Důvodová zpráva

- 200 -
Porušení podmínek stanovených fakultativně správcem daně při posečkání má podle
odstavce 5 za následek zánik posečkání ex nunc. Zánik účinnosti rozhodnutí o posečkání
nastane i při zahájení likvidace či insolventního řízení vůči daňovému subjektu.
Úrok z posečkané částky se podle odstavce 6 neuplatní u příslušenství daně a
peněžitých plnění v rámci dělené správy, neboť u těchto daňových pohledávek nevzniká ani
úrok z prodlení.
K § 153 - Odpis nedoplatku pro nedobytnost
Ustanovení v odstavci 1 vymezuje dva předpoklady, při jejichž naplnění (každého
zvlášť nebo obou dvou dohromady) může správce daně provést odpis nedoplatku. Prvním
z těchto předpokladů je nedobytnost takového nedoplatku, přičemž pojem nedobytnost je zde
definován. Druhým předpokladem je skutečnost, že vymáhání takového nedoplatku by bylo
spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi, např. v případě, že daňový subjekt je
vlastníkem majetku, který je umístěn v zahraničí a spolupráce při vymáhání s příslušnou berní
správou se neuskutečňuje.
Odstavec 2 řeší postup při realizaci odpisu nedobytného nedoplatku z osobního
daňového účtu daňového subjektu; upřesňuje povinnost vystavení odpisných a předpisných
poukazů s tím, že tento způsob realizace odpisu nedobytného nedoplatku z účtu daňového
subjektu je akcentován z důvodu zajištění určité kontroly postupu jednotlivých úředních osob
při realizaci samotného odpisu.
Odstavec 3 nově řeší hmotně-právní zánik daňové pohledávky veřejného rozpočtu tak,
že zánik daňové pohledávky je vázán na okamžik prekluze práva vybrat a vymáhat
nedoplatek, tj. uplynutí lhůty pro placení daně (§ 155).
K § 154 - Námitka
Návrh zachovává tradiční ochranný prostředek pro oblast placení – námitku.
V případech, kdy nový zákon neumožňuje osobě zúčastněné na správě daní brojit proti úkonu
správce daně při placení daní podáním opravného prostředku, může daňový subjekt vznést
proti tomuto úkonu námitku, a to v subjektivní lhůtě 30 dnů. Řízení o námitce se vede
obdobně jako řízení o odvolání, proti rozhodnutí o námitce však nelze uplatnit opravný
prostředek.
K § 155 - Lhůta pro placení daně
Jako lhůtu pro placení daně návrh obecně označuje časový úsek, ve kterém je možné
realizovat dobrovolnou i nedobrovolnou úhradu daně. Věcnou změnou je pojetí této lhůty
jako výlučně prekluzívní, podobně jako je tomu u lhůty pro stanovení daně; je tak opuštěna
koncepce promlčení, která se nejeví pro veřejné právo jako nejvhodnější. Mělo by tak dojít
k odstranění zbytečné nejistoty, zda daňový subjekt uplatní námitku promlčení či nikoliv.
Ustanovení odstavce 1 stanoví délku lhůty pro placení daně na 6 let. Počátek jejího
běhu je vázán na okamžik splatnosti daně, který vyplývá ze zákona a od kterého je mj.
odvozováno prodlení daňového subjektu v případě, že daň není uhrazena včas. Pokud dojde
k doměření daně, je pro počátek běhu těchto lhůt rozhodný náhradní den splatnosti, tj.
okamžik, kdy má být (nikoliv měla být) podle dodatečného platebního výměru uhrazena
doměřená daň. To řeší např. i běh lhůt a reálnost vymožení, pokud se jedná o daně doměřené
s víceletým zpožděním na základě zjištěného trestného činu daňového.
V odstavci se 2 upravují podmínky pro přerušení běhu šestileté lhůty pro placení daně
a zároveň se vymezuje její nový začátek v případě, že došlo k jejímu přerušení.
Úkony, řízení a postupy, které přerušují běh lhůty pro placení daně, jsou taxativně
uvedeny v odstavci 3, což přispěje k odstranění právní nejistoty ohledně běhu těchto lhůt.