
buãina, 5A Klenová buãina, 5C Vys˘chavá jedlová buãina,<br />
5S SvûÏí jedlová buãina (kromû 5S6), 5H Hlinitá jedlová<br />
buãina, 5B Bohatá jedlová buãina, 5D Obohacená jedlová<br />
buãina, 5V Vlhká jedlová buãina, 5O SvûÏí (buková) jedlina<br />
(kromû 5O1 a 5O2), 6Z8 Zakrslá smrková buãina Ïivná<br />
(na ãediãích, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6F Svahová smrková<br />
buãina, 6S SvûÏí smrková buãina (kromû 6S4), 6H Hlinitá<br />
smrková buãina, 6B Bohatá smrková buãina, 6D Obohacená<br />
smrková buãina, 6V Vlhká smrková buãina (viz také L5.2)<br />
Geobiocenologie. 3 B 3 Querci-fageta typica (typické dubové<br />
buãiny) (viz také K3, L3.1 a L3.3), 3 BC 3 Querci-fageta<br />
aceris (javoro-dubové buãiny) (viz také K3 a L3.1),<br />
3 AB–B 1–2 Querci-fageta humilia (zakrslé dubové buãiny)<br />
(viz také L5.4), 3–4 (AB)B(BC) 3 Fageta paupera inf. et sup.<br />
(holé buãiny n. a v. st.) (viz také L5.4), 4 B 3 Fageta typica<br />
(typické buãiny) (viz také K3), 4 BC 3 Fageta aceris (javorové<br />
buãiny) (viz také K3), 4 AB–B 1–2 Fageta humilia (zakrslé<br />
buãiny) (viz také L5.4) (3)4 (AB)B–BC(BD) (3)4 Abietiquerceta<br />
roboris fagi (buko-jedlové doubravy) (viz také L5.4),<br />
5 B 3 Abieti-fageta typica (typické jedlové buãiny),<br />
5–6 BC 3 Abieti-fageta aceris inf. et sup. (javoro-jedlové<br />
buãiny n. a v. st.), 5 AB–B(BC) 3(4) Fagi-abieta (bukové<br />
jedliny) (viz také L5.4), 5–6 BC–C 4(5) Aceri-fageta fraxini<br />
inf. et sup. (jasano-javorové buãiny n. a v. st.), 6 B 3 Abietifageta<br />
piceae typica (typické smrko-jedlové buãiny),<br />
6 AB–B 3(4) Fagi-abieta piceae (smrko-bukové jedliny)<br />
(viz také L5.4)<br />
Kvûtnatá buãina s kyãelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) v severní<br />
ãásti Bíl˘ch Karpat u Svatého ·tûpána.<br />
Struktura a druhové sloÏení. Listnaté lesy<br />
s pfievládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a nûkdy<br />
s pfiímûsí dal‰ích listnáãÛ (Acer platanoides, A. pseudoplatanus,<br />
Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus<br />
petraea s. lat., Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus<br />
glabra), ve vy‰‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách také jedle<br />
bûlokoré (Abies alba) a smrku ztepilého (Picea abies).<br />
V kefiovém patfie rostou kromû zmlazujících dfievin<br />
stromového patra také Corylus avellana, Daphne<br />
mezereum, Lonicera nigra, L. xylosteum, Sambucus<br />
racemosa, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia aj.<br />
Pokryvnost bylinného patra se zpravidla pohybuje<br />
mezi 30–60 %, ale mÛÏe b˘t i niωí. BûÏnû se v nûm<br />
vyskytují mezofilní druhy listnat˘ch lesÛ (Actaea<br />
spicata, Bromus benekenii, Carex pilosa, Dentaria<br />
bulbifera, D. enneaphyllos, Dryopteris filix-mas, Festuca<br />
altissima, Galeobdolon luteum s. lat., Galium odoratum,<br />
Gymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus,<br />
Melica uniflora, Mercurialis perennis, Milium effusum,<br />
Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum, Prenanthes<br />
purpurea, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus, Viola<br />
reichenbachiana aj.). Mechorosty rostou spí‰e na padl˘ch<br />
kmenech a kamenech.<br />
Ekologie. Kvûtnaté buãiny se vyskytují na eutrofních,<br />
obvykle kambizemních pÛdách s rychlou mineralizací<br />
humusu, na rÛzn˘ch druzích hornin. Na horninách mi-<br />
191
Change language