fulltext pdf file (40 MB)

T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin a pahorkatin
T8 NíÏinná aÏ horská vfiesovi‰tû
Lowland to montane heaths
Milan Chytr˘
Struktura a druhové sloÏení. Vegetace
drobn˘ch kefiíãkÛ s pfievahou vfiesu obecného
(Calluna vulgaris), v horsk˘ch a podhorsk˘ch polohách
téÏ s borÛvkou (Vaccinium myrtillus) a brusinkou
(V. vitis-idaea), v pahorkatinû jihozápadní Moravy
i s kruãinkou chlupatou (Genista pilosa). Pfiimí‰eny
jsou rÛzné trávy, ostfiice a ‰irokolisté byliny, celkovû
v‰ak jde o vegetaci druhovû chudou. V˘znamnû se
uplatÀují mechorosty a li‰ejníky.
Ekologie. Primární v˘skyty se nacházejí na skalních
hranách a v˘chozech Ïivinami chud˘ch hornin.
Sekundární v˘skyty vznikají po odlesnûní na místech
acidofilních doubrav, borov˘ch doubrav, acidofilních
buãin, reliktních borÛ a smrãin. PÛdy jsou minerálnû
chudé, mûlké nebo hlub‰í s vyluhovan˘m pÛdním
horizontem. Rozkladem opadu z kefiíãkÛ dochází
k okyselování pÛdy. Pfii zastínûní tato svûtlomilná
vegetace rychle ustupuje.
Roz‰ífiení. Roztrou‰enû aÏ vzácnû v rÛzn˘ch
oblastech âeského masivu, v Karpatech zcela ojedinûle.
Porosty jsou zpravidla maloplo‰né.
T8.1 Suchá vfiesovi‰tû níÏin
a pahorkatin
Dry lowland and colline heaths
Natura 2000. 4030 European dry heaths (viz také T8.2 a T8.3),
5130 Juniperus communis formations on heaths
or calcareous grasslands (jen T8.1A, viz také T3.4 a T8.2)
Smaragd. 31.2 European dry heaths (viz také T8.2 a T8.3)
CORINE. 31.2 Dry heaths
Pal. Hab. 31.2 European dry heaths
EUNIS. F4.2 Dry heaths
Fytocenologie. Svaz Euphorbio-Callunion Schubert 1960:
Euphorbio cyparissiae-Callunetum Schubert 1960, Cladonio-
Callunetum Krieger 1937, Antherico-Callunetum Stöcker
in Schubert 1960, Carici humilis-Callunetum Ambrozek
et Chytr˘ 1990, Agrostio vinealis-Genistetum pilosae Ambrozek
et Chytr˘ 1990. – Svaz Genistion Böcher 1943 (viz také
A2.1 a T8.2): Calluno-Deschampsietum Tüxen 1968
Fyziotyp. AT Acidofilní travinná a kefiíãková spoleãenstva
Struktura a druhové sloÏení. Porosty s dominancí
vfiesu obecného (Calluna vulgaris), na jihozápadní
Moravû také s kruãinkou chlupatou (Genista
pilosa). Brusnice (Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea)
zcela chybûjí nebo jsou zastoupeny jen vzácnû a mají
nízkou vitalitu. V porostech jsou hojné suchomilné
acidofyty (Agrostis vinealis, Festuca ovina, Hieracium
pilosella, Jasione montana, Rumex acetosella,
Scleranthus perennis aj.), nûkde se uplatÀují i druhy
such˘ch trávníkÛ (Asperula cynanchica, Avenula
pratensis, Carex humilis, Dianthus carthusianorum s. lat.,
Hypericum perforatum, Pimpinella saxifraga, Thymus
praecox aj.). Pod kefiíãky vfiesu jsou pravidelnû
pfiítomny plazivé pol‰táfiovité mechy, nejãastûji
Hypnum cupressiforme, a na volné pÛdû pfievládají
vrcholoplodé mechy (zejména Ceratodon purpureus,
Polytrichum juniperinum a P. piliferum) a li‰ejníky
(napfi. zástupci rodÛ Cetraria a Cladonia).
Ekologie. Zpravidla jde o vegetaci sekundární,
vzniklou po odlesnûní na místech acidofilních nebo
teplomiln˘ch doubrav, ale vzácnû se vfiesovi‰tû vyskytují
i primárnû na skalních hranách. Geologick˘m
podkladem jsou Ïivinami chudé bfiidlice, Ïuly, ruly,
fonolity, trachyty, kyselé pískovce a písky.
50
55
60
65
70
40 45 50 55 60 65 70 75
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
Roz‰ífiení such˘ch vfiesovi‰È níÏin a pahorkatin.
Roz‰ífiení. âeské stfiedohofií, Ralská pahorkatina,
pískovcové oblasti severních a v˘chodních âech,
Roudnicko, terasy Labe, stfiední Poohfií, Kokofiínsko,
nejbliωí okolí Prahy a Plznû, Kfiivoklátsko,
Znojemsko (zde hojnûji), stfiední Pojihlaví, Mal˘
51°
50°
49°
157