fulltext pdf file (40 MB)

R1.4 Lesní prameni‰tû bez tvorby pûnovcÛ
R1.4 Lesní prameni‰tû
bez tvorby pûnovcÛ
Forest springs without tufa formation
Natura 2000. –
Smaragd. –
CORINE. 54.112 Bittercress springs
Pal. Hab. 54.112 Bittercress springs
EUNIS. C2.3/P-54.11 Soft water springs
Fytocenologie. Svaz Cardaminion amarae Maas 1959:
Cardaminetum amarae (Br.-Bl. 1926) Maas 1959,
Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii Maas 1959,
Chrysosplenietum oppositifolii Oberdorfer et Philippi 1977,
Veronico montanae-Caricetum remotae S˘kora in Hadaã 1983,
Carici remotae-Calthetum laetae Coldea 1978, Caricetum
remotae (Kästner 1941) Schwickerath 1944. – Svaz Petasition
officinalis Sillinger 1933 (viz také M5): Chaerophylletum
cicutariae Zlatník 1928
Fyziotyp. PR Spoleãenstva prameni‰È a ra‰elini‰È
Struktura a druhové sloÏení. Prameni‰tû
s fiídce zapojenou bylinnou nebo mechovobylinnou
vegetací, v nûkter˘ch pfiípadech témûfi bez vegetace.
Fyziognomii udávají nejãastûji ostfiice (Carex remota
a C. sylvatica, v karpatské oblasti také C. pendula)
a trávy (napfi. Brachypodium sylvaticum a Festuca
gigantea), z ostatních cévnat˘ch rostlin zejména
Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, C. oppositifolium
a Petasites albus, vzácnûji i pfiesliãky
(Equisetum arvense, E. sylvaticum a E. telmateia).
Na nûkter˘ch lokalitách se utváfií vysokobylinná vegetace
s Eupatorium cannabinum, Impatiens noli-tangere
nebo Stachys sylvatica. V mechovém patfie nejãastûji
pfievládají statné bokoplodé mechy (napfi. Brachythecium
rivulare a Cratoneuron filicinum) a játrovky (napfi. Pellia
epiphylla).
Ekologie. Lesní zastínûná prameni‰tû s mûkkou
vodou, jejíÏ nízk˘ obsah vápníku a hydrogenuhliãitanov˘ch
aniontÛ neumoÏÀuje sráÏení pûnovcÛ.
Vegetace je potlaãována zastínûním stromov˘m
patrem a mnoÏstvím listového opadu. Na rozsáhlej‰ích
prameni‰tích ménû ovlivnûn˘ch korunov˘m zápojem
dfievin se proto nacházejí zapojenûj‰í a vy‰‰í porosty.
Lesní prameni‰tû se vyvíjejí jak na humózních, tak
i kamenit˘ch pÛdách, v mnoh˘ch pfiípadech i na mokr˘ch
skalách. V tom pfiípadû mohou b˘t pfievládající
sloÏkou vegetace li‰ejníky a mechorosty.
50
40 45 50 55 60 65 70 75
51°
55
60
50°
65
70
49°
12° 13° 14° 15° 16° 17° 18° 19°
DoloÏené a pfiedpokládané roz‰ífiení lesních prameni‰È bez tvorby
pûnovcÛ.
Roz‰ífiení. Po celém území âR s hojnûj‰ím
v˘skytem v podhorsk˘ch a horsk˘ch polohách.
Lesní prameni‰tû bez tvorby pûnovcÛ jsou na jafie nápadná díky bíl˘m
kvûtÛm fiefii‰nice hofiké (Cardamine amara).
Poznámka k mapování. Pokud z podmáãené
pramenné plochy vyrÛstají stromy, zpravidla ol‰e
nebo jasany, mapuje se pouze podjednotka L2.2 Údolní
jasanovo-ol‰ové luhy. V opaãném pfiípadû se lesní pra-
61