Důvodová zpráva

- 173 -
daňovému subjektu, tzn. možnost a způsob uplatnění regresivního nároku správce daně vůči
daňovému subjektu z titulu náhrady nákladů řízení, které mu vznikly v důsledku nečinnosti
nebo nesplnění právních povinností daňovým subjektem.
Postup při stanovování výše hotových výdajů je upraven v odstavcích 7 a 8 jednak
odkazem na zvláštní zákonnou i podzákonnou právní úpravu, pokud se tyto údaje týkají
jízdného, stravného a ubytování, a dále zmocněním pro Ministerstvo financí k vydání
právního předpisu (vyhlášky), kterým upraví rozsah dalších hrazených hotových výdajů a
způsob výpočtu výše nároku na náhradu ušlého výdělku, postup jeho stanovení a úhrady.
2.7. Opravné a dozorčí prostředky
Přezkoumávání rozhodnutí vydaných správcem daně se uskutečňuje pomocí opravných
a dozorčích prostředků. Jde o procesní instituty, jejichž cílem je zajistit dostatečnou kvalitu
rozhodování ať už tím, že je zásadně umožněno dvojité posouzení každé věci (princip
dvouinstančnosti) a tím, že se napravují pochybení, nebo se zajišťuje koordinace rozhodnutí
mezi sebou. V této části návrhu jsou koncentrovány základní prostředky, kterými je možné
dosáhnout revize rozhodovací činnosti. Toto zpřehlednění a větší provázanost právní úpravy
opravných a dozorčích prostředků by mělo přispět k usnadnění jejich využití. Některé další
prostředky ochrany jako je stížnost či námitka jsou v návrhu zachovány, avšak vzhledem
k tomu, že samy osobě nesměřují k revizi konkrétního rozhodnutí a jeho případné nápravě,
nejsou zařazeny do této části návrhu. Obdobně je tomu i u instrumentu prominutí daně.
2.7.1. Obecná ustanovení o opravných a dozorčích prostředcích
Návrh rozlišuje mezi opravnými prostředky, kterými chápe podání příjemců rozhodnutí,
jimiž má být dosaženo zrušení nebo změny napadeného rozhodnutí, a mezi dozorčími
prostředky, na jejichž základě může být těchto změn dosaženo z moci úřední. Jako řádný
opravný prostředek, který směřuje proti nepravomocnému rozhodnutí, je v návrhu
považováno tradičně odvolání. Za mimořádný opravný prostředek (směřující proti
pravomocnému rozhodnutí) je třeba považovat návrh na povolení obnovy. K obnově řízení
však může dojít i z moci úřední. V takovém případě obnova řízení slouží jako dozorčí
prostředek. Dalším dozorčím prostředkem je přezkumné řízení, ke kterému může dojít v rámci
uspokojení navrhovatele, který podá žalobu proti rozhodnutí správce daně v rámci správního
soudnictví.
K § 108 – Použití opravných a dozorčích prostředků
Ustanovení odstavce 1 vymezuje opravné a dozorčí prostředky, kterými lze správcem
daně vydané rozhodnutí napadnout. Zde zavedená terminologie je pak v dalších částech
zákona používána v případech, kdy má být u daného typu rozhodnutí vyloučen ten který
prostředek.
Odstavec 2 obsahuje další řádný opravný prostředek, kterým je rozklad. Jedná se o
tradiční název pro specifický typ odvolání, které lze uplatnit vůči rozhodnutí, které bylo
vydáno ústředním správním orgánem. Dále je zde stanoveno, kdo o rozkladu rozhoduje, a že
tak činí podle ustanovení upravujících odvolání, pokud to povaha věci nevylučuje.
Podle ustanovení odstavce 3 nelze opravné nebo dozorčí prostředky použít tehdy,
jestliže již rozhodl v řízení o opravných nebo dozorčích prostředcích příslušný ministr nebo
příslušný vedoucí jiného ústředního správního úřadu, s vymezenou výjimkou pro rozhodnutí
vedoucích ústředních orgánů.