28.06.2014 Views

fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB)

SHOW MORE
SHOW LESS

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

L4 SuÈové lesy<br />

vysoké byliny; na bázemi bohat˘ch a vlhk˘ch pÛdách<br />

je to mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva),<br />

na hlinit˘ch pÛdách ovlivnûn˘ch pÛdotokem udatna<br />

lesní (Aruncus vulgaris). V suÈov˘ch lesích krasov˘ch<br />

ÏlebÛ se vyskytuje vzácná kapradina jelení jazyk<br />

celolist˘ (Phyllitis scolopendrium). Na strm˘ch horních<br />

ãástech svahÛ na vápenci roste pûchava vápnomilná<br />

(Sesleria albicans), doprovázená nûkter˘mi druhy<br />

teplomiln˘ch doubrav. Na balvanit˘ch sutích je<br />

v˘raznû vyvinuto mechové patro.<br />

Ekologie. Strmé svahy s v˘chozy skal nebo s v˘razn˘m<br />

pÛdotokem, rokle, dolní ãásti svahÛ a svahová<br />

úpatí s akumulací balvanÛ nebo jiného suÈového<br />

materiálu. PodloÏí je obvykle tvofieno tvrd˘mi<br />

horninami, a to jak silikáty, tak vápenci. PÛdy jsou<br />

zpravidla hlub‰í, ale s vysok˘m obsahem skeletu,<br />

bohaté Ïivinami a s velmi dobrou mineralizací opadu.<br />

âasto jsou vlhké, nikoliv v‰ak trvale zamokfiené.<br />

SuÈové lesy tvofií vût‰inou jen maloplo‰né porosty<br />

roz‰ífiené od pahorkatin do horsk˘ch poloh; horní<br />

hranice dosahují v nadmofisk˘ch v˘‰kách kolem<br />

800–900 m.<br />

Roz‰ífiení. Roztrou‰enû v pahorkatinách aÏ horsk˘ch<br />

polohách po celém území âR, v âeském<br />

masivu hojnûji neÏ v Karpatech.<br />

50<br />

55<br />

60<br />

65<br />

70<br />

<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />

12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />

Roz‰ífiení suÈov˘ch lesÛ. Mapa je dosti neúplná a vyÏaduje zpfiesnûní<br />

dal‰ím v˘zkumem.<br />

Variabilita. V niωích nadmofisk˘ch v˘‰kách pfievládají<br />

ve stromovém patfie lípy (Tilia cordata a T. platyphyllos)<br />

a habr obecn˘ (Carpinus betulus) a v podrostu<br />

jsou hojnû zastoupeny druhy dubohabfiin,<br />

naproti tomu ve vy‰‰ích polohách, kde tyto druhy<br />

chybûjí, ãastûji dominuje javor klen (Acer pseudoplatanus)<br />

a jako pfiimí‰ená dfievina se vyskytuje buk lesní<br />

(Fagus sylvatica). Zvlá‰tním typem jsou pûchavové<br />

51°<br />

50°<br />

49°<br />

Teplomilné lipiny s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) se<br />

vyskytují maloplo‰nû na horních ãástech strm˘ch vápencov˘ch svahÛ.<br />

Údolí ¤íãky u Brna.<br />

lipiny se Sesleria albicans a teplomiln˘mi druhy, které<br />

se vzácnû vyskytují na rendzinách nebo pararendzinách<br />

na horních ãástech strm˘ch vápencov˘ch<br />

svahÛ.<br />

OhroÏení. TûÏba, v˘sadby nepÛvodních dfievin.<br />

Management. Zachování pfiirozené skladby<br />

stromového patra.<br />

Literatura. Husová 1982, Husová in Moravec<br />

et al. 1982, 2000, Chytr˘ & Sádlo 1997, Husová<br />

in Neuhäuslová et al. 1998.<br />

Druhová kombinace<br />

Stromové a kefiové patro<br />

Dg Dm<br />

Dg Dm<br />

Acer platanoides – javor mléã<br />

A. pseudoplatanus – javor klen<br />

Corylus avellana – líska obecná<br />

Fagus sylvatica – buk lesní<br />

189

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!