fulltext pdf file (40 MB)

More documents

Recommendations

Info

A8.2 Vysoké subalpínské listnaté kfioviny A8.2 Vysoké subalpínské listnaté kfioviny Subalpine deciduous tall scrub Natura 2000. <strong>40</strong>80 Sub-Arctic willow scrub (viz také A8.1) Smaragd. – CORINE. 31.621 Pyreneo-Alpine willow brush Pal. Hab. 31.62152 Hercynio-Carpathian Silesian willow brush EUNIS. F1.1/P-31.62 Mountain willow brush Fytocenologie. Svaz Salicion silesiacae Rejmánek et al. 1971: Salici silesiacae-Betuletum carpaticae Rejmánek et al. 1971, Piceo-Salicetum silesiacae Rejmánek et al. 1971, Pado-Sorbetum Matuszkiewicz et Matuszkiewicz 1975 Potenciální vegetace. 46 Komplex spoleãenstev kosodfieviny a alpínské vegetace Fyziotyp. SK Subalpínská kefiová a kefiíãková spoleãenstva Geobiocenologie. 8 AB–B 3–4 Salici-betuleta carpaticae (vrbové bfieziny) buãinn˘ch druhÛ Aruncus vulgaris, Asarum europaeum, Athyrium filix-femina, Equisetum sylvaticum, Luzula sylvatica, Milium effusum, Paris quadrifolia, Prenanthes purpurea aj. Ekologie. Prudké, jihov˘chodnû aÏ severov˘chodnû orientované svahy karÛ, ãasto na lavinov˘ch drahách, popfiípadû skalnaté Ïleby podél potokÛ, jimiÏ mohou tyto kfioviny sestupovat i pod horní hranici lesa. Jde o závûtrná místa s dostateãnou vlhkostí, kamenit˘mi, dosti hlubok˘mi a Ïivinami dobfie zásoben˘mi pÛdami. DÛleÏit˘m ãinitelem ovlivÀujícím v˘voj a existenci porostÛ je mechanick˘ úãinek snûhu ve formû tlakového pÛsobení a lavin. Roz‰ífiení. Krkono‰ské doly a jámy, Velká a Malá kotlina v Hrubém Jeseníku, fragmentárnû v kotlinû Moravy pod Králick˘m SnûÏníkem a v Jizersk˘ch horách. 50 <strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75 51° 55 60 50° 65 70 49° 12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19° Roz‰ífiení vysok˘ch subalpínsk˘ch listnat˘ch kfiovin. Subalpínské kfioviny nebo lesíky s bfiízou karpatskou (Betula carpatica) lemují lavinové svahy Velké kotliny v Hrubém Jeseníku a indikují místa s niÏ‰í frekvencí lavin. Struktura a druhové sloÏení. Listnaté kfioviny s Betula carpatica, Rosa pendulina, Salix silesiaca a Sorbus aucuparia subsp. glabrata. V men‰í mífie se uplatÀuje nûkolik dal‰ích druhÛ dfievin, napfi. Daphne mezereum, Lonicera nigra, Picea abies, Pinus mugo, Prunus avium, P. padus subsp. borealis a Ribes petraeum. Kefiové patro dosahuje v˘‰ky od 2 do 5 m. Bylinné patro je tvofieno nejãastûji tfitinami Calamagrostis arundinacea a C. villosa, vysok˘mi ‰irokolist˘mi bylinami Aconitum callibotryon, Adenostyles alliariae a Cicerbita alpina a vysok˘mi kapradinami Athyrium distentifolium a Dryopteris filix-mas. Charakteristick˘ je v˘skyt Variabilita. Kefiové patro je pomûrnû homogenní, sloÏení bylinného patra je v‰ak promûnlivé v závislosti na vlhkosti a charakteru pÛdy. Na su‰‰ích místech a hlub‰ích pÛdách pfievládají v bylinném patfie tfitiny Calamagrostis arundinacea a C. villosa a dal‰í druhy podjednotky A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky, na vlhãích místech a balvanit˘ch substrátech ‰irokolisté byliny a kapradiny podjednotek A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy a A4.3 Subalpínské kapradinové nivy. Poznámka k mapování. Kfioviny s ol‰í zelenou (Alnus viridis) se v subalpínsk˘ch polohách sudetsk˘ch pohofií vyskytují sekundárnû a mapují se jako jednotka X8 Kfioviny s ruderálními a nepÛvodními druhy. 107
