You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
M Mokfiady a pobfieÏní vegetace<br />
M1 Rákosiny a vegetace vysok˘ch ostfiic<br />
Reed and tall-sedge beds<br />
Katefiina ·umberová, Milan Chytr˘ & Jifií Sádlo<br />
Struktura a druhové sloÏení. Druhovû chudé<br />
porosty baÏinn˘ch bylin, zpravidla s pfievahou travin.<br />
Jejich strukturu urãuje ãasto jedin˘ dominantní<br />
druh vy‰‰ího bylinného patra, zatímco niωí bylinné<br />
patro mÛÏe b˘t vlivem nedostatku svûtla i prostoru<br />
dosti potlaãené. Objevují se v nûm traviny i ‰irokolisté<br />
byliny, v zaplaven˘ch porostech okfiehkovité<br />
rostliny (druhy rodu Lemna a Spirodela polyrhiza)<br />
nebo vodní játrovky (Riccia fluitans a Ricciocarpos<br />
natans). Nûkdy se na povrchu pÛdy hromadí znaãné<br />
mnoÏství stafiiny, která potlaãuje rozvoj rostlin nízkého<br />
vzrÛstu. Podobnû jako periodicky vys˘chající<br />
bahnit˘ sediment mÛÏe i stafiina pfiedstavovat vhodn˘<br />
substrát pro klíãení nûkter˘ch jednolet˘ch bylin,<br />
napfi. dvouzubcÛ (Bidens spp.) a rdesen (Persicaria spp.).<br />
Pfiedev‰ím v níÏinách je tato vegetace ãasto znehodnocena<br />
v˘skytem neofytÛ a rumi‰tních druhÛ.<br />
Ekologie. RÛzné typy mokfiadÛ pfiirozeného i umûlého<br />
charakteru, trvale nebo periodicky zaplavované.<br />
Jsou to zejména bfiehy a mûlké pobfieÏní zóny<br />
rybníkÛ, mrtv˘ch ramen a tÛní, fiíãní náplavy, okraje<br />
vodních tokÛ a baÏiny, ale i mokré louky, opu‰tûné<br />
pískovny a lomy. Jednotlivé typy této vegetace,<br />
odpovídající níÏe popsan˘m podjednotkám, se kromû<br />
druhového sloÏení li‰í i sv˘mi ekologick˘mi nároky,<br />
pfiedev‰ím na vlhkost a úÏivnost prostfiedí. Na jedné<br />
Vegetace rákosin se zaãíná rozvíjet aÏ koncem jara nebo v ãasném<br />
létû, kdy jsou okolní lesy a louky uÏ nûkolik t˘dnÛ zelené.<br />
Bojanovick˘ rybník u Hodonína.<br />
lokalitû se ãasto vyskytuje nûkolik rÛzn˘ch typÛ<br />
porostÛ, které sledují vlhkostní a Ïivinov˘ gradient<br />
a v závislosti na charakteru reliéfu buì vytváfiejí<br />
souvislé zóny nebo mozaikovitá seskupení.<br />
Roz‰ífiení. Po celém území âR s v˘raznûj‰í koncentrací<br />
v˘skytu v níÏinách a pahorkatinách.<br />
M1.1 Rákosiny eutrofních<br />
stojat˘ch vod<br />
Reed beds of eutrophic still waters<br />
Natura 2000. –<br />
Smaragd. –<br />
CORINE. 53.1 Reed beds<br />
Pal. Hab. 53.1 Reed beds<br />
EUNIS. C3.2 Water-fringing reed beds and beds<br />
of other tall emergents<br />
Fytocenologie. Svaz Phragmition communis Koch 1926:<br />
Scirpetum lacustris Schmale 1939, Typhetum angustifoliae<br />
Pignatti 1953, Phragmitetum communis (Gams 1927)<br />
Schmale 1939, Glycerietum maximae Hueck 1931, Typhetum<br />
latifoliae Lang 1973, Typhetum laxmannii Nedelcu 1968,<br />
Sparganietum erecti Roll 1938, Acoretum calami Eggler 1933,<br />
Equisetetum fluviatilis Steffen 1931<br />
Fyziotyp. VO Vodní a baÏinná spoleãenstva<br />
Struktura a druhové sloÏení. Strukturnû<br />
jednoduchá, obvykle jedno- aÏ dvouvrstevná vegetace<br />
s pfievahou mohutn˘ch bahenních travin. Podle rÛzn˘ch<br />
dominantních druhÛ dosahují porosty v˘‰ky<br />
0,5 aÏ 4 m. V hustû zapojen˘ch porostech, jaké<br />
obvykle tvofií rákos obecn˘ (Phragmites australis),<br />
zblochan vodní (Glyceria maxima) nebo orobince<br />
(Typha angustifolia a T. latifolia), je niωí bylinné patro<br />
ãasto tvofieno jen nûkolika málo druhy s nízkou pokryvností,<br />
napfi. Galium palustre s. lat., Lythrum salicaria<br />
a Scutellaria galericulata. Naopak pomûrnû vysoké<br />
pokryvnosti mohou dosáhnout liány, napfi. opletník<br />
plotní (Calystegia sepium). Rozvolnûná vegetace je<br />
druhovû bohat‰í, zvlá‰tû pfievaÏují-li v ní byliny niÏ-<br />
‰ího vzrÛstu (napfi. Equisetum fluviatile a Sparganium<br />
26
Change language