Důvodová zpráva

- 184 -
daně i postup, kdy daňový subjekt na výzvu nereaguje. Důvodnost registrace ex officio zváží
správce daně podle v úvahu přicházejících daňových dopadů. Např. zřejmě bez vyjasnění
nastalých pochybností, osobu dobrovolným plátcem DPH nezaregistruje.
Odstavec 4 oproti současné právní úpravě zavazuje správce daně zákonnou lhůtou
v délce 30 dní pro vydání rozhodnutí o registraci. V odůvodněných případech, kdy je sice
podána přihláška bez zjevných vad, ale řádné prověření registračních údajů je zvláště složité,
lze zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí přiměřeně prodloužit nejblíže nadřízeným
správcem daně.
Odstavec 5 deklaruje liberaci z obecné povinnosti odůvodňovat rozhodnutí při správě
daní. Důvodem je zejména fakt, že rozhodnutí o registraci je svou povahou pouze
deklaratorním osvědčením, že údaje uvedené v přihlášce k registraci vzal správce daně na
vědomí a neshledal v nich žádné nepatřičnosti.
K § 127
Správce daně přidělí v rozhodnutí o registraci zaregistrovanému daňovému subjektu
daňové identifikační číslo (DIČ); u daňového subjektu, který je fyzickou osobou, obsahuje
číselný kód v kmenové části rodné číslo, na kterém je dosud zavedena většina evidencí
správních orgánů, popřípadě jiný obecný identifikátor stanovený zákonem. Není-li rodné číslo
nebo jiný identifikátor přidělen, použije správce daně vlastní identifikátor. Cílem návrhu
v tomto případě není odlišné vymezení obecného identifikátoru, a to i s ohledem na případné
administrativní dopady na daňové subjekty i celý systém. Nadále tak zůstává rodné číslo,
tradičně používané podle současné právní úpravy. Dále se zde vymezuje povinnost používat
přidělené DIČ v případech týkajících se daňových povinností, a to jak při komunikaci se
správcem daně, tak v případě obchodního styku, pokud tak zákon stanoví, jako např.
náležitosti daňového dokladu v případech nepřímých daní.
K § 128
Odstavec 1 a 2 stanoví postup v případě, že daňový subjekt nesplní svoji zákonem
stanovenou registrační povinnost. Správce daně v takovém případě daňový subjekt vyzve
k tomu, aby se ve stanovené lhůtě zaregistroval u příslušného správce daně. Pokud daňový
subjekt nesplní povinnost uvedenou v této výzvě, správce daně jej zaregistruje z úřední
povinnosti sám.
Odstavec 3 umožňuje správci daně rozhodnutím změnit, či zrušit rozhodnutí o
registraci, a to jak na základě žádosti daňového subjektu, tak z moci úřední (např. za
podmínek stanovených zákonem o dani z přidané hodnoty). Odvolání proti tomuto rozhodnutí
má odkladný účinek.
Odstavec 4 a 5 stanoví konkrétní jednoznačný postup při tzv. „přeregistraci“, včetně
koordinace činností mezi daňovým subjektem, původním a novým správcem daně,
v případech kdy dojde ke změně místní příslušnosti již zaregistrovaného daňového subjektu.
Vymezení časového okamžiku změny místní příslušnosti v souladu s tímto ustanovením je
pak v pozici lex specialis vůči obecné úpravě dle § 15 a násl., podle níž dochází ke změně
místní příslušnosti okamžikem změny podmínek pro určení místní příslušnosti (změna adresy
bydliště, sídla atd.).
3.2. Řízení o závazném posouzení
V navrhovaném textu nové právní úpravy se jako v úpravě dosavadní ponechává institut
závazného posouzení, který byl uplatněn v zákoně o správě daní a poplatků na základě tlaku
podnikatelského prostředí v České republice zdůvodněným složitostí, nepřehledností a