fulltext pdf file (40 MB)

L10.4 Blatkové bory
L10.4 Blatkové bory
Pinus rotundata bog forests
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland – prioritní stanovi‰tû
(viz také R3.2, L9.2, L10.1, L10.2 a L10.3)
Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz také R3.2,
L9.2, L10.1, L10.2 a L10.3)
CORINE. 44.A3 Mountain pine bog woods
Pal. Hab. 44.A3 Mountain pine bog woods
EUNIS. G3.4/P-44.A3 Mountain pine bog woods
Fytocenologie. Svaz Sphagnion medii Kästner et Flössner
1933 (viz také R3.1, R3.2, R3.4 a L10.3): Pino rotundatae-
Sphagnetum (Kästner et Flössner 1933) Neuhäusl 1969
(viz také R3.2). – Svaz Dicrano-Pinion (Libbert 1933)
Matuszkiewicz 1962 (viz také L8.1 a L10.2): Vaccinio
uliginosi-Pinetum rotundatae Oberdorfer 1934
Potenciální vegetace. 49 Komplex submontánních
borov˘ch ra‰elini‰È
Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È, BO Bory
Lesnická typologie. 0R Blatkov˘ bor (5 - borÛvkov˘,
6 - rojovníkov˘), 9R2 Blatkové vrchovi‰tû
Geobiocenologie. 4–6 A 6 Pineta rotundatae (blatkové bory)
Struktura a druhové sloÏení. Blatková
vrchovi‰tû tvofií terminální stadium vrchovi‰È
stfiedních poloh, podobnû jako brusnicové a suchop˘rové
ra‰elinné bory. Dominuje jim stromová
borovice blatka (P. rotundata) a pfiimí‰eny mohou
b˘t borovice lesní (Pinus sylvestris) nebo její kfiíÏenec
s blatkou (Pinus ✕digenea), smrk ztepil˘ (Picea abies)
a ménû ãasto bfiíza p˘fiitá (Betula pubescens).
Stromové patro mÛÏe mít rÛznou v˘‰ku i zápoj.
V˘‰ka stromÛ je nejãastûji 8–10 m, na lokalitách
ovlivnûn˘ch odvodÀováním aÏ 18 m, zápoj kolísá
od roztrou‰en˘ch jednotliv˘ch stromÛ po uzavfiené
lesní porosty. Bylinné patro je fiídce zapojené.
Dominují v nûm kefiíãky (Ledum palustre, Oxycoccus
palustris s. lat., Vaccinium myrtillus, V. uliginosum
a V. vitis-idaea) a na vlhãích místech Eriophorum
vaginatum. V mechovém patfie pfievládají ra‰eliníky
(Sphagnum capillifolium, S. fallax, S. magellanicum aj.)
a v su‰‰ích partiích pfiistupují dal‰í mechorosty
(napfi. Dicranum polysetum, Hylocomium splendens,
Pleurozium schreberi a Polytrichum strictum) a li‰ejníky.
50
40 45 50 55 60 65 70 75
51°
55
60
50°
65
70
49°
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
Roz‰ífiení blatkov˘ch borÛ.
Blatkové bory jsou vázány na vrchovi‰tû s mohutnou vrstvou ra‰eliny.
Kladské ra‰eliny ve Slavkovském lese.
Ekologie. PfieváÏnû sráÏkovou vodou sycená
ra‰elini‰tû mírnû konvexního tvaru hluboká pfies 2 m.
Hladina podzemní vody v nenaru‰en˘ch blatkov˘ch
borech obvykle neklesá hloubûji neÏ 30 cm pod povrch
terénu. âasto probíhá cyklická, mozaikovitá
sukcese v závislosti na zmûnách vodního reÏimu.
Kromû mechorostÛ reaguje na zmûny vodního re-
Ïimu velmi citlivû i stromová vegetace: pfii odvodÀování
rychlej‰ím rÛstem a zvy‰ováním zápoje, pfii náhlém
zvodnûní doãasn˘m rozpadem stromového
patra. Podobnû jako bory ra‰elinn˘ch pÛd byly
i blatkové bory silnû pozmûnûny ãinností ãlovûka.
PÛvodnû asi jen roztrou‰ené zakrslé blatky vytváfiely
s postupujícím poklesem vodní hladiny víceménû
zapojené porosty. Na druhé stranû tak bylo pod-
229