Důvodová zpráva

- 196 -
3. 5. 1. Obecná ustanovení o placení daní
Evidence daní (§ 145 až 147)
Návrh upravuje postup při evidenci daňových závazků a daňových pohledávek
vzhledem k veřejným rozpočtům, úhradě nedoplatků a jejich odpisu. V současnosti se
uplatňují dosavadní jednoduché principy evidence, které platí pro všechny správní úřady
a jiné orgány veřejné moci, pokud zajišťují placení pohledávek vzniklých na základě jejich
rozhodnutí podle správního řádu a spravují placení podle zákona o správě daní a poplatků.
Formy provádění evidence a převodu daní jejich příjemcům jsou upřesněny vyhláškou.
Navrhovaný zákon tuto vyhlášku ruší, zobecňuje způsoby evidence a rozděluje příslušná
oprávnění mezi úřední osoby tak, aby byla zajištěna dostatečná kontrola o prováděných
záznamech na osobních účtech a eliminováno selhání lidského faktoru; zároveň je předjímána
skutečnost, že v důsledku spolupráce se zahraničními berními správami (především
z členských zemí EU), bude evidence vedená u správce daně postupně nabývat na rozsahu a
významu. Jedna úřední osoba bude oprávněna rozhodnout o výši daně či daňového odpočtu
nebo jiného způsobu zdanění, další úřední osoba ověří shodu tohoto rozhodnutí s předpisným,
odpisným a platebním poukazem a umožní zaevidovaní této částky a odlišná úřední osoba
provede případnou výplatu prostředků z veřejného rozpočtu.
K § 145
Odstavec 1 obecně vymezuje, co je předmětem evidence daní. Evidence daní tak
zachycuje informace související s jednotlivými daňovými povinnostmi, ať už v rovině
nalézací, tak v rovině platební; nelze evidovat daňové povinnosti, které existují pouze
v latentní podobě a nebyly správcem daně určeny.
Odstavec 2 vymezuje osobní daňové účty a způsob jejich vedení podle jednotlivých
daňových povinností, které je nezbytné vzhledem k jejich rozpočtovému určení. Osobní
daňový účet je veden pro jednotlivé daňové subjekty odděleně za každý druh daně, přičemž je
možné při zohlednění specifik určitých druhů daně (daň z příjmů či daň z přidané hodnoty)
rozčlenit daný druh daně na několik částí. Syntetický přehled o stavu nedoplatků a přeplatků
na osobních účtech daňového subjektu je zajištěn postupem podle ustanovení o přeplatku
a jeho vratitelnosti.
Pro jednoznačnou orientaci daňových subjektů v jejich osobních daňových účtech
zveřejní na základě odstavce 3 Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji přehled všech
typů osobních daňových účtů, na kterých je evidence o daňových povinnostech vedena. Údaje
zveřejněné Ministerstvem financí se budou týkat pouze jím řízených orgánů, přičemž správci
daně, kteří pod působnost Ministerstva financí nespadají, zajistí tuto informaci obvyklým
způsobem na své úřední desce a pomocí dálkového přístupu.
Podle ustanovení odstavců 4 a 5 se evidence provádí pomocí tzv. předpisných,
odpisných či platebních poukazů. V případě oprav pak pomocí opravných dokladů. Všechny
tyto poukazy a doklady musí být podepsány úřední osobou k tomu oprávněnou a vede se o
nich samostatný záznam.
Údaje evidované na kreditní straně a jejich správnost je měsíčně správcem daně
odsouhlasena podle stavu účtů u poskytovatelů platebních služeb, tj. u bank, poboček
zahraničních bank nebo spořitelních a úvěrních družstev, popřípadě dokladů z pokladny,
podle odstavce 6. I pro tuto evidenci daní se stanoví povinnost roční uzávěrky.
Po uzávěrce posledního kalendářního měsíce roku je podle odstavce 7 v evidenci
daňových povinností na osobních účtech provedena roční uzávěrka záznamů, ze které se
výsledné částky přenesou jako počáteční zůstatky následujícího kalendářního roku.
Odstavec 8 stanoví, že obdobně se postupuje při správě účtů příjemců výnosů daní.