You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy<br />
L6.1 Perialpidské bazifilní<br />
teplomilné doubravy<br />
Peri-Alpidic basiphilous thermophilous oak forests<br />
Natura 2000. 91H0 * Pannonian white-oak woods – prioritní<br />
stanovi‰tû<br />
Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak<br />
woods (viz také L6.2, L6.3, L6.4 a L6.5)<br />
CORINE. –<br />
Pal. Hab. 41.7374 Pannonian white oak woods<br />
EUNIS. G1.9/P-41.73 Eastern white oak woods<br />
Fytocenologie. Svaz Quercion pubescenti-petraeae<br />
Br.-Bl. 1932: Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis Jakucs<br />
et Fekete 1957, Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis<br />
Klika 1932, Corno-Quercetum Máthé et Kovács 1962<br />
Potenciální vegetace. 28 Hrachorová a/nebo kamejková<br />
doubrava, 29 Mahalebková a/nebo dfiínová doubrava<br />
Fyziotyp. XD Xerotermní doubravy<br />
Lesnická typologie. 1C Suchá habrová doubrava (viz také L3.1,<br />
L3.4, L6.2, L6.4 a L6.5), 1H6 Habrodfiínová doubrava<br />
kamejková (viz také L6.2 a L6.4), 1X Dfiínová doubrava<br />
(viz také L6.2 a L6.4)<br />
Geobiocenologie. 1–2 D 2(3) Corni-querceta petraeaepubescentis<br />
inf. et sup. (dfiínové doubravy n. a v. st.)<br />
(viz také K3), 1 D 1 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia<br />
(zakrslé dfiínové doubravy) (viz také K4), 2 BD 1–2<br />
Fagi-querceta tiliae humilia (zakrslé lipo-bukové doubravy)<br />
Crataegus monogyna, Ligustrum vulgare a dal‰ími druhy.<br />
Duby jsou niωího vzrÛstu, zatímco kefie na porostních<br />
svûtlinách nûkdy dosahují aÏ v˘‰ky stromového<br />
patra. Bylinné patro je druhovû bohaté, dominují<br />
v nûm zpravidla Brachypodium pinnatum, Carex humilis,<br />
Lithospermum purpurocaeruleum nebo Vincetoxicum<br />
hirundinaria. Kromû dominant se v nûm vyskytuje<br />
mnoho druhÛ jihoevropského a jihov˘chodoevropského<br />
roz‰ífiení. Mechové patro je vyvinuto<br />
nev˘raznû.<br />
Ekologie. V˘slunné svahy v tepl˘ch a such˘ch oblastech<br />
na minerálnû bohat˘ch horninách (vápence,<br />
ãediãe a vzácnûji i jiné vulkanity, slínovce, vápnité<br />
pískovce a slepence) v nadmofisk˘ch v˘‰kách nejãastûji<br />
do <strong>40</strong>0 m, na mezoklimaticky pfiíhodn˘ch<br />
místech i v˘‰e. PÛdy jsou mûlké rendziny, pararendziny<br />
a rankery.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
51°<br />
50°<br />
65<br />
70<br />
49°<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení perialpidsk˘ch bazifilních teplomiln˘ch doubrav.<br />
Roz‰ífiení. Vulkanické kopce âeského stfiedohofií,<br />
okolí Prahy, âesk˘ kras, Kfiivoklátsko, Podûbradsko,<br />
Moravsk˘ kras, okolí Ti‰nova, Moravského Krumlova,<br />
Znojma, Mikulova, Valtic a Hustopeãí, ojedinûlé<br />
fragmenty u StráÏnice a Mohelnice.<br />
V ‰ipákov˘ch doubravách na vápenci se místy vyskytují svûtliny s vegetací<br />
such˘ch lesních lemÛ. Velká hora u Karl‰tejna v âeském krasu, v pozadí<br />
vrch Doutnáã s rozsáhlou enklávou such˘ch trávníkÛ uprostfied<br />
‰ipákov˘ch doubrav.<br />
Struktura a druhové sloÏení. Svûtlé lesy<br />
s ‰ipákem (Quercus pubescens s. lat.), na ménû<br />
such˘ch pÛdách nebo v makroklimaticky vlhãích<br />
oblastech také s dubem zimním (Q. petraea s. lat.).<br />
Bohatû je vyvinuto kefiové patro s Cornus mas,<br />
OhroÏení. Oborní chov zvûfie a pfiezvûfiení i mimo<br />
obory, pfievody na borové monokultury, invaze<br />
akátu (Robinia pseudacacia), tracheomykózy, eutrofizace.<br />
Management. Zachování pfiirozené druhové<br />
skladby, probírka star‰ích zapojen˘ch porostÛ,<br />
udrÏování nízk˘ch stavÛ zvûfie.<br />
Literatura. BlaÏková 1997, Chytr˘ 1997b, Chytr˘<br />
& Horák 1997, Chytr˘ et al. in Neuhäuslová et al.<br />
1998, Chytr˘ in Moravec et al. 2000.<br />
199
Change language