Důvodová zpráva

- 217 -
K § 191
Je zde stanovena pravomoc správce daně k provedení dražby věcí movitých
a nemovitých v průběhu daňové exekuce, kterou správce daně provádí úřední osobou
oprávněnou k provedení daňové exekuce – daňovým exekutorem, popřípadě určí další úřední
osoby k zajištění dražby; další obvykle speciálně pověřovanou úřední osobou je licitátor.
Vymezuje se zde pojem osoby zúčastněné na dražbě, přičemž se nejedná o širokou
veřejnost, ale o osoby, které mají předpoklady dražit. Tyto osoby jsou povinny prokázat svou
totožnost; v případě osob jednajících jménem právnické osoby pak příslušné oprávnění.
Pokud osoba zúčastněná na dražbě učiní v průběhu dražby podání, stává se
dražebníkem. Pokud je dražebníkovi udělen příklep, považuje se za vydražitele.
K § 192
Dražební vyhláška je jako zvláštní forma rozhodnutí určena pro nařízení konání dražby
v rámci provádění daňové exekuce prodejem movitých nebo nemovitých věcí; vymezují se
zde její náležitosti. Další náležitosti, které dražební vyhláška obsahuje, jsou podrobně
popsány v ustanovení § 336b odst. 2 písm. h) až l) občanského soudního řádu a podmínky zde
zakotvené se přiměřeně použijí i v případě daňové exekuce. Vůči dražební vyhlášce lze
uplatnit řádný opravný prostředek ohledně přesně vymezených údajů; kromě dlužníka se
mohou odvolat i vyjmenované osoby.
K § 193
Vymezuje se okruh osob, kterým je dražební vyhláška doručována, jakož i způsob
jejího zveřejnění. Stanoví se zde, kdy nejdříve od vyvěšení dražební vyhlášky je možno
dražbu provést, a to s rozlišením u movitých věcí a u nemovitostí. Z důvodů právní jistoty je
správci daně uložena povinnost zajistit zveřejnění dražební vyhlášky na dalších místech
souvisejících s předmětem dražby. Jde zejména o obec, kde se nalézá předmětná nemovitost,
katastrální úřad a další subjekty, které vedou veřejné rejstříky, ve kterých se mj. provádí
záznam o zřízení zástavního práva k předmětné věci. Správce daně je rovněž oprávněn
dožádat obec, kde měl dlužník poslední známý pobyt či sídlo, o vyvěšení dražební vyhlášky.
K § 194
Postup subjektu, kterému svědčí předkupní právo v dražbě, upravuje odstavec 1; ten
dále uvádí oprávnění i povinnost správce daně rozhodnout o tom, zda je předkupní právo
prokázáno, což je speciální úprava vůči § 336e odst. 3 občanského soudního řádu.
V odstavci 2 se opravňují věřitelé, kteří mají jiný exekuční titul, než pro který je daňová
exekuce vedena nebo jejichž práva jsou zajištěna zástavním nebo zadržovací právem, které
vázne na předmětu dražby, k jejich přihlášení a průkazu jeho existence tak, aby při
rozvrhu výtěžku dražby k němu bylo přihlédnuto. Nevyužije-li oprávněný této možnosti,
nebude při rozvrhu výtěžku k jeho právu přihlíženo. Jedná se o speciální úpravu vůči
§ 336f odst. 1 občanského soudního řádu.
Odstavec 3 zakotvuje oprávnění jiných správců daně, než je správce daně provádějící
dražbu, k přihlášení nedoplatků téhož dlužníka, které spravují, k uspokojení z výtěžku
z dražby v rozvrhu; dále uvádí lhůtu pro přihlášení takových pohledávek a neomezuje jejich
vznik dobou po právní moci nařízení exekuce. Jedná se rovněž o speciální úpravu vůči § 336f
odst. 1 občanského soudního řádu. Toto ustanovení se však týká pouze správců daní a tedy i
pohledávek vůči veřejným rozpočtům. V ostatních případech se uplatní znění § 336f odst. 1
občanského soudního řádu.
Odstavec 4 upravuje podmínky pro odmítnutí návrhu přihlášení pohledávky, přičemž
v ostatním se uplatní ustanovení § 336f odst. 2 a § 336g občanského soudního řádu.