A Alpínské bezlesí OhroÏení. Bez ohroÏení. Management. Îádn˘. Literatura. Rejmánek et al. 1971, Matuszkiewicz & Matuszkiewicz 1975, Jeník et al. 1980. Druhová kombinace Kefiové patro Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dm Betula carpatica – bfiíza karpatská Lonicera nigra – zimolez ãern˘ Prunus padus subsp. borealis – stfiemcha obecná skalní Ribes petraeum – rybíz skalní Rosa pendulina – rÛÏe pfievislá Salix silesiaca – vrba slezská Sorbus aucuparia subsp. glabrata – jefiáb ptaãí olysal˘ Bylinné patro Adenostyles alliariae – havez ãesnáãková Dm Athyrium distentifolium – papratka horská Dm Calamagrostis arundinacea – tfitina rákosovitá Dm C. villosa – tfitina chloupkatá Dm Dryopteris dilatata – kapraì rozloÏená D. filix-mas – kapraì samec Gentiana asclepiadea – hofiec tolitovit˘ Geranium sylvaticum – kakost lesní Milium effusum – p‰eníãko rozkladité Polygonatum verticillatum – kokofiík pfieslenat˘ Prenanthes purpurea – vûsenka nachová Rumex alpestris – ‰Èovík áronolist˘ Vaccinium myrtillus – borÛvka Veratrum album subsp. lobelianum – k˘chavice bílá Lobelova Bylinné patro zakrsl˘ch porostÛ bfiízy karpatské (Betula carpatica) je velmi bohaté. Tvofií je pfiedev‰ím druhy vysokostébeln˘ch niv a trávníkÛ, ale také nûkteré druhy buãin. 108
Page 1 and 2:
Katalog biotopÛ âeské republiky
Page 3 and 4:
Recenzenti: Jarmila Kubíková, Vá
Page 5 and 6:
T2 Smilkové trávníky (F. Krahule
Page 7 and 8:
Úvod Katalog biotopÛ âeské repu
Page 9 and 10:
Terminologická poznámka: biotop,
Page 11 and 12:
n˘ rozpor mezi ãesk˘m názvem bi
Page 13 and 14:
jména li‰ejníkÛ podle Klíãe
Page 16 and 17:
V1 Makrofytní vegetace pfiirozenû
Page 18 and 19:
V1 Makrofytní vegetace pfiirozenû
Page 20 and 21:
V2 Makrofytní vegetace mûlk˘ch s
Page 22 and 23:
V3 Makrofytní vegetace oligotrofn
Page 24 and 25:
V5 Vegetace paroÏnatek V5 Vegetace
Page 26 and 27:
V6 Vegetace ‰ídlatek (Isoëtes)
Page 28 and 29:
M1.1 Rákosiny eutrofních stojat˘
Page 30 and 31:
M1.2 Slanomilné rákosiny a ostfii
Page 32 and 33:
M1.4 ¤íãní rákosiny Druhová k
Page 34 and 35:
M1.5 PobfieÏní vegetace potokÛ E
Page 36 and 37:
M1.7 Vegetace vysok˘ch ostfiic Dru
Page 38 and 39:
M1.8 Vápnitá slatini‰tû s mafi
Page 40 and 41:
M2.1 Vegetace letnûn˘ch rybníkÛ
Page 42 and 43:
M2.2 Jednoletá vegetace vlhk˘ch p
Page 44 and 45:
M2.4 Vegetace jednolet˘ch slanomil
Page 46 and 47:
M3 Vegetace vytrval˘ch obojÏiveln
Page 48 and 49:
M4.1 ·tûrkové náplavy bez veget
Page 50 and 51:
M4.3 ·tûrkové náplavy s tfitino
Page 52 and 53:
M5 Devûtsilové lemy horsk˘ch pot
Page 54 and 55:
M6 Bahnité fiíãní náplavy nami
Page 56 and 57:
M7 Bylinné lemy níÏinn˘ch fiek
Page 58 and 59: R1.1 Luãní pûnovcová prameni‰
Page 60 and 61: R1.2 Luãní prameni‰tû bez tvor
Page 62 and 63: R1.4 Lesní prameni‰tû bez tvorb
Page 64 and 65: R1.5 Subalpínská prameni‰tû me
Page 66 and 67: R2.1 Vápnitá slatini‰tû Strukt
Page 68 and 69: R2.2 Nevápnitá mechová slatini
Page 70 and 71: R2.3 Pfiechodová ra‰elini‰tû
Page 72 and 73: R3.1 Otevfiená vrchovi‰tû R3 Vr
