You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
L Lesy<br />
L5.4 Acidofilní buãiny<br />
Acidophilous beech forests<br />
Natura 2000. 9110 Luzulo-Fagetum beech forest<br />
Smaragd. 41.1 Beech forests (viz také L5.1, L5.2 a L5.3)<br />
CORINE. 41.11 Central European acidophilous beech forests<br />
with woodrush<br />
Pal. Hab. 41.11 Medio-European acidophilous beech forests<br />
EUNIS. G1.7/41.11 Medio-European acidophilous beech forests<br />
Fytocenologie. Svaz Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tüxen<br />
in Tüxen 1954: Luzulo-Fagetum Meusel 1937, Calamagrostio<br />
villosae-Fagetum Miky‰ka 1972, Calamagrostio arundinaceae-<br />
Fagetum S˘kora 1972, Dryopterido dilatatae-Fagetum Kuãera<br />
et Jirásek 1994, Luzulo pilosae-Abietetum Mráz 1957,<br />
Deschampsio flexuosae-Abietetum Husová 1968. – Svaz<br />
Alnion incanae Paw∏owski et al. 1928, podsvaz Alnenion<br />
glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 (viz také L2.1 a L2.2):<br />
Carici-Quercetum Neuhäusl in Miky‰ka et al. 1968<br />
Potenciální vegetace. 24 Biková buãina, 25 Smrková buãina,<br />
26 Podmáãená dubová buãina s ostfiicí tfieslicovitou,<br />
27 Metlicová jedlina<br />
Fyziotyp. BU Jedliny a buãiny<br />
Lesnická typologie. 0N Smrkov˘ bor a borová smrãina,<br />
3Z Zakrslá dubová buãina (kromû 3Z8), 3Y Skeletová<br />
dubová buãina, 3N Kamenitá kyselá dubová buãina,<br />
3M Chudá dubová buãina, 3I Uléhavá kyselá dubová<br />
buãina, 3K Kyselá dubová buãina, 3S8 SvûÏí dubová<br />
buãina ochuzená, 3O Jedlodubová buãina (3O6 – ‰Èavelová,<br />
3O7 – ostfiicová, 3O8 – s metlicí trsnatou), 4Z Zakrslá<br />
buãina (kromû 4Z8), 4Y Skeletová buãina, 4N Kamenitá<br />
kyselá buãina, 4M Chudá buãina, 4I Uléhavá kyselá buãina,<br />
4K Kyselá buãina, 4S5 SvûÏí buãina ochuzená, 4O SvûÏí<br />
dubová jedlina (viz také L5.1), 4P Kyselá dubová jedlina,<br />
4Q Chudá dubová jedlina, 4G Podmáãená dubová jedlina,<br />
5Z Zakrslá jedlová buãina (kromû 5Z8), 5Y Skeletová<br />
jedlová buãina, 5N Kamenitá kyselá jedlová buãina,<br />
5M Chudá jedlová buãina, 5I Uléhavá kyselá jedlová<br />
buãina, 5K Kyselá jedlová buãina, 5S6 SvûÏí jedlová<br />
buãina ochuzená, 5O SvûÏí (buková) jedlina (1 – ‰Èavelová,<br />
2 – ostfiicová), 5P Kyselá jedlina, 5Q Chudá jedlina,<br />
5T Podmáãená chudá jedlina, 5G Podmáãená jedlina,<br />
6Z Zakrslá smrková buãina (kromû 6Z8 na ãediãích,<br />
PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6Y Skeletová smrková buãina,<br />
6N Kamenitá kyselá smrková buãina, 6M Chudá smrková<br />
buãina, 6I Uléhavá kyselá smrková buãina, 6K Kyselá smrková<br />
buãina, 6S4 SvûÏí smrková buãina ochuzená, 6O SvûÏí<br />
smrková jedlina, 6P Kyselá smrková jedlina, 6Q Chudá<br />
smrková jedlina<br />
Geobiocenologie. 3 A 3 Fageta quercina (dubobuãiny),<br />
3 AB 3 Querci-fageta (dubové buãiny), 3 AB–B 1–2<br />
Querci-fageta humilia (zakrslé dubové buãiny) (viz také L5.1),<br />
3–4 AB–B 3 Fageta paupera inf. et sup. (holé buãiny n. a v. st.)<br />
(viz také L5.1), 4 A 3 Fageta quercino-abietina (dubo-jedlové<br />
buãiny), 4 AB 3 Fageta abietino-quercina (jedlo-dubové buãiny)<br />
(viz také K3), 4 AB–B 1–2 Fageta humilia (zakrslé buãiny)<br />
(viz také L5.1) (3)4 AB–B (3)4 Abieti-querceta roboris fagi<br />
(buko-jedlové doubravy) (viz také L5.1), 5 A 3 Fageta<br />
piceoso-abietina (smrko-jedlové buãiny), 5 AB 3 Abieti-fageta<br />
(jedlové buãiny), 5 A–AB 1–2 Abieti-fageta humilia (zakrslé<br />
jedlové buãiny), 5 AB–B 3(4) Fagi-abieta (bukové jedliny)<br />
(viz také L5.1), 6 A 3 Fageta abietino-piceosa (jedlo-smrkové<br />
buãiny), 6 AB 3 Abieti-fageta piceae (smrkové jedlové buãiny),<br />
6 A–AB 2v Abieti-fageta piceae humilia (zakrslé smrkové<br />
jedlové buãiny), 6 AB–B 3(4) Fagi-abieta piceae<br />
(smrko-bukové jedliny) (viz také L5.1)<br />
Acidofilní buãina s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa) a borÛvkou<br />
(Vaccinium myrtillus) na R˘chorách v Krkono‰ích.<br />
Struktura a druhové sloÏení. Listnaté nebo<br />
smí‰ené lesy s pfievládajícím bukem lesním (Fagus<br />
sylvatica) a pfiímûsí dal‰ích listnáãÛ (Acer pseudoplatanus,<br />
Quercus petraea s. lat., Q. robur, Tilia cordata aj.)<br />
nebo jehliãnanÛ (Abies alba a Picea abies). Kefiové<br />
patro vût‰inou chybí nebo má malou pokryvnost;<br />
pokud je vyvinuto, zmlazují se v nûm dfieviny stromového<br />
patra. Bylinné patro b˘vá druhovû dosti<br />
chudé a zpravidla nepfiesahuje 50 % pokryvnosti;<br />
v tzv. nah˘ch buãinách mÛÏe i chybût. Pfievládají<br />
v nûm bûÏné acidofilní lesní druhy (Avenella flexuosa,<br />
Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides subsp.<br />
196