Důvodová zpráva

- 214 -
3. 5. 5. 2. Daňová exekuce postižením majetkových práv
Daňová exekuce postižením majetkových práv se provádí srážkami ze mzdy, přikázáním
pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, přikázáním jiné peněžité pohledávky a
postižením jiných majetkových práv. Úprava daňové exekuce pak záměrně opomíjí způsob
prodejem podniku, který ponechává ve výlučné kompetenci soudního výkonu rozhodnutí.
K § 183 - Obecná ustanovení o daňové exekuci postižením majetkových práv
Při daňové exekuci postižením majetkových práv ukládá správce daně exekučním
příkazem povinnosti dlužníkovi a poddlužníkovi, který je oprávněn nakládat s majetkovým
právem dlužníka; platí, že poddlužník se splněním povinnosti stanovené zákonem nebo přímo
v exekučním příkazu vydaném správcem daně, zprostí své povinnosti vůči dlužníkovi.
Z ustanovení upravujících jednotlivé způsoby exekuce pak vyplývá, kdo má postavení
poddlužníka. Obecná ustanovení o daňové exekuci postihující majetková práva určují jako
způsob doručování poddlužníkům (např. poskytovatel platebních služeb či plátce mzdy)
doručení do vlastních rukou, a to i v případě vyrozumění o právní moci exekučního příkazu.
Pokud poruší poddlužník své povinnosti, odpovídá správci daně za ztrátu, která mu tak
tímto vznikla; tento nárok, pokud není uspokojen dobrovolně, uplatní správce daně žalobou u
soudu. V případě podání žaloby u soudu se daňová exekuce v žalovaném rozsahu zastaví.
Správci daně je stanovena povinnost informovat případné poddlužníky o změně místní
příslušnosti, a to včetně nového bankovního spojení.
Daňová exekuce srážkami ze mzdy (§ 184 až 186)
Exekuce srážkami ze mzdy je vedle exekuce přikázáním pohledávky z účtu u
poskytovatele platebních služeb nejdůležitějším a také nejčastějším způsobem daňové
exekuce. Pro účely daňové exekuce srážkami ze mzdy je mzda definována mnohem šířeji než
ji definují pracovněprávní předpisy; za mzdu je pak nutné považovat jak jiné druhy odměny
za vykonanou práci tak i jiné příjmy definované v ustanovení § 299 občanského soudního
řádu.
K § 184
Ustanovení konkretizuje důsledky nařízení daňové exekuce srážkami ze mzdy a jiných
příjmů a ex lege ukládá plátci mzdy povinnosti, které jinak ukládá soud v nařízení výkonu
rozhodnutí. Jinak nemění pravidla ohledně výše prováděných srážek, která jsou universální
pro všechny způsoby vykonávacího řízení prováděného různými orgány a platí tak ustanovení
občanského soudního řádu, týkající se tohoto způsobu výkonu rozhodnutí (§ 276 a násl.).
Respektována musí být zejména tzv. základní částka, která ve smyslu § 278 občanského
soudního řádu představuje minimální limit, který nesmí být v důsledku exekuce překročen, a
to ani v případě, že s tím dlužník souhlasí.
V rozsahu vyplacených částek mzdy správci daně je plátce mzdy zproštěn povinnosti
vůči zaměstnanci, jehož mzda je exekucí dotčena. Je zde stanoveno, že vydání exekučního
příkazu zahajuje daňovou exekuci srážkami ze mzdy tak, že se vztahuje na všechny mzdy
pobírané dlužníkem, stejně tak i na mzdu (mzdy), na něž dlužníkovi vznikne nárok po
nařízení daňové exekuce, či na případy, kdy dojde ke změně plátce mzdy.
Dále je vymezeno časové hledisko, od kdy je plátce mzdy povinen sražené částky mzdy
zasílat správci daně.
Na rozdíl od úpravy v občanském soudním řádu (§ 287) se při exekuci srážkami ze
mzdy nepřipouští dohoda správce daně o změně výše srážek, neboť instrument dohody
neodpovídá veřejnoprávnímu vztahu obou stran. Správci daně je však umožněno snížit výši