28.06.2014 Views

fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB)

fulltext pdf file (40 MB)

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

L Lesy<br />

L5.4 Acidofilní buãiny<br />

Acidophilous beech forests<br />

Natura 2000. 9110 Luzulo-Fagetum beech forest<br />

Smaragd. 41.1 Beech forests (viz také L5.1, L5.2 a L5.3)<br />

CORINE. 41.11 Central European acidophilous beech forests<br />

with woodrush<br />

Pal. Hab. 41.11 Medio-European acidophilous beech forests<br />

EUNIS. G1.7/41.11 Medio-European acidophilous beech forests<br />

Fytocenologie. Svaz Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tüxen<br />

in Tüxen 1954: Luzulo-Fagetum Meusel 1937, Calamagrostio<br />

villosae-Fagetum Miky‰ka 1972, Calamagrostio arundinaceae-<br />

Fagetum S˘kora 1972, Dryopterido dilatatae-Fagetum Kuãera<br />

et Jirásek 1994, Luzulo pilosae-Abietetum Mráz 1957,<br />

Deschampsio flexuosae-Abietetum Husová 1968. – Svaz<br />

Alnion incanae Paw∏owski et al. 1928, podsvaz Alnenion<br />

glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 (viz také L2.1 a L2.2):<br />

Carici-Quercetum Neuhäusl in Miky‰ka et al. 1968<br />

Potenciální vegetace. 24 Biková buãina, 25 Smrková buãina,<br />

26 Podmáãená dubová buãina s ostfiicí tfieslicovitou,<br />

27 Metlicová jedlina<br />

Fyziotyp. BU Jedliny a buãiny<br />

Lesnická typologie. 0N Smrkov˘ bor a borová smrãina,<br />

3Z Zakrslá dubová buãina (kromû 3Z8), 3Y Skeletová<br />

dubová buãina, 3N Kamenitá kyselá dubová buãina,<br />

3M Chudá dubová buãina, 3I Uléhavá kyselá dubová<br />

buãina, 3K Kyselá dubová buãina, 3S8 SvûÏí dubová<br />

buãina ochuzená, 3O Jedlodubová buãina (3O6 – ‰Èavelová,<br />

3O7 – ostfiicová, 3O8 – s metlicí trsnatou), 4Z Zakrslá<br />

buãina (kromû 4Z8), 4Y Skeletová buãina, 4N Kamenitá<br />

kyselá buãina, 4M Chudá buãina, 4I Uléhavá kyselá buãina,<br />

4K Kyselá buãina, 4S5 SvûÏí buãina ochuzená, 4O SvûÏí<br />

dubová jedlina (viz také L5.1), 4P Kyselá dubová jedlina,<br />

4Q Chudá dubová jedlina, 4G Podmáãená dubová jedlina,<br />

5Z Zakrslá jedlová buãina (kromû 5Z8), 5Y Skeletová<br />

jedlová buãina, 5N Kamenitá kyselá jedlová buãina,<br />

5M Chudá jedlová buãina, 5I Uléhavá kyselá jedlová<br />

buãina, 5K Kyselá jedlová buãina, 5S6 SvûÏí jedlová<br />

buãina ochuzená, 5O SvûÏí (buková) jedlina (1 – ‰Èavelová,<br />

2 – ostfiicová), 5P Kyselá jedlina, 5Q Chudá jedlina,<br />

5T Podmáãená chudá jedlina, 5G Podmáãená jedlina,<br />

6Z Zakrslá smrková buãina (kromû 6Z8 na ãediãích,<br />

PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6Y Skeletová smrková buãina,<br />

6N Kamenitá kyselá smrková buãina, 6M Chudá smrková<br />

buãina, 6I Uléhavá kyselá smrková buãina, 6K Kyselá smrková<br />

buãina, 6S4 SvûÏí smrková buãina ochuzená, 6O SvûÏí<br />

smrková jedlina, 6P Kyselá smrková jedlina, 6Q Chudá<br />

smrková jedlina<br />

Geobiocenologie. 3 A 3 Fageta quercina (dubobuãiny),<br />

3 AB 3 Querci-fageta (dubové buãiny), 3 AB–B 1–2<br />

Querci-fageta humilia (zakrslé dubové buãiny) (viz také L5.1),<br />

3–4 AB–B 3 Fageta paupera inf. et sup. (holé buãiny n. a v. st.)<br />

(viz také L5.1), 4 A 3 Fageta quercino-abietina (dubo-jedlové<br />

buãiny), 4 AB 3 Fageta abietino-quercina (jedlo-dubové buãiny)<br />

(viz také K3), 4 AB–B 1–2 Fageta humilia (zakrslé buãiny)<br />

(viz také L5.1) (3)4 AB–B (3)4 Abieti-querceta roboris fagi<br />

(buko-jedlové doubravy) (viz také L5.1), 5 A 3 Fageta<br />

piceoso-abietina (smrko-jedlové buãiny), 5 AB 3 Abieti-fageta<br />

(jedlové buãiny), 5 A–AB 1–2 Abieti-fageta humilia (zakrslé<br />

jedlové buãiny), 5 AB–B 3(4) Fagi-abieta (bukové jedliny)<br />

(viz také L5.1), 6 A 3 Fageta abietino-piceosa (jedlo-smrkové<br />

buãiny), 6 AB 3 Abieti-fageta piceae (smrkové jedlové buãiny),<br />

6 A–AB 2v Abieti-fageta piceae humilia (zakrslé smrkové<br />

jedlové buãiny), 6 AB–B 3(4) Fagi-abieta piceae<br />

(smrko-bukové jedliny) (viz také L5.1)<br />

Acidofilní buãina s metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa) a borÛvkou<br />

(Vaccinium myrtillus) na R˘chorách v Krkono‰ích.<br />

Struktura a druhové sloÏení. Listnaté nebo<br />

smí‰ené lesy s pfievládajícím bukem lesním (Fagus<br />

sylvatica) a pfiímûsí dal‰ích listnáãÛ (Acer pseudoplatanus,<br />

Quercus petraea s. lat., Q. robur, Tilia cordata aj.)<br />

nebo jehliãnanÛ (Abies alba a Picea abies). Kefiové<br />

patro vût‰inou chybí nebo má malou pokryvnost;<br />

pokud je vyvinuto, zmlazují se v nûm dfieviny stromového<br />

patra. Bylinné patro b˘vá druhovû dosti<br />

chudé a zpravidla nepfiesahuje 50 % pokryvnosti;<br />

v tzv. nah˘ch buãinách mÛÏe i chybût. Pfievládají<br />

v nûm bûÏné acidofilní lesní druhy (Avenella flexuosa,<br />

Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides subsp.<br />

196

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!