Page 74 and 75: R3.2 Vrchovi‰tû s kleãí (Pinus
Page 76 and 77: R3.3 Vrchovi‰tní ‰lenky 50 40
Page 78 and 79: S1 Skály a droliny S1 Skály a dro
Page 80 and 81: S1.1 ·tûrbinová vegetace vápnit
Page 82 and 83: S1.3 Vysokostébelné trávníky sk
Page 84 and 85: S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemn
Page 86 and 87: S2 Pohyblivé sutû Roz‰ífiení.
Page 88 and 89: S3 Jeskynû S3 Jeskynû Caves Jifi
Page 90 and 91: A1.1 Vyfoukávané alpínské tráv
Page 92 and 93: A1.2 Zapojené alpínské trávník
Page 94 and 95: A2.2 Subalpínská brusnicová vege
Page 96 and 97: A3 Snûhová vyleÏiska Roz‰ífie
Page 98 and 99: A4.1 Subalpínské vysokostébelné
Page 100 and 101: A4.3 Subalpínské kapradinové niv
Page 102 and 103: A5 Skalní vegetace sudetsk˘ch kar
Page 104 and 105: A6 Acidofilní vegetace alpínsk˘c
Page 106 and 107: A7 Kosodfievina Poznámka k mapová
Page 110 and 111: T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1
Page 112 and 113: T1.2 Horské troj‰tûtové louky
Page 114 and 115: T1.3 PoháÀkové pastviny Struktur
Page 116 and 117: T1.4 Aluviální psárkové louky c
Page 118 and 119: T1.6 Vlhká tuÏebníková lada Dg
Page 120 and 121: T1.7 Kontinentální zaplavované l
Page 122 and 123: T1.8 Kontinentální vysokobylinná
Page 124 and 125: T1.9 Stfiídavû vlhké bezkolencov
Page 126 and 127: T2.1 Subalpínské smilkové trávn
Page 128 and 129: T2.2 Horské smilkové trávníky s
Page 130 and 131: T3 Suché trávníky Dg Dg Dm Carex
Page 132 and 133: T3.1 Skalní vegetace s kostfiavou
Page 134 and 135: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
Page 136 and 137: T3.3 Úzkolisté suché trávníky
Page 138 and 139: T3.4 ·irokolisté suché trávník
Page 140 and 141: T3.5 Acidofilní suché trávníky
Page 142 and 143: T4.1 Suché bylinné lemy 40 45 50
Page 144 and 145: T5 Trávníky písãin a mûlk˘ch
Page 146 and 147: T5.2 Otevfiené trávníky písãin
Page 148 and 149: T5.3 Kostfiavové trávníky písã
Page 150 and 151: T5.5 Acidofilní trávníky mûlk˘
Page 152 and 153: T6.1 Acidofilní vegetace efemér a
Page 154 and 155: T6.2 Bazifilní vegetace efemér a
Page 156 and 157: T7 Slaniska T7 Slaniska Inland salt
Page 158 and 159:
T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
Page 160 and 161:
T8.2 Sekundární podhorská a hors
Page 162 and 163:
T8.3 Brusnicová vegetace skal a dr
Page 164 and 165:
K2.1 Vrbové kfioviny hlinit˘ch a
Page 166 and 167:
K2.2 Vrbové kfioviny ‰tûrkov˘c
Page 168 and 169:
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní
Page 170 and 171:
K4 Nízké xerofilní kfioviny Poa
Page 172 and 173:
L1 Mokfiadní ol‰iny L1 Mokfiadn
Page 174 and 175:
L2.1 Horské ol‰iny s ol‰í ‰
Page 176 and 177:
L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové lu
Page 178 and 179:
L2.3 Tvrdé luhy níÏinn˘ch fiek
Page 180 and 181:
L2.4 Mûkké luhy níÏinn˘ch fiek
Page 182 and 183:
L3.1 Hercynské dubohabfiiny doubra
Page 184 and 185:
L3.2 Polonské dubohabfiiny s. lat.
Page 186 and 187:
L3.3 Karpatské dubohabfiiny Ve vrc
Page 188 and 189:
L3.4 Panonské dubohabfiiny Roz‰
Page 190 and 191:
L4 SuÈové lesy vysoké byliny; na
Page 192 and 193:
L5.1 Kvûtnaté buãiny L5.1 Kvûtn
Page 194 and 195:
L5.2 Horské klenové buãiny Dg Dg
