fulltext pdf file (40 MB)

L2.2 Údolní jasanovo-ol‰ové luhy
vlhkomilné lesní druhy. V niωích polohách je slabû
vyvinut˘ jarní aspekt s Ficaria bulbifera, pfiípadnû
s Anemone nemorosa nebo Chrysosplenium alternifolium.
Mechové patro b˘vá zpravidla jen slabû naznaãeno;
jeho nejãastûj‰ími druhy jsou Atrichum undulatum,
Plagiomnium affine a P. undulatum.
Ekologie. Bfiehy vodních tokÛ, svahová lesní prameni‰tû
a terénní sníÏeniny s hladinou podzemní
vody leÏící v malé hloubce a doãasnû vystupující
nad pÛdní povrch. PÛdy jsou vlhké aÏ mokré, doãasnû
zbahnûlé gleje i luÏní pÛdy typu paternia, s ‰irok˘m
rozpûtím pÛdní reakce i obsahu humusu a dostateãnou
zásobou Ïivin. Údolní jasanovo-ol‰ové luhy
se vyskytují od níÏin do hor.
50
40 45 50 55 60 65 70 75
51°
55
60
50°
65
70
49°
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení údolních jasanovo-ol‰ov˘ch luhÛ.
Jarní aspekt údolního jasanovo-ol‰ového luhu s bledulí jarní (Leucojum
vernum) u Radlic na Daãicku.
Struktura a druhové sloÏení. Tfiípatrové
aÏ ãtyfipatrové porosty tvofiené dominantní ol‰í
lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepil˘m
(Fraxinus excelsior) a pfiímûsí dal‰ích listnáãÛ (Acer
platanoides, A. pseudoplatanus, Prunus padus subsp.
padus, v niωích polohách téÏ Quercus robur a Tilia
cordata), pfiípadnû jehliãnanÛ (Picea abies na doãasnû
zbahnûl˘ch pÛdách). Kefiové patro je ãasto husté
a druhovû bohaté, s pfievahou zmlazen˘ch dfievin
stromového patra. V niωích nadmofisk˘ch v˘‰kách
se vyskytují téÏ Cornus sanguinea, Euonymus europaea,
Ribes uva-crispa a Sambucus nigra, v˘‰e Salix caprea
a Sambucus racemosa. V bylinném patfie pfievaÏují
Roz‰ífiení. Podél vodních tokÛ v celé âR s v˘jimkou
‰irok˘ch úvalÛ velk˘ch níÏinn˘ch fiek a bfiehÛ
horsk˘ch bystfiin. Údolní jasanovo-ol‰ové luhy jsou
ãasté zejména v rozsáhl˘ch lesních celcích, v niωích
polohách v‰ak byly vlivem ãlovûka ãasto omezeny
na úzké pruhy kolem tokÛ.
Variabilita. Na bfiezích potokÛ v úzk˘ch zafiíznut˘ch
údolích kolinního stupnû jsou místy pfiimí‰eny
habr obecn˘ (Carpinus betulus) nebo dub letní
(Quercus robur) a hojné jsou druhy níÏinn˘ch lesÛ,
napfi. Acer campestre, Euonymus europaea, Humulus
lupulus, Lonicera xylosteum a Stellaria holostea.
S rostoucí nadmofiskou v˘‰kou jsou níÏinné druhy
postupnû vystfiídány druhy vy‰‰ích poloh (Acer
pseudoplatanus a Ulmus glabra, v bylinném patru
Petasites albus aj.). Na podmáãen˘ch pÛdách se silnû
pohyblivou vodou v okolí lesních prameni‰È jsou
hojnûj‰í ostfiice (Carex pendula, C. remota a C. sylvatica)
a mokr˘‰e (Chrysosplenium alternifolium a C. oppositifolium),
v horách i smrk ztepil˘ (Picea abies) a v bylinném
patfie Calamagrostis villosa a Equisetum sylvaticum.
175