Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
L4 SuÈové lesy<br />
vysoké byliny; na bázemi bohat˘ch a vlhk˘ch pÛdách<br />
je to mûsíãnice vytrvalá (Lunaria rediviva),<br />
na hlinit˘ch pÛdách ovlivnûn˘ch pÛdotokem udatna<br />
lesní (Aruncus vulgaris). V suÈov˘ch lesích krasov˘ch<br />
ÏlebÛ se vyskytuje vzácná kapradina jelení jazyk<br />
celolist˘ (Phyllitis scolopendrium). Na strm˘ch horních<br />
ãástech svahÛ na vápenci roste pûchava vápnomilná<br />
(Sesleria albicans), doprovázená nûkter˘mi druhy<br />
teplomiln˘ch doubrav. Na balvanit˘ch sutích je<br />
v˘raznû vyvinuto mechové patro.<br />
Ekologie. Strmé svahy s v˘chozy skal nebo s v˘razn˘m<br />
pÛdotokem, rokle, dolní ãásti svahÛ a svahová<br />
úpatí s akumulací balvanÛ nebo jiného suÈového<br />
materiálu. PodloÏí je obvykle tvofieno tvrd˘mi<br />
horninami, a to jak silikáty, tak vápenci. PÛdy jsou<br />
zpravidla hlub‰í, ale s vysok˘m obsahem skeletu,<br />
bohaté Ïivinami a s velmi dobrou mineralizací opadu.<br />
âasto jsou vlhké, nikoliv v‰ak trvale zamokfiené.<br />
SuÈové lesy tvofií vût‰inou jen maloplo‰né porosty<br />
roz‰ífiené od pahorkatin do horsk˘ch poloh; horní<br />
hranice dosahují v nadmofisk˘ch v˘‰kách kolem<br />
800–900 m.<br />
Roz‰ífiení. Roztrou‰enû v pahorkatinách aÏ horsk˘ch<br />
polohách po celém území âR, v âeském<br />
masivu hojnûji neÏ v Karpatech.<br />
50<br />
55<br />
60<br />
65<br />
70<br />
<strong>40</strong> 45 50 55 60 65 70 75<br />
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°<br />
Roz‰ífiení suÈov˘ch lesÛ. Mapa je dosti neúplná a vyÏaduje zpfiesnûní<br />
dal‰ím v˘zkumem.<br />
Variabilita. V niωích nadmofisk˘ch v˘‰kách pfievládají<br />
ve stromovém patfie lípy (Tilia cordata a T. platyphyllos)<br />
a habr obecn˘ (Carpinus betulus) a v podrostu<br />
jsou hojnû zastoupeny druhy dubohabfiin,<br />
naproti tomu ve vy‰‰ích polohách, kde tyto druhy<br />
chybûjí, ãastûji dominuje javor klen (Acer pseudoplatanus)<br />
a jako pfiimí‰ená dfievina se vyskytuje buk lesní<br />
(Fagus sylvatica). Zvlá‰tním typem jsou pûchavové<br />
51°<br />
50°<br />
49°<br />
Teplomilné lipiny s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) se<br />
vyskytují maloplo‰nû na horních ãástech strm˘ch vápencov˘ch svahÛ.<br />
Údolí ¤íãky u Brna.<br />
lipiny se Sesleria albicans a teplomiln˘mi druhy, které<br />
se vzácnû vyskytují na rendzinách nebo pararendzinách<br />
na horních ãástech strm˘ch vápencov˘ch<br />
svahÛ.<br />
OhroÏení. TûÏba, v˘sadby nepÛvodních dfievin.<br />
Management. Zachování pfiirozené skladby<br />
stromového patra.<br />
Literatura. Husová 1982, Husová in Moravec<br />
et al. 1982, 2000, Chytr˘ & Sádlo 1997, Husová<br />
in Neuhäuslová et al. 1998.<br />
Druhová kombinace<br />
Stromové a kefiové patro<br />
Dg Dm<br />
Dg Dm<br />
Acer platanoides – javor mléã<br />
A. pseudoplatanus – javor klen<br />
Corylus avellana – líska obecná<br />
Fagus sylvatica – buk lesní<br />
189