Page 196 and 197:
L5.3 Vápnomilné buãiny Struktura
Page 198 and 199:
L5.4 Acidofilní buãiny luzuloides
Page 200 and 201:
L6.1 Perialpidské bazifilní teplo
Page 202 and 203:
L6.2 Panonské teplomilné doubravy
Page 204 and 205:
L6.4 Stfiedoevropské bazifilní te
Page 206 and 207:
L6.5 Acidofilní teplomilné doubra
Page 208 and 209:
L7.1 Suché acidofilní doubravy Ek
Page 210 and 211:
L7.2 Vlhké acidofilní doubravy zp
Page 212 and 213:
L7.3 Subkontinentální borové dou
Page 214 and 215:
L8.1 Boreokontinentální bory L8 S
Page 216 and 217:
L8.2 Lesostepní bory Dg Dg Dg C. g
Page 218 and 219:
L8.3 Perialpidské hadcové bory Dg
Page 220 and 221:
L9.1 Horské tfitinové smrãiny L9
Page 222 and 223:
L9.2 Ra‰elinné a podmáãené sm
Page 224 and 225:
L9.3 Horské papratkové smrãiny E
Page 226 and 227:
L10.1 Ra‰elinné bfieziny typ veg
Page 228 and 229:
L10.3 Suchop˘rové bory kontinent
Page 230 and 231:
L10.4 Blatkové bory L10.4 Blatkov
Page 232 and 233:
X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
Page 234 and 235:
X Biotopy silnû ovlivnûné nebo v
Page 236 and 237:
Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd M1
Page 238 and 239:
Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd A5
Page 240 and 241:
Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd T5
Page 242 and 243:
Biotopy ➔ Natura 2000, Smaragd L7
Page 244 and 245:
Natura 2000 ➔ Biotopy Tvrdolisté
Page 246 and 247:
Smaragd ➔ Biotopy Tabulka 3. Pfie
Page 248 and 249:
Fytocenologie ➔ Biotopy 54.6 Spol
Page 250 and 251:
Fytocenologie ➔ Biotopy PUCCINELL
Page 252 and 253:
Fytocenologie ➔ Biotopy SALICETEA
Page 254 and 255:
Fytocenologie ➔ Biotopy GALIO-URT
Page 256 and 257:
Summary Fyziotyp - Physiotype. Corr
Page 258 and 259:
Literatura Frey W., Frahm J. P., Fi
Page 260 and 261:
Literatura Kopeck˘ K. & Hejn˘ S.
Page 262 and 263:
Literatura communities and habitat
Page 264 and 265:
Abies alba - Agrostio-Caricetum sec
Page 266 and 267:
Agrostion alpinae - Atropion bellae
Page 268 and 269:
Aulacomnium palustre - bukovník v
Page 270 and 271:
ukvice lékafiská - Cerasi-quercet
Page 272 and 273:
Cerasi-querceta pini humilia - Cyti
Page 274 and 275:
Cytisus procumbens - Epilobium alsi
Page 276 and 277:
Epilobium angustifolium - Gentiana
Page 278 and 279:
Gentiana pneumonanthe - Hyperico-Po
Page 280 and 281:
Hypericum humifusum - klikva malopl
Page 282 and 283:
klinopád obecn˘ - Leptogium liche
Page 284 and 285:
lesklec pfiíjemn˘ - mûfiík ãef
Page 286 and 287:
mûfiík pilovit˘ - Ostatní acido
Page 288 and 289:
ostrolist rozprostfien˘ - pcháã
Page 290 and 291:
pcháã bezlodyÏn˘ - Potamogeton
Page 292 and 293:
Potamogeton obtusifolius - Raised b
Page 294 and 295:
Raised bogs - Rumex sanguineus Ricc
Page 296 and 297:
Rumicetum maritimi - Silene otites
Page 298 and 299:
Silene viscosa - Stipa borysthenica
Page 300 and 301:
Stipa capillata - Taraxacum sect. E
Page 302 and 303:
Taraxacum sect. Palustria - Utricul
Page 304 and 305:
Úzkolisté suché trávníky - Vys
Page 308:
Katalog biotopÛ âeské republiky
show all

fulltext pdf file &#40;40 MB&#41;

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

Delete template?

Save as template?

fulltext pdf file (40 MB)